Evropa odkládá "uprchlický" akční plán s Tureckem. Rusko postaví základnu v Sýrii

Bulharští pohraničníci zastřelili jednoho z migrantů na pomezí s Tureckem. Jde o první incident tohoto druhu za dva roky. 

V noci na pátek o tom informovala agentura DPA s tím, že incident se promítl i do summitu Evropské unie, který o uprchlické krizi v noci jednal.

Bulharský premiér Bojko Borisov z vrcholné schůzky předčasně odjel.

Podle bulharského ministerstva vnitra uprchlíka zabila odražená kulka.

Více informací o incidentu v samostatném článku.

Syrská armáda podporovaná ruským letectvem dnes zahájila boje o oblasti ležící jižně od severosyrského města Halab. Podle organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) jsou hlášeny těžké boje z vesnických oblastí ležících 12 kilometrů jižně od města.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že se podařilo v boji proti radikálům v Sýrii pokročit.

Rusko do bojů vstoupilo 30. září a podle Putina oslovilo se žádostí koordinovat boj proti teroristům Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Egypt, Jordánsko a také Izrael.

Více informací v samostatném článku.

Prezidenti skupiny postsovětských států se dnes na summitu v Kazachstánu dohodli na koordinovaném postupu při řešení krizových situací na vnějších hranicích Společenství nezávislých států (SNS). S odvoláním na závěrečné dokumenty schůzky to uvedla agentura TASS.

Ruský prezident Vladimir Putin své partnery informoval o útocích ruského letectva v Sýrii, které podle něj dosáhly "působivých úspěchů". Operace je podle něj časově omezena.

Společenství nezávislých států je postsovětské seskupení devíti zemí, v němž má hlavní slovo Moskva. Jeho členy jsou kromě Ruska Bělorusko, Kazachstán, Moldavsko, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Arménie a Ázerbájdžán.

Ukrajina, která byla v organizaci pozorovatelem, po ruské anexi Krymu oznámila, že SNS opouští.

Summit Evropské unie v noci na dnešek uvítal společný akční plán mezi EU a Tureckem, který v minulých dnech s Ankarou vyjednala Evropská komise.

Po půlnoci to na tiskové konferenci po jednání prezidentů a premiérů osmadvacítky řekl předseda unijních schůzek Donald Tusk.

Společný plán by měl pomoct Evropě zvládnout masivní migrační krizi, kdy právě přes Turecko míří do EU největší množství převážně syrských uprchlíků.

V otázce případného trvalého mechanismu rozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie panují mezi jednotlivými členskými zeměmi rozdílné názory. Po summitu v Bruselu to v noci na dnešek uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.

Státy se podle ní ale dohodly na tom, že se k tomuto tématu ještě vrátí. Že jsou členské země v této otázce výrazně rozdělené, potvrdil i premiér Bohuslav Sobotka. Nic takového, co by trvalý mechanismus zahrnovalo, není ale podle něj součástí závěrů vrcholné schůzky. 

Mezi státy, které trvalý mechanisus blokují, patří země V4 a Španělsko.

Více informací v článku zpravodajky Silvie Houskové.

Polsko pošle do Maďarska asi 70 pohraničních policistů a vybavení, aby pomohlo Budapešti zvládnout složitou situaci na hranici se Srbskem zaplavené přílivem imigrantů.

Oznámila to premiérka Ewa Kopaczová po čtvrtečním bruselském summitu EU. Kritizovaný plot, který Maďarsko postavilo na této hranici, počet lidí proudících balkánskou cestou do země snížil, nicméně nezastavil.

Julie Hrstková analyzuje uprchlickou krizi ve svém komentáři.

Už čtvrtý summit Evropské unie k integraci uprchlíků řeší v podstatě to samé: kam s nimi? Kvóty jsou politicky neprůchodné i v zemích, které je prozatím alespoň navenek schválily.

Ve skutečnosti přistěhovalce fakticky nechce ve velkém nikdo, o čemž svědčí i vypálené ubytovny v Německu, jež je jinak politicky nejvstřícnější.

Přijímací místa pro registraci uprchlíků v Itálii a Řecku ještě ani nezačala oficiálně fungovat a už se objevují první problémy, které mohou ohrozit i bezpečnost.

"Evropská komise při vytváření toho systému nemyslela na spoustu technických věcí," řekl HN diplomat v Bruselu. 

Němci například upozornili na to, že Itálie a Řecko sice musí vzít uprchlíkům otisky, ale nemohou je sdílet s ostatními zeměmi.

Více v článku Silvie Houskové.

Uprchlíci čekají ve frontě na registraci u ministerstva sociálních věcí v Berlíně. V deštivém počasí se kryjí pod deštníky.

