Pro kvóty na rozdělení běženců hlasovalo 23 států unie. Proti bylo jen Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko

Maďarsko připravuje instalaci bariéry s žiletkovým drátem na dalším úseku hranice s Chorvatskem, a sice v župě Zala. Rozhodnutí bylo podle vládního pověřence Csaby Rigóa vynuceno realizací "plánu C" chorvatské vlády, jehož součástí je posílání migrantů do Maďarska přes "zelenou hranici".

Upřesnil také, že maďarsko-chorvatská hranice je v župě Zala dlouhá 42 kilometrů, přičemž 24 kilometrů tvoří přirozenou hraniční bariéru řeka Mura.

Francouzská policie v pondělí vyhnala více než 400 většinou syrských uprchlíků, kteří tábořili poblíž města Calais na severu země. Odtud se následně snaží dostat podmořským tunelem do Británie.

Podle agentury AFP policisté srovnali se zemí několik tábořišť v takzvané "Nové džungli", a to na základě soudního příkazu.

"Čtení málo známé kapitoly české historie ukazuje, že nedůvěra, až odpor Čechů a jejich politických reprezentantů k lidem hledajícím bezpečí nejsou ničím novým. Zdokumentované debaty z roku 1946 o polských Židech jsou navlas stejné jako současné internetové diskuse o syrských uprchlících. Stejně jako nyní i tehdy dominovaly obavy z šíření nemocí, ohrožení bezpečnosti, ba teroru," píše Petr Honzejk v komentáři v Hospodářských novinách.

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová v pondělí večer v místní televizi tvrdě kritizovala německou kancléřku Angelu Merkelovou za to, že prý svou vstřícnou politikou vůči uprchlíkům "nevědomky způsobila chaos". Teď Merkelová tahá za "záchrannou brzdu" a říká, že Německo nemůže všechny ekonomické imigranty přijmout, uvedla chorvatská prezidentka na stanici Nova TV.

Situace v Chorvatsku podle ní není zdaleka tak bezpečná, jak by mohla být. Prezidentka je údajně znepokojena tím, že hranici nekontrolovatelně překročilo velké množství lidí, o kterých se "neví, kdo jsou" a co chtějí.

Levicová vláda se podle Grabarové Kitarovičové, která pochází z opačné části politického spektra, na uprchlickou krizi nedokázala připravit a dosud nemá v tomto směru žádný plán.

Případy, kdy musí nákladní lodě odpovídat na nouzová volání, se v souvislosti s uprchlickou krizí objevují čím dál častěji. Pojišťovny sice hradí výdaje za povedené záchranné manévry, neproplácejí ale obchodní ztráty, které vznikají kvůli zpoždění.

Loni v říjnu vezla velkokapacitní nákladní loď CS Caprice přes Středozemní moře náklad ječmene, když odpověděla na nouzové volání plavidla bez kapitána, které se i s pěti stovkami uprchlíků na palubě dostalo do potíží u pobřeží Libye. Hrozilo, že v blížící se bouři se malý rybářský člun potopí.

"Neměli žádné jídlo ani vodu a na moři byli už několik dní. Ukazovali nám své malé děti a prosili: Můžete nás vzít do Itálie?," vzpomíná na onen říjnový den kapitán nákladní lodi Joshua Bhatt.

Celou reportáž si přečtěte zde.

Syrští uprchlíci dorazili v pondělí na člunu po moři z Turecka k řeckému ostrovu Lesbos. (Foto: Reuters)

Z Maďarska do Rakouska dorazilo během pondělí téměř 10 000 uprchlíků. Oznámila to rakouská policie, která v nejbližších hodinách očekává příchod dalších asi 4500 migrantů.

Obě mimořádné schůzky nepřinesou rychlé řešení, které by ulehčilo kritickou situaci desetitisíců lidí hledajících útočiště v Evropě, domnívá se také agentura AP.

Zatímco se unie snaží reagovat na situace, kdy lidé překonávají ploty z žiletkového drátu, dusí se v kamionech nebo jsou na pláži vyplavována těla utonulých, hroutí se jednota EU a její členové na sebe svalují vinu.

Krize odhalila zásadní rozdíly mezi bývalými komunistickými zeměmi a partnery ze západu EU. Rozpory jsou nejzjevnější, když přijde na rozdělení odpovědnosti za přijetí tisíců lidí přicházejících do Evropy, z nichž dvě třetiny mohou mít předpoklady pro azyl nebo nějakou formu mezinárodní ochrany. ČR, Maďarsko a Slovensko jsou proti jakýmkoli povinným kvótám a Polsko, Lotyšsko a Litva jsou rovněž skeptické, píše AP.

