EU nabízí Turecku miliardu výměnou za lepší ochranu pobřeží. Maďarsko zatím pokládá plot už i na hranici se Slovinskem

Do konce listopadu začnou v Itálii a rovněž v Řecku fungovat tzv. hotspoty, tedy centra, kde budou moci být žadatelé o azyl rychle identifikováni a registrováni.

Po mimořádném summitu Evropské unie k migrační problematice to řekl předseda schůzek prezidentů a premiérů osmadvacítky Donald Tusk.

Podle Merkelové je jasné, že přerozdělování bude moci fungovat jen za podmínky existence těchto hostpotů.

"Středeční rozhodnutí doplňuje, co přijali ministři vnitra v úterý," poznamenala. Přesto podle ní postoje zemí a spory z úterý nyní nehrály roli.

Merkelová nicméně také na tiskové konferenci jasně vzkázala, že ekonomické migranty unie nepřijme a že ti, kteří nárok na azyl mají, si nemohou vybírat zemi, která jim ochranu udělí, neboť všechny státy EU se podílejí na společném azylovém systému.

Podle Donalda Tuska zastávají předsedové vlád a prezidenti evropských zemí shodný názor, že "nynější chaos musí skončit".

"Jen zavřít okna a dveře do Evropy nestačí. Evropa by měla pomoci aktivně budovat padlé státy na Blízkém východě a tím pomoci řešit příčiny uprchlické krize," píše ve svém blogu redaktor HN Martin Ehl. Více čtěte ZDE.

Objevují se spekulace o tom, že chorvatská policie tajně vrací některé běžence přes hranici zpět do Srbska. Uvádějí to novináři, kteří jsou na místě.

Několik novinářů, přítomných na summitu, zveřejnilo na sociálních sítích takzvanou zákulisní informaci, že se do ostrého sporu dostali během jednání premiéři Rakouska a Maďarska Werner Faymann a Viktor Orbán.

Faymann po skočení summitu řekl, že "názorové rozdíly byly zřetelné, ale tón korektní."

Cesta do Evropy mnohdy rozdělí rodiny. Ve Vídni vznikla zeď, kde jsou vyvěšeny fotografie těch, kteří se ztratili.

Chorvatsko zakázalo vstup srbských občanů a aut na chorvatské území, řekla ve čtvrtek agentuře Reuters chorvatská pohraniční policie. Stalo se tak poté, co Srbsko ve středu večer zastavilo cesty všech chorvatských nákladních aut na své území a přepravu zboží z Chorvatska. O srbském kroku informoval tamní ministr vnitra Nebojša Stefanović, podle něhož šlo o odvetu za předchozí obdobné opatření Záhřebu.

Napětí mezi členy Evropské unie kvůli uprchlíkům trvá, přestože se lídři unijních zemí na středečním summitu dohodli na novém způsobu reakce na příchod běženců. Shodují se na tom v komentářích německé deníky. List Die Welt navíc označuje výsledky summitu za nedostatečné, podle něj nepřinášejí řešení současné situace.

Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung země osmadvacítky vyslyšely prosbu předsedy Evropské rady Donalda Tuska, aby na summitu neukazovaly světu vnitřní rozpory. "Přes všechnu na odiv stavěnou jednotu evropských partnerů bylo ale v Bruselu přesto zřetelné, že spory a vzájemná obviňování z uplynulých týdnů zachovaly své stopy," napsal deník.

V záchytných zařízeních v Česku je nyní 680 volných míst pro uprchlíky, v dohledné době jich přibudou čtyři stovky.

Před poslanci sněmovního evropského výboru to dnes řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Varoval před možnou další migrační vlnou do Evropy a opět kritizoval kvóty pro přerozdělení uprchlíků, které podle ministra nebudou v praxi fungovat.

Další migrační vlna se může podle Chovance zvednout na jaře, Evropa má šanci udělat různá opatření do konce roku. V tureckých táborech je připraveno se zvednout a jít do Evropy 750 tisíc lidí, uvedl ministr.

V samotné Sýrii je podle něho 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko.

Konflikt se může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii, podotkl Chovanec.

Do Maďarska dorazilo během středy 10 046 uprchlíků, což je rekordní počet. Podle agentury AFP to dnes oznámila maďarská policie s tím, že většina migrantů přišla na maďarské území z Chorvatska.