Členové organizace Islámský stát (IS) se v kontaktu s rukojmími projevují nejenom jako sadisté, ale také jako bizarně se chovající podivíni. Vyplývá to z rozhovoru, který poskytl dánské stanici DR dánský fotograf Daniel Rye, jenž strávil v zajetí IS rok.

"Vybral si mne a musel jsem tančit tango. Měl jsem sklopenou hlavu a bál se, že budu bit. Obešel se mnou vězení a najednou změnil chování, shodil mne na zem a začali mne bít a kopat do mne.

Nakonec mi hrozili, že mi utrhnou nos kleštěmi," řekl Rye.

Ruská armáda nevylučuje, že v Sýrii vybuduje námořní, leteckou a pozemní základnu. K útokům na cíle v Sýrii prý může použít i černomořskou flotilu.

V rozhovoru s listem Komsomolskaja pravda to řekl zástupce šéfa Generálního štábu Andrej Kartapolov.

Když slovenská vláda v létě ohlásila, že pomůže sousednímu Rakousku s náporem uprchlíků a několik stovek běženců dočasně ubytuje na Slovensku, v Gabčíkovu na jihu země to vyvolalo odmítavé reakce. Obyvatelé obce se v obavě ze zhoršení bezpečnosti vyslovili proti zřízení uprchlického tábora i v místním referendu.

Měsíc od nastěhování prvních běženců do Gabčíkova úřady uvedly, že s tamními uprchlíky žádné problémy dosud nezaznamenaly.

"Musel bych lhát, pokud bych řekl, že se děje něco špatného. Všechno je v pořádku," řekl starosta Gabčíkova Iván Fenes

Turecká bojová letadla dnes sestřelila neidentifikovaný bezpilotní letoun, který pronikl do tureckého vzdušného prostoru v blízkosti syrských hranic. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vládního činitele.

Armáda o něco dříve oznámila, že sestřelila neidentifikované letadlo po vypálení tří varovných výstřelů. Tento postup je v souladu s pravidly platnými pro členské státy Severoatlantické aliance.

Ankara si nedávno stěžovala na narušení svého vzdušného prostoru ruskými bojovými letouny, které se zapojily do náletů v Sýrii.

Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pusičová věří, že Maďarsko hranici s Chorvatskem kvůli nynější uprchlické krizi neuzavře. Řešení vidí v první řadě v rozhodnutí summitu EU o spolupráci s Tureckem. Řekla to novinářům po jednání se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem v Záhřebu.

Ocenila také Zaorálkovo ujištění, že český kontingent dvacítky vojáků vyslaný nedávno do Maďarska není přímo na hranicích, ale asi 60 km od hranic.

Německé spolkové země dnes schválily zákony, které mají zrychlit azylové řízení v Německu. Opatření, která už ve čtvrtek podpořili poslanci ve Spolkovém sněmu, začnou platit od začátku listopadu.

Zákony mimo jiné povedou k tomu, že lidé z balkánských zemí už nebudou mít šanci azyl v Německu získat. Schválené zákony zařazují Albánii, Kosovo a Černou Horu na seznam bezpečných zemí, na kterém už jsou i všechny ostatní balkánské země.

Pokud občané zemí z tohoto seznamu požádají v Německu o azyl, úřady je automaticky odmítají a je možné je rychleji vracet zpět.

Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks dnes vyjádřil zklamání nad "důvěryhodnými zprávami" o nevyhovujících životních podmínkách v zařízení českého ministerstva vnitra Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku. Odvolal se přitom na úterní zprávu české ombudsmanky Anny Šabatové.

Muižnieks vyzval české úřady, aby "rychle a rozhodně" životní podmínky žadatelů o azyl zlepšily.

České ministerstvo vnitra v reakci na prohlášení Šabatové uvedlo, že kritiku vnímá jako oprávněnou pouze zčásti, i když připouští, že jsou věci, které je nutné zlepšit. S některými změnami již počítá. 

O životních podmínkách uprchlíků v českých detenčních zařízeních informuje včerejší článek Hospodářských novin.

Policie za prvních devět měsíců v Česku odhalila 7201 migrantů, což je meziročně o 3741 více. Zadrženo zatím letos bylo 150 převaděčů lidí, loni jich za stejné období bylo 102. Většina zadržených byli řidiči, kteří převáželi občany Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a Kosova. Dnes to uvedla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Turecká ministryně pro evropské otázky Beril Dedeogluová bude příští týden v Bruselu dojednávat detaily společného akčního plánu, který by měl výrazně omezit počty uprchlíků na trase z Turecka do Evropy. Narychlo vzniklý plán, který výrazně oživuje vztahy mezi Ankarou a EU, v noci na dnešek jednoznačně uvítal unijní summit. 