Polsko v úterý nejspíše opustí společnou pozici visegrádské čtyřky. Podle informací polského deníku Wyborcza Varšava nabídne přijetí 5,5 tisíce uprchlíků ze 120 tisíc. Ve chvíli, kdy Maďarsko odmítlo, aby se uprchlíci přesídlovali také z jeho území, protože není prvním státem EU do kterého vstoupili, má být celkový počet rozdělených uprchlíků 66 tisíc. To by znamenalo, že nabídka Varšavy by měla být pro ostatní země dostačující.

Polsko ale nabídne svůj příspěvek jen pokud unie splní tři jeho podmínky: zpřísní kontrolu vnějších hranic a vytvoří takzvané hotspoty, kde se budou všichni přicházející uprchlíci registrovat; unie bude striktně rozdělovat uprchlíky od ekonomických migrantů; a bude to Polsko, které bude rozhodovat o tom, komu azyl ve své zemi přidělí a komu ne.

"I kdyby došlo k přehlasování, systém kvót nebude fungovat. Nejsou tady nástroje jak udržet uprchlíky v zemích, kam byli přiděleni," řekl premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci před odletem ministra vnitra Milana Chovance do Bruselu.

Premiér Bohuslav Sobotka před odletem ministra vnitra Milana Chovance na jednání do Bruselu zopakoval, že Česko bude nadále odmítat povinné kvóty pro uprchlíky a trvalého přerozdělovacího mechanismu pro uprchlíky. Tento postoj bude prý hájit Chovanec i Sobotka ve středu na summitu EU k migraci.

Opět se vyslovil pro ochranu vnější hranice schengenského prostoru a pro posílení společné operace v migrací nejvíce postižených státech. Je třeba zajistit monitoring třídění uprchlíků a ekonomických migrantů a ustavení přijímacích center v zemích prvního vstupu do EU.

Česká republika rovněž odmítá spojování migrační krize a evropských fondů, řekl Sobotka v souvislosti s některými návrhy hlavně německých politiků, podle nichž by země odmítající kvóty měly dostat méně peněz z kohezních fondů.

Evropská solidarita je součástí základních kamenů fungování EU a není možné, aby fondy byly používány jako nátlakový prostředek na země, které nesouhlasí s návrhy Evropské komise, domnívá se Sobotka.

Evropská migrační politika a nefunguje a je potřeba, aby se změnila, řekl Sobotka. Evropa by se měla připravit na budoucí migrační vlny, řekl. Opět podpořil "pomoc na místě", tedy zlepšení podmínek v uprchlických táborech v Turecku, Jordánsku a Libanonu.

Český premiér řekl, že vítá signály o intenzivnější komunikaci mezi Spojenými státy a Ruskem, pokud jde o konflikt v Sýrii, odkud do Evropy přichází nejvíce urchlíků.

Vždy jsme tvrdili, že se obě velmoci musí dohodnout při reálném vyřešení tohoto konfliktu, řekl s tím, že EU by měla takové úsilí podporovat.

K přijímacímu centru v chorvatském Opatovaci přišlo v noci na pondělí až 2000 běženců. Část se dožadovala okamžitého vstupu, střetla se s policií.

Do Dánska vstoupilo v uplynulých 15 dnech minimálně 12 400 migrantů, jen každý desátý tu ale požádal o azyl. Většina míří dál do Švédska a Finska.

Premiér Bohuslav Sobotka přišel ministra vnitra Milana Chovance přišel "morálně podpořit" před úterním jednáním v Bruselu.

Česká advokátní komora vyzvala advokáty, aby se zapojili do poskytování právních služeb imigrantům. Profesní organizace zdůraznila, že každý člověk, který se nachází na českém území, má ústavní právo na právní pomoc. Profesní organizace je připravena přispět v tomto ohledu advokátům na úhradu hotových výdajů. Uvedla to v úterní tiskové zprávě.

"Tyto osoby jsou leckdy shromažďovány v nedůstojných podmínkách, například v bývalých věznicích. Často jim nejsou poskytovány dostatečné informace o jejich právním postavení, jsou jim odnímány finanční prostředky a opatření, která mají do určité míry represivní charakter, jsou uplatňována i vůči dětem imigrantů," konstatovala komora.

"Za této situace je potřeba poskytovat těmto osobám zejména právní informace, které pomáhají pochopit postup státu, ale i možnost obrany proti opatřením, která by neodpovídala zákonu a mezinárodním normám a smlouvám," uzavřela organizace.