Doposud nejvíce běženců za jediný den bylo v Maďarsku napočítáno 14. září, kdy na maďarské území vstoupilo 9 380 migrantů. Bylo to v předvečer uzavření maďarsko-srbské hranice, které Budapešť předem avizovala.

V Evropské unii musí platit minimální standardy pro péči o běžence a pro průběh azylového řízení. Ve Spolkovém sněmu to dnes řekla německá kancléřka Angela Merkelová.

"Nyní jsme v situaci, kdy tyto minimální standardy všude dodržovány nejsou," uvedla Merkelová. Neupřesnila však, jaké země podle ní standardy nenaplňují.

Zároveň vyzvala, aby se o udělení azylu rozhodovalo rychleji a bylo tak možné účinně pomoci lidem, kteří prchají před válkou. Kancléřka také zdůraznila, že lidé, kteří zůstanou v Německu, musí respektovat hodnoty obsažené v německé ústavě.

Server Spiegel Online konstatuje, že lepší výsledky summitu se nedaly očekávat. "Je pozoruhodné, že se v závěrečném dokumentu vůbec objevila jedna konkrétní částka - miliarda eur (27 miliard korun) pro Světový potravinový program (WFP)," uvedl server.

Merkelová se v projevu před poslanci přihlásila k solidaritě a k obhajobě lidských práv, které označila za základní hodnoty EU.

"Evropská unie je společenství hodnot, společenství práva a odpovědnosti a musí v praxi ukázat, že těmto nárokům dostojí.

K tomu patří, že musejí být dodržovány minimální standardy pro ubytování uprchlíků a zajištění jejich potřeb a pro průběh azylového řízení," řekla kancléřka.

Premiér Robert Fico v zájmu svého předvolebního klání necelý půlrok před parlamentními volbami obětoval postavení Slovenska v EU.

Země zůstala v boji proti přerozdělování uprchlíků na základě kvót osamocena, komentoval slovenský tisk rozhodnutí Ficova kabinetu podat proti rozhodnutí většiny členských států evropské osmadvacítky ohledně rozmístění běženců žalobu k unijnímu soudu.

"Žaloba nemá velkou šanci na úspěch a jde o kampaň Roberta Fica. Není žádným překvapením, že slovenské argumenty, šité na míru Ficova voliče, ve kterém lokální politici systematicky rozdmýchávají strach z uprchlíků, neohlušily unii, která potřebuje řešit humanitární krizi nevídaných rozměru právě nyní," napsal list Sme.

Ministr vnitra Milan Chovanec si myslí, že zavedení kvót povede k mnoha soudním sporům.

"Nemůžeme tu držet za nohu Syřana nebo Pákistánce, který tu nechce být. Ten člověk má svá práva. Dočkáme se hromadných žalob," uvedl. Více čtěte ZDE.

K řešení problémů je třeba spolupracovat také se Spojenými státy, s Ruskem a se státy Blízkého východu. Ve Spolkovém sněmu to dnes řekla německá kancléřka Angela Merkelová. 

"Všichni účastníci schůzky v Bruselu uznali, že uprchlická krize má celoevropskou dimenzi. Všichni potvrdili, že mají vůli společně pracovat na uskutečnitelných řešeních," řekla Merkelová.

Podle ní je třeba tento signál evropské jednoty využít pro rychlé řešení dílčích otázek spojených s příchodem uprchlíků.

Uprchlická vlna podťala nadvládu Berlína v Evropě, napsal dnes polský list Rzeczpospolita. Středeční summit vůdců Evropské unie podle něj ukázal, že Angela Merkelová se ocitla ve "velké defenzivě".

"Z pohnutí srdce, anebo spíše z velké naivity, německá kancléřka přislíbila na počátku září, že její země přijme všechny prchající nejen před válkou a násilím, ale dokonce před bídou a chybějícími perspektivami," připomněl komentátor.

Dodal, že Berlín spoléhal na to, že zbývající země unie zaplatí za Merkelovou účet, pokud se ukáže, že počet uprchlíků překračuje i německé možnosti.

"Co se týká srbských občanů, ti mohou do Chorvatska vstupovat," řekl k blokádě hranic chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojič.

"Naše hranice je rovněž otevřená pro jakákoli vozidla, která nejsou registrována v Srbsku. Autobusy se srbskou registrací nebudou do Chorvatska vpuštěny."

Evropští politici sklidili za výsledky nočního mimořádného summitu k migraci kritiku nevládních organizací, zabývajících se ochranou lidských práv.