"Hlavy států a vlád podpořily návrh komise... a vyjádřily svou ochotu zvýšit spolupráci s touto zemí, zvýšit své politické a finanční zapojení," řekl dnes mluvčí unijní exekutivy Margaritis Schinas.

Komise dnes zveřejnila detaily dohody, o které do čtvrtka v Turecku jednali její první místopředseda Frans Timmermans a komisař pro rozšíření Johannes Hahn.

"Islám nepatří do Evropy a statisíce muslimských uprchlíků nelze v Evropě trvale integrovat," řekl v rozhovoru se zpravodajským magazínem Focus maďarský premiér Viktor Orbán.

Islámská kultura a náboženství nesplynou s křesťanskou kulturou a náboženstvím. Spíš vznikne multikulturalismus s navzájem oddělenými společnostmi, domnívá se konzervativní politik.

Orbán zdůraznil, že evropská společnost je vystavěna na svobodě myšlení a vyznání, rovnoprávnosti i rovném postavení mužů a žen. "To jsou kulturní hodnoty, které musíme bránit," prohlásil Orbán.

Islámští utečenci nebudou podle prezidenta Miloše Zemana dodržovat a respektovat naše zákony a zvyklosti. Budou mít právo šaría, takže nevěrné ženy budou kamenovány, zlodějům se budou utínat ruce, řekl dnes prezident při debatě se zaměstnanci Řeznictví a uzenářství Matula v Lechoticích na Kroměřížsku.

Zeman dnes končí svou třídenní návštěvu Zlínského kraje.

Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) dnes vyzval Evropskou unii k urychlenému vybudování odpovídajících registračních center, která mají rozhodovat o přidělování jednotlivých uprchlíků členským zemím EU. UNHCR naléhá, aby je osmadvacítka v Řecku zřídila ještě před příchodem zimy.

"V tuto chvíli není tato krize náležitě zvládána. Je nezbytné, aby byla přijata tato opatření," řekl dnes v Ženevě mluvčí UNHCR Adrian Edwards.

Bulharsko dnes nepovolilo přelet nad svým územím ruskému letadlu mířícímu do Sýrie. Oznámilo to bulharské ministerstvo zahraničí. Není to přitom první případ - od začátku září Sofia už zakázala průlet svým vzdušným prostorem několika ruským letadlům, uvedla agentura AFP.

Ministerstvo zahraničí rozhodnutí úřadů zdůvodnilo tím, že ruská strana nerespektovala zákonem stanovenou pětidenní lhůtu pro včasné oznámení letu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se dnes prý vysmíval Evropanům v souvislosti s migrační krizí. Podle agentury AFP poukázal na to, že Evropané byli jmenováni jako možní nositelé Nobelovy ceny za mír za přijetí "třiceti čtyřiceti tisíc" uprchlíků, zatímco Turecko přijalo 2,2 milionu Syřanů.

Počet žadatelů o azyl v Německu letos podle německých médií už překročil 800 000, což je oficiálně předpokládaný počet za celý rok. Jenom v období od 5. září do poloviny října přišlo do Německa přes 400 000 uprchlíků, informovaly zpravodajský magazín Der Spiegel a deník Hamburger Morgenpost, které se odvolávají na důvěrné údaje německého ministerstva vnitra.

Maďarsko uzavře od dnešní půlnoci zelenou hranici s Chorvatskem. Oznámil to po zasedání kabinetu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Hraniční přechody budou fungovat dál. Opatření Budapešti souvisí s pokračující migrační krizí.

Už před měsícem Maďaři uzavřeli hranice se Srbskem.

Itálie letos vydá na zajištění migrantů 3,3 miliardy eur (90 miliard korun), což je trojnásobek proti výdajům za období let 2011 až 2013. Podle agentury APA to vyplývá z údajů zveřejněných dnes ministerstvem hospodářství.

Krize kolem uprchlíků plní titulní stránky novin zhruba od letošního dubna, kdy se u libyjského pobřeží potopily dvě lodě s emigranty a zahynulo na 1200 lidí. Podle úterní zprávy agentury Frontex přišlo od počátku roku do konce září do zemí Evropské unie více než 710 000 migrantů.

Nejvíce lidí přichází přes řecké ostrovy v Egejském moři. Chorvatské hranice překročilo od začátku krize přes 180 000 lidí.

Prezident Miloš Zeman svými výroky, že uprchlíci v Česku nebudou respektovat zákony a zavedou islámské právo, straší veřejnost. Hlava státu zná nálady lidí a snaží se udržet si popularitu. Vyplývá to z reakcí politiků.

Zástupci Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty označili Zemanova slova za xenofobní a populistická, podle nich prezident kompromituje Česko v cizině.