Jednání diplomatů členských zemí EU, kteří se před ministerskou schůzkou snaží najít kompromisní dohodu, bylo zatím přerušeno. Vyloučeno tak není, že začátek jednání ministrů vnitra se posune z původně zamýšlených 14.30.

V "zemi nikoho" mezi srbským Šidem a chorvatským Tovarnikem uvízlo přes noc několik tisíc běženců. Část z nich ráno zamířila autobusy dále směrem k Maďarsku. Do Tovarniku přes noc na úterý nicméně podle agentury ANSA dorazilo dalších asi 3000 lidí.

Na přechodu Bajakovo-Batrovci, který v pondělí Chorvatsko uzavřelo, stály v úterý dopoledne podle ANSA kamiony v asi desetikilometrové frontě.

Syrský uprchlík, jehož kopnutím přivítala na maďarské hranici kameramanka maďarské televize, je prý členem radikální skupiny an-Nusra, která se hlásí k al-Káidě. Tvrdí to strana syrských Kurdů, jejíž ozbrojené křídlo bojuje proti radikálům na severu Sýrie.

Minulý týden se objevily záběry, na nichž kameramanka maďarské televize N1TV na hranicích podrazila nohy Syřanovi Usámovi Abdal Muhsínovi, který měl v náručí dítě. Muhsín je údajně fotbalový trenér a práci mu pak nabídla fotbalová škola na madridském předměstí Getafe.

Strana syrských Kurdů však ve svém prohlášení napsala, že "Usáma Abdal se připojil k an-Nusře v roce 2011 a spáchal zločiny na civilistech včetně Kurdů".

Železniční trať mezi rakouským Salcburkem a německým Mnichovem zůstane do 4. října obousměrně mimo provoz. Německé úřady tím brání přílivu migrantů.

Srbský premiér Aleksandar Vučić v úterý vyzval Evropskou komisi, aby do 15. hodiny přesvědčila Chorvatsko k obnovení nákladní dopravy mezi oběma zeměmi.

Většina běženců, kteří přišli do Dánska, pokračuje dále do Švédska, Norska a Finska. Dánský Červený kříž sdělil, že za poslední týden požádalo v Dánsku o azyl sotva 600 migrantů.

Švédský imigrační úřad naopak zaznamenal za minulý týden 6400 žadatelů o azyl, ve Finsku za stejnou dobu registrují 2800 a v Norsku 1240 lidí, kteří požádali o azyl.

Finsko, jež má oproti Švédsku poloviční populaci, se podle expertů na migraci stává překvapivě oblíbenou cílovou zemí, protože především Iráčané tam mají větší šance být uznáni za válečné uprchlíky než v jiných zemích. Helsinky totiž považují bezpečnostní situaci v mnoha částech Iráku za neuspokojivou, zatímco Švédsko to vidí jinak.

"Pasažéři, kteří chtějí cestovat mezi Salcburkem a Mnichovem, musí dojet autobusem či taxíkem do (bavorského) Freilassingu," uvedl mluvčí rakouské železniční společnosti ÖBB Rene Zumtobel. Ostatní vlaková doprava narušena není, dodal Zumtobel.

Evropská komise ujistila, že udělá vše pro to, aby usnadnilo dohodu kolem uprchlíků. Nyní je okamžik pro rozhodnutí, řekl mluvčí komise s nadcházející mimořádnou schůzkou ministrů vnitra o migraci.

Norsko zintenzivní své hraniční kontroly ve snaze získat lepší přehled o žadatelích o azyl přicházejících do země.

Je důležité, aby norské úřady co nejrychleji zjistily totožnost a informace o příchozích, aby se zabránilo ilegální imigraci a mezinárodní zločinnosti," uvedlo v prohlášení norské ministerstvo vnitra.

Země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) čelí bezprecedentní přistěhovalecké krizi, která si vyžaduje rychlou, společnou a rozsáhlou mezinárodní akci. To je hlavní vzkaz autorů dvou zpráv, které v úterý zveřejnilo pařížské sídlo OECD. Cílem je řešit okamžité potřeby žadatelů o azyl a později usnadnit jejich integraci. OECD sdružuje 34 vyspělých zemí světa včetně České republiky.

"Rozhodující činitelé v Evropě musí přijmout nezbytná opatření k vyřešení této otázky, aby Evropa jako celek vyšla z této krize silnější. A to jak ekonomicky, tak sociálně a politicky. Evropa má dostatečné zkušenosti a kapacity, aby to dokázala," uvedl generální tajemník OECD Ángel Gurría u příležitosti vydání zpráv Perspektivy mezinárodních migrací 2015 a Syntéza ohledně přistěhovalecké krize.