Důraz summitu na ochranu vnějších hranic unie například podle Amnesty International (AI) ignoruje realitu celosvětové migrační krize a závazky zemí nabídnout ochranu těm, kteří ji nemohou nalézt jinde.

Human Rights Watch (HRW) v první reakci ocenila sliby výrazného zvýšení pomoci uprchlíkům v táborech na Blízkém východě.

Zdůraznila ale, že tím nelze nahradit potřebu rozšíření legálních cest do Evropy pro ty, kdo jinak na cestě do EU riskují vlastní život.

"Potřeba byl odvážný, ambiciózní nový přístup. Ale dostali jsme jen další porci strategie, která už selhala," míní John Dalhuisen, ředitel AI pro Evropu.

Dohoda Evropské unie na přerozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl mezi členské státy uprchlickou krizi trvale nevyřeší, může to ale být začátek úplného řešení.

V Ženevě to dnes podle agentury DPA prohlásil vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) António Guterres.

"Plán přerozdělení problém neukončí, může snad ale být začátkem řešení," řekl Guterres. Členské státy se v úterý na mimořádném zasedání unijních ministrů vnitra i přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska dohodly, že se podělí o 120 tisíc běženců, k jejichž přerozdělení vyzvala Evropská komise. Na Česko připadne zhruba tři tisíce  lidí.

Podle Guterrese může rozhodnutí ministrů vnitra přispět ke stabilizaci situace.

"Plán může fungovat jen tehdy, pokud budou u vstupních bran do Evropy účinně fungovat centra, která budou migranty přijímat, pomáhat jim, registrovat je a prověřovat," řekl s tím, že tato centra, v dokumentech EU označovaná jako hotspoty, budou schopná zvládat příchod pěti tísíc běženců denně.

Česko se proti nyní dohodnutým kvótám bránit nebude. "Skutečný boj přijde, pokud se Evropská komise pokusí navrhnout trvalý přesídlovací mechanismus," uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Prouza před poslanci zopakoval, že k českým prioritám patří ochrana vnější hranice EU, vytvoření hotspotů nebo zlepšení návratové politiky.

Podle Prouzy je ale otázkou, zda zlepšení návratové politiky bude technicky a finančně možné. 

Miloš Zeman chce ocenit chování slovenského premiéra Roberta Fica a chystá se mu zavolat. Na Twitteru to oznámil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Málokdy se lídři Evropské unie sešli a zase rozešli tak rozděleni, přičemž zřídkakdy byla potřeba dosáhnout společného postoje k řešení nějaké krize tak velká, uvedl dnes na svém portálu britský deník The Guardian ke středečnímu unijnímu summitu.

Jeho výsledky byly podle něj nepřesvědčivé a stejné otázky budou dominovat i summitu za tři týdny.

Šéfové států a vlád se sešli v Bruselu ve snaze pohřbít vzájemné hašteření kolem dosud největší přistěhovalecké krize EU, ale nedosáhli společného postoje.

Podle listu se také z jednání summitu dá usuzovat, že lídři nyní nejsou s to zadržet a vyřešit tuto mimořádnou situaci.

Volání po tom, aby evropské síly převzaly kontrolu na řeckých hranicích, odkud přichází nejvíc běženců do EU z Blízkého východu, vyznělo naprázdno, usuzuje The Guardian.

Severní Korea dnes označila za hlavního viníka současné migrační krize v Evropě Spojené státy. Zdůvodnila to tím, že USA "začaly války v Afghánistánu, Iráku a dalších zemích", informovala agentura AFP s odvoláním na severokorejská média.

"To Spojené státy způsobily tuto vážnou uprchlickou krizi, která nyní postihuje celou Evropu. Protože USA začaly války v Afghánistánu, Iráku, Libyi, Sýrii a dalších částech světa a podporovaly občanské konflikty pod záminkou 'války proti terorismu' a nastolení 'demokracie', počet uprchlíků začal stoupat," dodala mluvčí.

Uprchlíci se modlí během Svátku oběti v urpchlickém táboře v makedonském městě Gevgelija.

Srbské ministerstvo zahraničí označilo chorvatská opatření na společné hranici za "diskriminační" a přirovnalo je k chování "chorvatského fašistického režimu za druhé světové války".

Zatím bez podrobností o tom informovala agentura Reuters.