Dohody mezi Evropskou unií a Tureckem nemohou podle prezidenta Miloše Zemana nahradit ochranu hranic. Zkritizoval Evropskou unii za to, že při ochraně svých vnějších hranic nedokázala naplnit své základní poslání. Zeman to řekl na dnešní tiskové konferenci uspořádané při příležitosti skončení jeho cesty po Zlínském kraji.

Zeman poznamenal, že Turecko je bezpečná země, a podotkl, že chápe budování takzvaných hotspotů na tureckých hranicích, stejně jako v Itálii nebo v Řecku.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) rozumí uzavření zelené hranice mezi Maďarskem a Chorvatskem. O opatření hovořil také se svým maďarským protějškem. Země se tak podle něj snaží kontrolovat tok uprchlíků. Zaorálek to dnes řekl novinářům v Záhřebu. Krok Maďarska schvalují i další čeští politici.

"Rozhodný postup je v tuto chvíli jediným způsobem, jak s migrační vlnou bojovat a zamezit naprosto nezvladatelnému náporu uprchlíků," sdělil předseda ODS Petr Fiala. Ve čtvrtek se byl na maďarské hranici podívat. Rozhodnutí je podle něj pochopitelným krokem a Maďarsku ho nelze vyčítat.

Ruští představitelé se shodli se zástupci USA na všech technických otázkách potřebných pro uzavření dohody o bezpečnostních pravidlech v syrském vzdušném prostoru, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany.

Memorandum o porozumění, které má vést k předcházení incidentů mezi letouny, by mělo být podepsáno v blízké budoucnosti, sdělilo ministerstvo.

"Veškeré technické záležitosti byly odsouhlaseny, text dokumentu nyní procházejí ruští a američtí právníci," uvedl zástupce šéfa generálního štábu ruské armády Andrej Kartapolov.

Moskva podle něj stále chce, pokud jde o Sýrii, mnohem širší spolupráci jak se Spojenými státy, tak i s dalšími zeměmi.

Policisté mají připravenou techniku pro případ obnovení kontrol na hranicích. Pomůžou třeba elektrocentrály a osvětlení od Správy státních hmotných rezerv.

Zázemí na hranicích už mají policisté nyní. Na některých hraničních přechodech se například mohou schovat do mobilních buněk, k dispozici mají stany i mobilní toalety.

Senátoři ze Strany práv občanů chtějí v horní komoře Parlamentu uspořádat konferenci o migraci a islámu. Pozvali na ni zástupce protiislámských iniciativ.

Akce, která by se měla konat v předvečer Dne vzniku samostatného československého státu, zatím nebyla schválena. Iniciativa Islám v ČR nechceme už přesto na svém webu zveřejnila program konference i se senátním logem.

Strana práv občanů má blízko ke svému čestnému předsedovi, prezidentovi Miloši Zemanovi, který prý nad konferencí převzal záštitu.

O zaměření konference napovídají názvy mnohých příspěvků i řada řečníků. O bezpečnostních rizicích masové imigrace do Evropy má přednášet předseda strany Úsvit - Národní koalice Miroslav Lidinský. Prezident Centra pro studium politického islámu Bill Warner svůj příspěvek nazval "Džihád imigrací". Aktivity Bloku proti islámu má popsat zakladatelka a předsedkyně spolku Naštvané matky Eva Hrindová.

Politická korektnost jako zdroj rezignace na obranu evropských hodnot má být tématem přednášky předsedy Institutu mezikulturních studií Václava Janouška. Spisovatel Benjamin Kuras mám mít projev s názvem "Zákony šaría a evropská dhimmikracie". Nad imigrací jako jedním z projevů krize EU se chce zamyslet bývalý europoslanec Ivo Strejček, člen správní rady Institutu Václava Klause.

Německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) řekla, že chápe a bere vážně obavy obyvatel z uprchlické krize, ale odmítá jim cokoli "nalhávat" předkládáním pouze "zdánlivých řešení". Politička, která bývá kritizována za až příliš velkou vstřícnost vůči uprchlíkům, opět varovala před xenofobií.

V rozhovoru, který vyjde v sobotu, kancléřka podle agentury DPA rovněž zdůraznila, že Německo dokáže ochránit své hranice a po každém žadateli o azyl požaduje, aby akceptoval základní pilíře Německa.

Správným usměrňováním podle ní počet uprchlíků klesne.

Merkelová odmítla také námitku, že klade příliš malý důraz na ochranu hranic vlastní země. "Samozřejmě, že můžeme své hranice kontrolovat. Ale nemůžeme a nechceme je zcela uzavřít, to by nešlo ani s pomocí plotu, jak ukazuje příklad Maďarska," řekla kancléřka.

Dnešní on-line reportáž zaměřená na migrační krizi a situaci na Blízkém východě končí. Děkujeme za pozornost!