Evropská agentura Frontex, koordinující ochranu vnějších hranic Evropské unie, odhaduje, že od začátku roku do konce srpna nelegálně překročilo unijní hranice více než 500 000 osob. To je téměř dvojnásobek proti 280 000 osobám za celý loňský rok. Letos bude nejspíš v Evropě více než milion žadatelů o azyl, uvedla OECD. Až 450 000 z nich podle této organizace možná dostane status humanitárních běženců s právem se zabydlet v Evropě.

"Je zásadní, aby jednotlivé země našly rychle spravedlivý způsob, jak si přistěhovalce v Evropě rozdělit. Také je důležité dohlédnout na to, aby všichni lidé v potížích, ať už je jejich počet jakýkoliv, měli kde spát, co jíst a mohli přežít," zdůraznil generální tajemník OECD Ángel Gurría.

Bude podle něj také nutné, aby jednotlivé státy co nejvíce urychlily integraci humanitárních azylantů v jednotlivých zemích. "Musíme mít na paměti, že imigrace není zdaleka zátěž, ale skutečný trumf."

"Skutečností je, že migrace nemá negativní dopad na pracovní trh, neposiluje státní deficity, přistěhovalci přispívají více než dostávají," tvrdí šéf přistěhovaleckého odboru OECD Jean-Christophe Dumont. Toto jsou podle něj jasná fakta, která by státní instituce měly vysvětlovat obyvatelům.

Například nynější syrští migranti jsou podle OECD kvalifikovanější než například běženci za válek na Balkáně v 90. letech. "Neohrožuje to naši identitu. Je ale jasné, že podobný vzkaz neprojde ze dne na den. Je nutné vysvětlovat a opakovat," komentoval Dumont poznatky ze zpráv OECD. Organizace je vydala den před summitem EU k současné migraci.

Dánská zpravodajská služba se nedomnívá, že by se islámští radikálové snažili využít nynějšího přílivu uprchlíků, aby propašovali teroristy do Evropy.

Úřadující šéf špionážní služby Finn Borch Andersen prohlásil, že takoví jednotlivci se vystavují "vysokému riziku", že by během cesty přes Evropu byli rozpoznáni. Připustil však, že by mezi uprchlíky mohli být "lidé sympatizující s militantním islamismem".

Na úterní schůzce ministrů vnitra by nakonec mohlo rozhodnout hlasování, které by země odmítající kvóty s velkou pravděpodobností prohrály. Hlasuje se takzvanou kvalifikovanou většinou. Znamená to, že pro návrh se musí vyslovit nejméně 55 procent hlasujících zemí, které ovšem také společně představují nejméně 65 procent celkového počtu obyvatel unie.

Hlasovat nebudou ty státy, které mají dojednanou výjimku a pokud si mohou vybrat, rozhodnou se na plánu nepodílet. Dánska se věc netýká vůbec, svobodu volby mají Británie a Irsko.

Takzvanou blokační menšinu, která může návrh zastavit, tvoří nejméně čtyři země, reprezentující ovšem přes 35 procent obyvatel unie.

Členský stát navíc může stále požádat o hlasování podle starších pravidel, kdy každá země dostává přidělený počet hlasů. V takovém případě by pro přijetí návrhu byl třeba souhlas většiny členských zemí, které dají v součtu dohromady nejméně 260 z 352 hlasů a nejméně 62 procent občanů unie.

Začátek mimořádné schůzky ministrů vnitra EU o migraci se o půl hodiny odkládá. Měla by začít v 15:00 SELČ.

Do Řecka přicházejí z Turecka další tisíce uprchlíků.

Polsko možná bude s to strhnout další země visegrádské skupiny k větší "evropské solidaritě" při řešení přistěhovalecké krize. Řekl to v úterý lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, jehož země nyní předsedá Evropské unii. Nedostatek solidarity ze strany některých východoevropských zemí ministr vidí především u Slovenska a ČR.

Asselborn věří, že nový návrh Lucemburska by měl být pro partnery přijatelný. V rozhovoru s německý rozhlasem Deutschlandfunk vyjádřil naději, že "velká evropská země, jakou je Polsko, může strhnout další země visegrádské skupiny k větší evropské solidaritě".