Polští diplomaté údajně už s předstihem věděli, že Polsko v otázce uprchlických kvót obrátí. Podle zpráv z Twitteru to Varšava plánovala předem, navzdory společnému postupu visegrádské čtyřky.

Výsledek středečního summitu Evropské komise k migraci považuje místopředseda vlády a šéf hnutí ANO Andrej Babiš za zklamání. Lídři podle něj přijali obecné formulace bez konkrétních závěrů, uvedl na dotaz ČTK v SMS zprávě. Podle dalších českých politiků jde o krok správným směrem, který ale přišel pozdě.

"Základní problém zastavení ilegálního přílivu uprchlíků nebyl vyřešen, ani boj proti pašerákům," uvedl Babiš.

Jediným konkrétním výsledkem podle něj je příslib jedné miliardy eur pro světový potravinový program a pro vysokého komisaře OSN. Podle Babiše by takzvané hotspoty měly být zřízeny mimo Evropu například v Turecku, Libyi nebo Tunisu. "Ne v nejhůře hospodařících zemích EU Řecku a Itálii, které nezvládají ochranu Schengenu ani registraci uprchlíků," dodal šéf ANO.

Katolická církev dnes zprovoznila elektronickou databázi, na níž mohou lidé, farnosti a další organizace nabízet pomoc uprchlíkům. Na registračním webu Charity ČR www.pomocuprchlikum.charita.cz se budou s pomocí jednoduchého formuláře shromažďovat nabídky ubytování, materiální i finanční pomoci, dobrovolné pomoci či různých služeb.

Databáze je určena široké veřejnosti. "Lidé mohou nabízet volné domy i byty, zejména k dlouhodobému pronájmu pro rodiny, kterým bude udělen azyl, či pouze svoji dobrovolnickou výpomoc, třeba s výukou jazyka," uvedl ředitel české Charity Lukáš Curylo.

Ministr vnitra Milan Chovanec kritiku odmítá. Podle něj je tento postoj v souladu se zdravým rozumem, říká. Více čtěte zde.

Při pokusu dostat se z Francie do Británie tunelem pod Lamanšským průlivem zahynul v noci na dnešek další běženec. Nezletilého chlapce afrického původu srazila vlaková souprava, která převáží tunelem kamiony a na kterou se chtěl mladík dostat. Podle úřadů jde o jedenáctou podobnou oběť od konce června.

Proti kvótám na přerozdělování uprchlíků vystoupila i ODS. "Je to jen přenášení problémů některých zemí do dalších států Evropské unie," tvrdí předseda občanských demokratů Petr Fiala.

Občanští demokraté žádají vládu, aby "využila všech legislativních a politických prostředků k zneplatnění rozhodnutí o zavedení povinných kvót".

Ačkoli se Německo potýká s jednou z nejnižších porodností na světě, díky přistěhovalectví roste počet obyvatel nejrychleji za více než dvacet let. Oznámil to dnes německý statistický úřad.

Podle předběžných dat žilo v Německu na konci loňského roku 81,2 milionu lidí, což byl meziroční nárůst o 430 tisíc lidí, a to je nejvíce za posledních 22 let.

Většina migrantů pochází podle statistiků z Evropy, stále ve větší míře ale přicházejí lidé z krizových regionů, jako jsou Sýrie či Somálsko. Letos Berlín očekává asi 800 tisíc žádostí o azyl, podle některých politiků jich může být až milion.

10.046: Record number of "migrants caught" by Hungarian #police on 23 September 2015 via police.hu pic.twitter.com/lEAMq6apKQ

— Balazs Csekö (@balazscseko) 24. Září 2015

K tématu Evropského summitu a případné vládní žalobě se vyjádřila také TOP 09.

"Daleko důležitější jsou závěry evropského summitu než kvóty. Vláda je ta, která může podat žalobu. Já osobně se ale domnívám, že ji k tomu nebudeme vyzývat. Je skutečně důležitější zaměřit se na výsledky summitu.

To je konečně něco, co má nějakou komplexnější podobu, jak řešit situaci. Evropa promarnila půl roku, o těchto krocích už se hovoří déle. Ale jsou to kroky, které mohou konečně pomoci," říká místopředseda strany Marek Ženíšek. 

V samozvaném státu Liberland na pomezí Chorvatska a Srbska, který založil Čech Vít Jedlička, chce žít takřka 10 tisíc Syřanů. Jedlička, který se považuje za prezidenta nikým neuznaného státu, to prohlásil v rozhovoru s listem The Washington Post.

