Do Chorvatska přišlo za tři týdny přes 100 tisíc lidí, řekl ministr vnitra. Většina z nich pokračovala do Maďarska

Do Chorvatska za uplynulé tři týdny přišlo přes 100 000 běženců. V sobotu to podle agentury DPA oznámil chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojić, podle kterého drtivá většina imigrantů následně zamířila do Maďarska a odtud do Rakouska.

Kvůli migrantům se také v noci na sobotu zastavil provoz tunelu pod Lamanšským průlivem. Vlaky v tunelu začaly jezdit znovu kolem sobotního poledne.

Maďarsko v září dokončilo plot na hranicích se Srbskem, proto běženci bariéru obchází přes Chorvatsko. Dnes do dopoledních hodin přišlo do této balkánské země zhruba 2500 lidí.

Budapešť dlouhodobě chorvatský přístup k běžencům kritizuje a Záhřebu vytýká, že migranty neregistruje, jak vyžadují azylové předpisy Evropské unie. Maďarsko proto hraniční plot od hranic se Srbskem rozšiřuje i na chorvatské pomezí. Chorvatská televize HRT dnes uvedla, že možná již v neděli by mohlo být oplocení hotovo.

Pokud Maďarsko skutečně nekontrolovaný přechod svých hranic znemožní, má Chorvatsko podle Ostojiče se sousedním Slovinskem dohodnutý nouzový scénář. Podrobnosti ale neuvedl.

Srbsko, odkud běženci vstupují na území Evropské unie, hlásí, že za posledních 24 hodin přišlo okolo 7000 uprchlíků. Mezitím policie v Preševu u makedonských hranic zahájila mezinárodní operaci, jejímž cílem je mimo jiné registrace všech běženců. Akce potrvá do středy. Bělehrad podle APA udává, že zvládá registrovat asi 85 procent všech nově příchozích.

Demonstrace na podporu i proti uprchlíkům

Přinejmenším 20 000 lidí se v sobotu sešlo v centru rakouské metropole Vídni s cílem vyjádřit podporu migrantům, kteří utíkají do Evropy z Blízkého východu, Asie a Afriky před válkami a bídou. Po mítinku se na náměstí Hrdinů uskutečnil koncert solidarity, informovala agentura APA.

Podle odhadu policie se k akci konané pod heslem "Uprchlíci vítejte" sešlo nejméně 20 000 lidí. Sami organizátoři ale mluví přibližně o 60 000 účastnících. Cílem akce bylo nejen vyjádřit solidaritu s běženci, ale také odmítnout rostoucí podporu pravicově populistické Svobodné straně Rakouska (FPÖ). Jen během září přišlo do Rakouska kolem 200 000 migrantů, z nichž mnozí utekli před válkou v Sýrii. 

Naopak proti příchodu běženců v sobotu demonstrovalo v severofinském Torniu na hranicích se Švédskem zhruba 300 lidí, další stovka lidí pak manifestovala za zachování otevřených hranic. Přes Tornio do země přichází ze Švédska běženci, kteří zde žádají o azyl. Letos Helsinky očekávají až 50 000 azylových žádostí, loni jich bylo zhruba 3600.

Německý prezident Joachim Gauck označil příchod uprchlíků za podobnou výzvu, jaké Německo čelilo při svém znovusjednocení v roce 1990. Podle něj potrvá několik generací, než se nově příchozí stanou pevnou součástí německé společnosti.

Dopoledne nejezdily vlaky v Eurotunnelu

Tunelem pod Lamanšským průlivem, který byl v noci na sobotu kvůli průniku více než stovky migrantů na trať uzavřen, již opět jezdí vlaky. Oznámila to společnost Eurotunnel, která toto dopravní spojení mezi Francií a Británií provozuje. Firma ale cestující varuje, že kvůli postupnému obnovování provozu mohou mít vlaky dlouhá zpoždění.

Eurotunnel původně očekával, že první spoje nevyjedou dříve než okolo 11.00 středoevropského času. Jako první se podařilo vypravit spoj z Británie. Společnost v prohlášení uvedla, že čekací doba na terminálech v Anglii i Francii činí zhruba 30 minut a že lístky si prozatím mohou zakoupit jen ti cestující, kteří mají rezervaci.

Skupině běženců se na francouzské straně ve městě Calais v noci podařilo prolomit ploty terminálu a dostat se až na železniční koleje. Podle Eurotunnelu šlo o dobře zorganizovanou a koordinovanou akci.

V okolí severofrancouzského přístavu Calais přebývá v tábořištích několik tisícovek uprchlíků, z nichž mnozí se pokouší dostat do Británie na trajektech nebo právě tunelem pod Lamanšským průlivem. Od června při tom přišlo o život 13 lidí a provoz v Eurotunnelu musel být několikrát zastaven.

Kvůli incidentům s migranty se strojvůdci obávají, že běžence snažící se tunelem dostat z Francie do Británie mohou náhodně zabít. "Bojíme se rozjet, bojíme se zastavit, bojíme se jet," uvedly tento týden odbory strojvůdců CGT v otevřeném dopise.

Společnost Eurotunnel v krátké reakci na dopis uvedla, že obavy zaměstnanců chápe. Již v červenci firma zřídila podpůrnou skupinu psychologů. U terminálu v Calais byla navíc zpřísněna bezpečnostní opatření, z nichž mnohá financuje Británie.