Asselborn k novému návrhu pro unijní partnery předem jen poznamenal, že "v dnešních diskusích původní návrh Evropské komise (k přerozdělení migrantů v rámci EU podle závazných kvót) nebude mít velmi pravděpodobně velkou váhu".

Diecézní charita Brno prodlužuje až do odvolání sbírku na pomoc uprchlíkům, o kterou mají lidé velký zájem, řekla v úterý mluvčí charity Diana Tuyet-Lan Kosinová. Původně měla sbírka zahájená na počátku září skončit v pátek.

Senát by měl podle svého evropského výboru potvrdit na nadcházející schůzi své červnové výhrady k zavádění povinných kvót na přerozdělování uprchlíků v rámci EU.

Odmítavý postoj k povinným migračním kvótám výbor navrhl zdůvodnit tím, že "taková opatření neřeší příčiny současné krize, spíše mohou vést k jejímu prohlubování a nejsou schopna se účinně vypořádat s problémem druhotného pohybu přemístěných osob".

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto uvedl, že jediné, co by mohlo zlepšit vztahy mezi Chorvatskem a Maďarskem jsou již jen nové volby v Záhřebu. "Nová chorvatská vláda by mohla dát vztahy zase dopořádku, když bude chtít," uvedl.

Tvrdá slova jsou reakcí na chorvatský přístup k uprchlíkům, které tamní vláda nechává svážet k maďarským hranicím. "Udělalli jsme všechno možné pro registraci 230 tisíc uprchlíků. V některých případech se to kvůli postoji zemí EU nebo agresivitě některých běženců nepodařilo," uvedl ministr. 

Čeští vojáci by kvůli uprchlické krizi měli být využiti především k ochraně českých hranic, nikoliv v zahraničí. Při návštěvě Moravskoslezského kraje to v úterý řekl prezident Miloš Zeman. Reagoval tak na dřívější vyjádření ministra obrany Martina Stropnického, který uvedl, že česká armáda může v případě potřeby vyslat do uprchlických táborů v okolí Sýrie tisíce vojáků. Podle Zemana se má rozšířit i počet armádních záloh.

"Nemám příliš rád ploty, protože si vždycky vzpomenu na Berlínskou zeď... Myslím si, že místo stavění plotů na hranicích je daleko vhodnější poslat tam lidskou živou sílu, to znamená, jak armádu, tak policii, tak dobrovolnické zálohy," řekl Zeman.

Uprchlíci přecházejí na hranicích s Chorvatskem do Maďarska za přihlížení maďarské armády. Každého uprchlíka pak "prošacuje" policie.

Vedení České advokátní komory (ČAK) vyzvalo advokáty, aby se zapojili do poskytování právních služeb imigrantům z afrických a arabských zemí, kteří se nacházejí na území České republiky.

"Tyto osoby jsou leckdy shromažďovány v nedůstojných podmínkách, např. v bývalých věznicích. Často jim nejsou poskytovány dostatečné informace o jejich právním postavení," uvedla ČAK na svém webu.

ČAK přitom připomíná, že každý člověk na území ČR má ústavní právo na právní pomoc. "Za této situace je potřeba poskytovat těmto osobám zejména právní informace, které pomáhají pochopit postup státu, ale i možnost obrany proti opatřením, která by neodpovídala zákonu a mezinárodním normám a smlouvám," uvedla ČAK s tím, že je připravena i přispět na úhradu výdajů.

Projev maďarského předsedy vlády Viktora Orbána v tamním parlamentu.

"Zaplavují nás. Teď již uprchlíci na dveře neklepou, ale vyráží je. Naše hranice jsou v nebezpečí. Náš způsob života respektující právo je ohrožen," řekl premiér.

"Evropa nechala jen otevřené dveře, ale ještě rozeslala uprchlíkům pozvánky. Evropa je bohatá, ale slabá. To je ta nejhorší kombinace. Evropa musí bránit své hranice," adresoval svůj projev k maďarským poslancům Orbán.

Záznam je s anglickými titulky.

Německý železniční dopravce Deutsche Bahn uvedl, že do čtvrtého října omezí vlakové spoje z Rakouska a Maďarska. "Kvůli hraničním kontrolám budou dálkové spoje zrušeny. Konkrétně mezi Mnichovem a rakouským Salzburgem. Také mezi Mnichovem a Budapeští," uvádí se v prohlášení.

"Jsem optimistický, ale dohoda ještě není. Bylo by nepřijatelné, kdyby Evropa vyslala signál, že není schopná se vypořádat s krizí," řekl před příchodem na bruselské jednání německý ministr vnitra Thomas de Maizière. "Evropa si nemůže dovolit nenajít dnes řešení," řekl. Dodal, že jakákoli dnes uzavřená dohoda bude jen základem, neboť Evropa se musí soustředit i na příčiny toho, proč beženci do Evropy míří.