Nárok na azyl či uprchlický status Syřané a ani další běženci nemají, neboť Liberland uděluje jen občanství.

To se ale může značně prodražit, pokud žadatel bude chtít proces urychlit, v takovém případě ho vyjde až na 10 tisíc dolarů (242 tisíc korun).

"Přijímáme lidi, kteří jsou nábožensky tolerantní, nemají komunistickou či neonacistickou minulost, sdílejí náš pohled na svobodu a rovněž chtějí vybudovat stát s minimálními daněmi a omezeními," řekl Jedlička s tím, že se dosud zaregistrovalo okolo 378 tisíc lidí, kteří by rádi získali občanství.

Podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Česko pomáhá udržovat migrační krizi tím, že na sebe "odmítá vzít svou humanitární odpovědnost".

Organizace žádají vládu, aby se postavila jasně na stranu práva a odmítla násilné praktiky vůči uprchlíkům jako používání obušků či slzného plynu. Podle zástupců konsorcia ČR v minulosti poslala vojáky do Iráku či Afghánistánu a dodávala zbraně syrskému či iráckému režimu, má tedy za vývoj v regionu i odpovědnost. Konsorcium to dnes uvedlo v prohlášení, jímž reagovalo na stanovisko premiérů zemí Visegrádu.

Konsorcium sdružuje téměř dvě desítky organizací. Mezi členy patří například Organizace pro pomoc uprchlíkům, Sdružení pro integraci a migraci, Člověk v tísni či Charita ČR či La Strada ČR.

"Přijímáme lidi, kteří jsou nábožensky tolerantní, nemají komunistickou či neonacistickou minulost, sdílejí náš pohled na svobodu a rovněž chtějí vybudovat stát s minimálními daněmi a omezeními," řekl Jedlička s tím, že se dosud zaregistrovalo okolo 378 tisíc lidí, kteří by rádi získali občanství.

České ministerstvo zahraničí se v prohlášení distancovalo od Jedličkova počínání.

Uvedlo, že jeho aktivity považuje za nevhodné a potenciálně škodlivé.

Jedličkovo počínání se nelíbí ani chorvatským úřadům, v zemi byl již několikrát zadržen při pokusu dostat se do samozvaného státu.

Nejvyšší správní soud (NSS) podal k Soudnímu dvoru EU takzvanou předběžnou otázku, jež má vyjasnit oprávněnost zajišťování migrantů v Česku. Jde o cizince, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu unie k posouzení jejich žádosti o azyl. České právo momentálně nijak nedefinuje objektivní kritéria, podle kterých se má hodnotit podezření "vážného nebezpečí útěku" cizince.

Rakousko dosud vrátilo do jiných členských zemí Evropské unie přes 5000 migrantů. Dnes to prohlásila rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Dodala, že většina z nich byla vyhoštěna do Rumunska či Bulharska, o Maďarsku se podle agentury Reuters nezmínila.

"Pokud si správně pamatuji, poslali jsme z Rakouska zpět přes 5000 nebo 5500 lidí, především do Bulharska a Rumunska," řekla Miklová-Leitnerová. "Aby azylový systém fungoval, je potřebná efektivní návratová politika, a zde je třeba ještě hodně práce, zejména ve vztahu k severoafrickým zemím," dodala.

Na řecký ostrov Lesbos dnes dorazilo 24 člunů s 1200 novými uprchlíky. Vylodili se během tři čtvrtě hodiny. Lesbos tak druhý den po sobě zažil velmi rychlou vlnu uprchlíků. Podle agentury Reuters to může být důsledek horšícího se počasí a obav běženců, že dostat se z Turecka do Evropy po moři bude stále obtížnější.

V dnešní skupině byli hlavně mladí svobodní Afghánci a jenom několik rodin. Na člunech sedělo až 50 lidí. Ve středu dorazilo na ostrov v rozpětí tří hodin 2500 lidí, rovněž hlavně Afghánců.

Prezident Miloš Zeman dnes ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku uvedl, že se se zahraničními hosty setkává pouze tehdy, když si je sám pozve. To není tento případ, řekl prezident na setkání s lidmi v obci, kde byl nedávno otevřen uprchlický tábor. Do tábora se Zeman nevypravil. Český národ podle Zemana nikdy nebyl xenofobní, měl by ale zabránit takzvané islamizaci.