"Všechny státy Evropské unie musí spolupracovat, aby zajistily vnější hranice EU," prohlásila rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová, která přijela do Bruselu na jednání svých kolegů z unijních zemí. Dodala, že Rakousko je připraveno hlasovat o povinných kvótách na přerozdělení běženců v rámci unijních zemí.

Maďarsko pokračuje ve stavbě plotu na hranicích s Chorvatskem. 

Švýcarsko, které se jako nečlenský stát EU rozhodlo k unijním kvótám připojit a v případě jejich schválení přijmout 1500 běženců, urychlilo svůj azylový proces. Ten by nyní neměl trvat déle než 140 dní. "Můžeme prokázat, že zrychlený azylový systém nejenom funguje, ale díky rozsáhlé právní ochraně je rovněž spravedlivý," prohlásila švýcarská prezidentka Simonetta Sommaruga.

Srbský premiér Aleksandar Vučić svolal na dnešní šestnáctou hodinu mimořádnou schůzku šéfů bezpečnosti země. Učinil tak poté, co se Chorvatsko rozhodlo pro nákladní dopravu uzavřít hranice se Srbskem.

Německá kancléřka Angela Merkelová zopakovala svůj odpor k maďarskému oplocování hranic. "Tohle nelze změnit stavbou plotů. Jedině odstraněním příčiny problému," uvedla kancléřka s odkazem na maďarskou politiku.

Ačkoli je Rakousko připraveno o závazném přerozdělení běženců v rámci EU hlasovat, rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová stále věří v dosažení kompromisu. "Doufám v řešení, doufám, že zde dosáhneme konsensu, že se shodneme na přerozdělení 120 tisíc běženců z Itálie a Řecka," řekla Miklová-Leitnerová.

Katolická církev na Slovensku je připravena pomoci při zvládnutí současné migrační krize v EU včetně nabídky ubytovacích kapacit, pokud se vláda rozhodne přijmout uprchlíky.

Novinářům to řekl šéf Konference biskupů Slovenska Stanislav Zvolenský.

"Z mnoha farností přicházejí pozitivní odpovědi. Konkrétní pomoc bude záviset na tom, jaké rozhodnutí učiní Slovenská republika. Musíme čekat na to, aby Slovenská republika přijala tyto lidi," uvedl Zvolenský.

Mimořádné bruselské jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie o řešení uprchlické krize, především o přerozdělení běženců mezi unijní státy, očividně začalo. Schůzka začala s asi hodinovým zpožděním.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres napsal, že v roce 1956 se našla pomoc pro 200 000 Maďarů, kteří prchali do Rakouska a tehdejší Jugoslávie. Co bylo možné tehdy, by mělo být možné i dnes, napsal.

Our chief Guterres:in 1956 help was there for 200k refugees fr Hungary. What was possible then should be possible now pic.twitter.com/uYXjI6ixml

— UNHCR Central Europe (@RefugeesCE) 22. Září 2015

Británie zůstává mimo případný oficiální proces přerozdělování běženců v rámci zemí EU. "Nebudeme se účastnit přerozdělovacího programu Evropské unie," prohlásila před jednáním v Bruselu britská ministryně Theresa Mayová. Londýn se připojit k možným kvótám nemusí, v této věci má s Bruselem dojednanou výjimku.

Polsko je připraveno přijmout migranty, ale ne povinné kvóty. V Bruselu to dnes řekla polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska.

"Chceme solidaritu a dobrovolný mechanismus a ne tlak, abychom přijali kvóty," dodala ministryně.

Polsko chce podle tisku přijmout víc imigrantů, než dosud uvádělo. Podle diplomatů se také postoj Varšavy k uprchlické krizi poněkud vzdaluje od radikálnějších zbývajících členů visegrádské čtyřky.

"Uzavření hranic není řešením. Plot vás nezastaví, pokud utíkáte před bombami a přeplouváte Středozemní moře na člunech," uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Vyzval proto členské státy EU, aby projevily solidaritu a přerozdělily si 120 000 běženců. Dodal také, že Evropská agentura Frontex, která koordinuje ochranu vnějších hranic Evropské unie, potřebuje více peněz, aby dokázala reagovat na aktuální problémy.

Český ministr vnitra Milan Chovanec kvóty opakovaně odmítl.

Italský ministr vnitra Angelino Alfano byl před bruselským jednáním optimistický. "Myslím, že odpor východních zemí bude utlumen," řekl Alfano. Ministři jednají o závazném přerozdělení 120 000 běženců mezi členské státy EU, hlasitými odpůrci kvót jsou například Česko či Slovensko.

Český ministr vnitra Milan Chovanec na Twitteru napsal, že proti přerozdělení běženců je vedle Česka ještě Maďarsko, Rumunsko a Slovensko.

Chorvatsko obnovilo provoz nákladní dopravy přes hlavní přechod na hranici se Srbskem, který zastavilo kvůli záplavě migrantů. Bělehrad hrozil odvetou.

Na Twitteru se objevují zprávy, že ministři vnitra zemí Evropské unie nyní zřejmě přikročí k hlasování o kvótách na běžence. Česko takové přerozdělení uprchlíků mezi státy EU odmítá.

Lucembursko jako předsednická země Rady EU na Twitteru oznámilo, že kvóty na přerozdělení 120 000 běženců byly přijaty vysokou většinou. Jak dříve informoval český ministr vnitra Milan Chovanec, proti byly vedle Česka ještě Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, hlasování se zdrželo Finsko. Hlasování, jako tomu bylo dnes, je na ministerských schůzkách výjimečné, neboť země se tradičně snaží návrhy přijímat na základě konsensu.

"Německo několik uplynulých týdnů zachraňovalo obraz Evropské unie," řekl k vývoji uprchlické krize německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Německo, které opakovaně vyzývalo k solidárnímu přerozdělení běženců, ve velkém dovoluje vstoupit do země uprchlíkům a požádat zde o azyl. "Uprchlická otázka není jen německým problémem, nýbrž evropským," dodal Schäuble.

Počet uprchlíků přicházejících do Bavorska na počátku týdne opět vzrostl. V pondělí jich bylo přes 11 000, tedy více než dvojnásobek oproti neděli, kdy bylo zaznamenáno 5300 příchodů, informovala dnes agentura DPA s odvoláním na policejní údaje.

Především v Dolním Bavorsku musely být zbudovány prostory pro nouzové ubytování. Ve městě Freilassing u hranice s Rakouskem dnes čekalo na 600 migrantů na mostě přes hraniční řeku Saalach na vpuštění na německé území, informovala policie. Napjatou situaci vyvolal nápor uprchlíků také v německé metropoli. Utečenci dnes podle DPA v Berlíně házeli kameny po ostraze budovy zemského zdravotního a sociálního úřadu (Lageso). Ochranka se musela stáhnout do budovy a situace se uklidnila až poté, co na místo přijelo zhruba 12 policejních vozů. Úřad přestal vydávat pořadové lístky. Uprchlíci se dožadují udělení azylu a jejich registraci zajišťuje sociální úřad.

Německo jenom letos očekává příchod nejméně 800 000 běženců.

Slovensko verdikt z Bruselu odmítlo akceptovat. Slovenský premiér Robert Fico na tiskové konferenci řekl: "Dokud budu premiérem, kvóty pro uprchlíky na Slovensku platit nebudou." Slovensko je podle Fica v této otázce připraveno vstoupit do právního sporu s Bruselem.

"Ti, kteří se rozhodli nesmyslně tlačit na přijetí kvót, způsobili hluboký rozkol v citlivé záležitosti,“ cituje Fica agentura Reuters.

Mluvčí prezidenta Miloše Zemana zveřejnil reakci hlavy státu na schválení kvót.

Přijetí kvót je špatné rozhodnutí, reagoval na výsledky jednání ministrů vnitra český premiér Bohuslav Sobotka. Kvóty podle něj nebudou fungovat. O dalším postupu se vláda poradí ve středu, dodal premiér.

Polsko s ostatními členy takzvané visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nakonec proti návrhu na rozdělení uprchlíků nehlasovalo, Varšava přitom v minulých dnech sdílela názor ostatních visegrádských zemí, že povinné kvóty nejsou řešením nynější migrační krize.

Český ministr podotkl, že polskému postupu nerozumí. "Dohoda premiérů byla jednoznačná, že budeme postupovat společně," uvedl. Podle Chovance prezentovalo Česko svůj doplňující text, ve kterém vysvětluje, proč hlasovalo proti a jaké problémy v kvótovém systému vidí. "Neřešíme otázky, které by problém řešit mohly - návratovou politiku, ochranu hranice, pomoc v zemích, odkud migranti přicházejí," řekl Chovanec. Kvóty podle jeho názoru mohou být navíc pobídkou pro další lidi, aby se vydali na cestu do Evropy.