"Přijel jsem navštívit vás. Setkávám se s občany České republiky a se zahraničními hosty pouze tehdy, když si je sám pozvu, což není tento případ," uvedl Zeman. Na setkání s hlavou státu dorazilo podle policie 250 až 300 lidí, kteří Zemanovi za jeho názory k uprchlické krizi vyjadřovali podporu.

Česká republika je podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) připravena podílet se na vytvoření případné společné evropské pohraniční stráže, která by chránila vnější schengenskou hranici. Sobotka to dnes řekl novinářům při návštěvě hradecké univerzity. O společné pohraniční stráži se podle premiéra jednalo na středečním summitu lídrů EU v Bruselu k problému migrace.

"Myšlenku společné pohraniční stráže jsem včera na jednání podpořil. A nebyl jsem sám," řekl premiér. Česká republika by podle něj byla schopná vyslat do společné stráže vojáky či policisty. S konkrétními iniciativami ohledně vzniku společné pohraniční stráže by podle premiéra měla přijít Evropská komise.

V dočasném uprchlickém centru v chorvatském Opatovaci dostávají běženci náramky. Ti co dorazí dřív, tak dříve odjíždějí směr Maďarsko, vysvětluje vláda.

Podle nizozemských zpravodajců neexistují žádné náznaky, že by se mezi uprchlíky – kteří proudí do Evropy a usilují tu o azyl - snažili systematicky zamíchat členové militantních skupin, například Islámského státu.

"Je možné, že (uprchlické trasy – pozn. red.) mohou využít jednotlivci, ale žádné skupiny dovnitř neproudí," uvedla mluvčí nizozemské služby AIVD.

Systém kvót, který tento týden schválil Brusel, podle maďarské vlády vykazuje "vážné nedostatky". Budapešť údajně zvažuje, že se obrátí na soud, informovala agentura Reuters.

"Návrh kvót je typickým příkladem morálního imperialismu, který Německo nutí Evropě," uvedl šéf úřadu maďarské vlády János Lázár.

"Mnoho mělo být uděláno dříve, o tom není nejmenších pochyb. Že o tom teď diskutujeme, to moc nepomůže. Udělejme teď, co je nutné," sdělil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg k listopadovému zřizování přijímacích středisek pro uprchlíky. Podle něj je jisté, že dohodnutá finanční pomoc pro uprchlické tábory na Blízkém Východě nebude stačit na celou imigrační vlnu. Posílení ochrany vnějších hranic EU je podle Schwarzenberga potřebné, ale s ohledem na růst počtu uprchlíků mnoho nevyřeší.

Norská policie se obává, že vzrůstající příliv uprchlíků do země zvýší hrozbu pravicového extremismu v zemi. Zároveň odmítla tvrzení, že by se azylový systém v Evropě mohli zneužívat militantní islamisté. Norsko je součástí schengenského systému, není ale členem Evropské unie.

Německá vláda se podle informací agentury Reuters rozhodla, že příští rok jednorázově přispěje spolkovým zemím částkou 4,1 miliardy euro, aby jim pomohla se vyrovnat s přílivem uprchlíků.

Šéf úřadu maďarské vlády János Lázár informoval, že Budapešť možná zváží výstavbu "koridoru" pro uprchlíky, kteří přicházejí z Chorvatska. Podmínkou ale je, že Německo a Rakousko převezmou plnou zodpovědnost, informovala agentura Reuters.

Peníze určené na řešení migrační krize by Evropská unie měla posílat do států mimo Evropu, řekl na dnešní tiskové konferenci po návštěvě Moravskoslezského prezident Miloš Zeman. Reagoval tak na výsledky středečního mimořádného summitu EU k migraci. Zeman prohlásil, že peníze poslané do Evropy jsou vyhozené. Evropská unie by podle něj měla směřovat finanční pomoc do zemí, odkud uprchlíci odcházejí nebo do těch, které s nimi sousedí.

"Pokud pomoc alokujete do Evropy, tak jsou to vyhozené peníze," míní český prezident. "Je potřeba pomáhat buď v jejich zemích nebo v sousedních zemích, kam se uchýlili," dodal. Takovými zeměmi jsou podle něj Jordánsko nebo Turecko.