Prezident Miloš Zeman doufá, že Evropská rada revokuje dnešní rozhodnutí ministrů vnitra, kteří schválili kvóty pro rozdělení migrantů. Naděje je ale podle něj malá. Rozhodnutí většiny ministrů vnitra označil za chybu. Prezident to dnes řekl novinářům během návštěvy Frýdecko-Místecka.

"Já už jsem říkal, že premiéři jsou více než ministři vnitra. Domnívám se, že je ještě alespoň slabá naděje, že Evropská rada, která se skládá právě z premiérů, toto rozhodnutí revokuje. Je to ale slabá naděje, protože ta většina pro kvóty byla silná. Teprve budoucnost ukáže, jaká to byla chyba," řekl Zeman.

"Toto rozhodnutí je důkazem schopnosti Evropy přijmout odpovědnost a učinit krok vpřed," prohlásil o schválení kvót francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. Dohodu označil za důležitý krok, který byl schválen drtivou většinou z 28 přítomných ministrů.

Uprchlické kvóty přes odpor Česka prošly. Můžeme si samozřejmě dál vyprávět příběh, podle kterého jsme jedním z posledních strážců pravdy a racionality ve zblázněné Evropě. Ale proti tomu stojí prostá zkušenost sportovního trenéra. Když prohrajete 23:4, zřejmě děláte něco špatně - v útoku i obraně.

Polský ministr pro evropské záležitosti Rafal Trzaskowski k souhlasu Varšavy s kvótami uvedl, že země hlasovala pro, neboť všechny její výhrady byly vyřešeny - odsouhlasené kvóty se nestaly automatickým mechanismem a členské státy si zachovají kontrolu.

Pro Polsko, které dnes na rozdíl od ostatních zemí visegrádské čtyřky hlasovalo pro zavedení kvót pro rozdělení uprchlíků v rámci Evropské unie, byla důležitější solidarita s migranty a s Evropou. Řekla to ministryně vnitra Teresa Piotrkowská. Polsko dnes kvóty pro rozdělení běženců podpořilo jako jediná země V4, ačkoli je dlouhodobě odmítalo.

Bělehrad vyzval Záhřeb, aby do středeční půlnoci uvolnil srbskou nákladní dopravu a otevřel hraniční přechody, jinak Srbsko zavede protiopatření. Chorvatsko odpoledne částečně obnovilo vjezd srbských kamionů do Chorvatska přes hlavní přechod na hranici se Srbskem.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz považuje dohodu o přerozdělení běženců za první významný krok, na který musí navázat další opatření.

Předseda hnutí ANO a vicepremiér Andrej Babiš si stejně jako premiér Sobotka nedovede představit vymahatelnost kvót a předpokládá, že Česko proti nim bude ve středu protestovat.

"Kvóty, co se týká České republiky, nechtějí určitě ani běženci, ani my a očekávám, že Česká republika prostřednictvím pana premiéra (Bohuslava Sobotky) předloží nějaký konkrétní návrh komplexního řešení, který hlavně zabrání ilegálnímu přílivu uprchlíků a hlavně efektivně konečně začne bojovat proti pašerákům a uzavře ten prostor," řekl novinářům Babiš.

Babiš si ale nemyslí, že Česko by mělo rozhodnutí ministrů vnitra napadnout u Evropského soudního dvora. "To určitě ne, myslím, že to musíme vyřešit za jedním stolem v rámci summitu," řekl.

Dnešní odsouhlasení kvót na přerozdělení běženců mezi země EU je podle rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové rovněž rozhodnutím proti azylové turistice, neboť lidé si nebudou moci vybrat zemi, do které půjdou.

Ze 120 000 odsouhlasených míst pro žadatele o azyl připadalo původně 54 000 míst pro uprchlíky v Maďarsku. To ale přerozdělování odmítá a tvrdí, že nyní s uprchlíky problém nemá, proto budou tato místa zřejmě rozdělena proporčně mezi Itálii a Řecko, pokud o ně žádný jiný stát nepožádá. "Nárok mohou vznést všechny státy, tedy i Německo," prohlásil německý ministr vnitra Thomas de Maizière. Německo je hlavní cílovou destinací, kam většina běženců míří.

Ve středu bude o uprchlické krizi jednat summit Evropské unie, tedy premiéři a prezidenti členských států. Tématem budou možnosti dlouhodobých řešení krize.

Dnešní on-line zpravodajství končí, děkujeme za přízeň a těšíme se zítra ráno.