Papež František vystoupil v americkém Kongresu. "Přivítejte migranty. Zacházejte s nimi tak, jak byste chtěli, aby bylo zacházeno s vámi," řekl podle agentury AP.

Zacházet s imigranty by se podle papeže mělo "způsobem, který je humánní, spravedlivý a bratrský", doplňuje z jeho přednesu v Kongresu agentura Reuters.

Agentura MTI napsala, že Maďarsko už začalo pokládat žiletkový drát i podél hranice se Slovinskem. "Policie a vojáci pracují na hraničním přechodu Tornyiszentmiklós-Pince na křižovatce maďarské dálnice M70 a slovinské dálnice A5, stejně jako na hraničním přechodu, který stojí na staré silnici a nachází se několik stovek metrů od dálnic," napsala maďarská agentura.

Dodala, že tam byly instalovány ocelové brány a vojáci natahují tři souběžné bariéry z žiletkového drátu napříč zelenou hranicí. Doprava na přechodech není přerušena.

Evropská unie chce Turecko přemluvit k dohodě. Nabídne přibližně miliardu eur za to, že Turci budou lépe strážit své západní pobřeží a zasáhnou proti sítím pašeráků a převaděčů.

Ve hře je také možnost, že na tureckém území vzniknou tábory, ve kterých si běženci budou dávat žádost o azyl v zemích EU. Ankara ale je v pozici, ve které si může klást podmínky.

Lídři Unie ve čtvrtek na summitu schválili zatím miliardu eur na pomoc běžencům v Turecku, Libanonu a Jordánsku.

Česká republika by podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) měla sama aktivně začít s uprchlíky pracovat. Do nově vzniklých středisek v hraničních státech, kde by běženci o azyl v EU žádali, by měla poslat své úředníky. Ti by s oprávněnými žadateli už na místě pracovali a nabídli jim v Česku ochranu. Dienstbier to dnes řekl v rozhovoru s ČTK.

"ČR by se k situaci měla ideálně postavit sama tak, že k řešení přistoupí aktivně a sama bude azylantům nabízet možnost pobytu včetně integračních kroků. Nemělo by být naší ambicí zacházet s cizinci tak, aby si mezi sebou sdělili, že se mají zdaleka vyhnout ČR, ale spíš se aktivně snažit jim nabídnout - určitému počtu, který je pro nás dobře zvladatelný - možnost pobytu a užívání ochrany," uvedl ministr.

Sběrná centra Evropské unie, kde budou hromadně registrováni a prověřováni běženci žádající na území osmadvacítky o azyl, mohou být vedle Itálie a Řecka také v Bulharsku či dalších zemích. Řekla to dnes německá kancléřka Angela Merkelová.

Přesná umístění všech středisek, která EU označuje jako hotspoty, nebyla dosud oficiálně oznámena. Řecké úřady ale už podle agentury AFP upřesnily, že tři z nich by měla začít fungovat do konce října na ostrovech Lesbos, Kos a Leros, kam směřuje hlavní proud uprchlíků z Turecka.

Německá kancléřka Angela Merkelová na čtvrtečním summitu lídrů EU.  Foto: Reuters

Dohoda Evropské unie na přerozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl mezi členské státy současnou uprchlickou krizi trvale nevyřeší, může to ale být začátek trvalého řešení. V Ženevě to prohlásil vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) António Guterres.

Zároveň ale vyjádřil zklamání nad tím, že plán pomoci neobsahuje více právních možností, jak by mohli běženci v Evropě získat útočiště.

Rakousko chce o dalších 20 dnů prodloužit dočasně obnovené hraniční kontroly. Stávající opatření, která zavedlo 16. září, mají pouze desetidenní platnost. Svůj záměr v pátek Vídeň oznámí Evropské komisi, řekl dnes agentuře APA mluvčí rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové.

Rakousko je jednou z hlavních tranzitních zemí v současné uprchlické krizi. Od 16. září proto kontroluje své hranice se Slovenskem, Maďarskem, Slovinskem a Itálií.

Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová oznámila, že Evropská unie zahájí od 7. října novou fázi boje proti pašerákům lidí v oblasti Středozemního moře. Vojenská plavidla členských zemí budou zasahovat proti lodím pašeráků lidí v mezinárodních vodách a budou je moci i zabavovat.

Z dnešního on-line přenosu dění kolem uprchlické krize je to vše. Téma budeme podrobně sledovat i v dalších dnech. Děkujeme za pozornost a dobrou noc.