Slovinsko se připravuje na příchod uprchlíků, po uzavření maďarských hranic by se mohlo stát novou trasou

Tisíce uprchlíků se hromadí na srbsko-maďarské hranici, kam přicházejí přes Řecko a Makedonii. Jak poznamenala srbská televize RTS, běženci se nejspíš snaží dostat dál do Evropy ještě před 15. zářím, po kterém slíbila Budapešť zavést mnohem přísnější ochranu hranic.

Budapešť chce k zastavení mohutné uprchlické vlny povolat vojáky, potřebný zákon ale ještě musí schválit parlament. Jestliže projde, armáda získá právo zapojit se do boje s kriminálními delikty a použít zbraně při ochraně hranic. Vojáci budou mít právo zastavovat vozidla, uzavírat nebezpečné zóny, prosazovat svá opatření silou a v případě potřeby rovněž omezovat osobní svobody.

Na jižní hranici Maďarska se pohybuje asi 3800 vojáků, uvedl dnes maďarský ministr obrany István Simicskó. Jejich hlavním úkolem je podle něj pomáhat se stavbou plotu, který vzniká na hranici se Srbskem. Každý den je ho prý postaveno až deset kilometrů. Plot má být vysoký čtyři metry a vzniká na 175 kilometrů dlouhé hranici.

Petra László se omluvila za kopání do uprchlíků na srbské hranici. V dopise, který zveřejnil deník Magyar Nemzet, napsala, že není "rasistka bez srdce".

Uvedla, že ve chvílích, kdy kolem ní utíkali běženci, prý zpanikařila. "Měla jsem pocit, že jsem napadena a že se musím bránit. Zpanikařila jsem," sdělila kameramanka. "Je mi to líto. Jsem teď nezaměstnaná máma malých dětí," napsala nyní již bývalá zaměstnankyně televize N1 TV. Tato stanice má blízko k ultrapravicové straně Jobbik, ale její ředitel po zhlédnutí videa s kopáním do uprchlíků László okamžitě propustil.

"Počty uprchlíků, kteří denně zaplavují Českou republiku, už vážně ohrožují bezpečnost země. Česko sice nabídlo, že velkoryse nechá přes své území do Německa projít libovolný počet běženců, pokud přitom nevystoupí z vlaku ("Stačí, když se v Brně na nádraží podívají z okna, a ani je to nenapadne," poodhalil český plán jeden z ministrů), ani to ale Bruselu nestačilo," píše na páteční autorské straně Hospodářských novin Jindřich Šídlo.

Od A (azylu) až po Ž (Ženevské úmluvy). Iniciativa Demagog.cz sestavila slovníček pojmů, které se dotýkají migrace - nejdiskutovanějšího tématu letošního podnzimu. Kromě definic a kontextu najde čtenář u pojmů také čerstvé statistiky.

Fotku tříletého Ajlana Kurdího vyplaveného na tureckou pláž zneužil Islámský stát k výzvě, aby Syřané neprchali z obsazených území, protože jim cestou hrozí takováto nebezpečí. Otiskli ji ve svém časopisu Dabiq, napsal to list Daily Mail.

Islamisté ze smrti Ajlana i jeho pětiletého bratra viní jejich rodiče, kteří se rozhodli odejít z kurdského města Kobani, které v minulosti Islámský stát vojensky dobýval.

Česká biskupská konference vydala prohlášení, že v reakci na nedělní výzvu papeže Františka, kterou plně podporuje, znovu potvrzuje připravenost podílet se na pomoci lidem, kteří jsou nuceni utíkat ze svých domovů, a zapojit se do procesu integrace uprchlických rodin do české společnosti.

Nejpozději 24. září 2015 bude spuštěn registrační web, kde budou shromažďovány nabídky pomoci.

Čůenské státy by na pondělním jednání ministrů vnitra měly dát politicky najevo, že předběžně podporují nové návrhy Evropské komise k řešení migrační krize. Definitivní podporu plánu, včetně návrhu na krizové přerozdělení 120 000 uprchlíků, by pak měly státy osmadvacítky potvrdit na další ministerské schůzce svolané na 8. října.

Země dosud oznámily připravenost přijmout něco přes 32 000 lidí za dva roky. Česko se zavázalo k převzetí 1100 osob. Jednat se bude jen o občany Sýrie, Iráku a Eritreje, u lidí z těchto zemí je totiž vysoká pravděpodobnost, že jejich žádost o azyl bude vyřízena kladně. Lucemburské předsednictví dnes zdůraznilo, že pro letošní rok dosud nabídnutých 32 000 míst postačuje. Předpokládá, že do konce roku se podaří najít i oněch necelých 8000 tak, aby země splnily to, k čemu se na červnovém summitu EU zavázaly.

V Černínském paláci začalo krátce před polednem jednání ministrů zahraničí visegrádské skupiny (V4) s kolegy z Německa a Lucemburska o migrační krizi. Během zhruba hodinové schůzky půjde především o vyjasnění stanovisek mezi regionálním blokem Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, který odmítá navrhované povinné přerozdělení uprchlíků v EU, a Německem, které jako cílová země většiny běženců požaduje větší solidaritu mezi členskými státy. 

Jednání v Praze se koná dva dny poté, co šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker představil nový plán Bruselu, jak čelit přílivu statisíců uprchlíků do Evropy. Jedním z navrhovaných opatření je povinné přesunutí 160 000 běženců z Itálie, Řecka a Maďarska do ostatních států unie podle stanoveného klíče. S povinným přijímáním migrantů ale visegrádská čtyřka dlouhodobě nesouhlasí a požaduje zachování principu dobrovolnosti. 

Lze předpokládat, že šéfové diplomacií V4 dnes Steinmeierovi a lucemburskému kolegovi Jeanu Asselbornovi zopakují svůj nesouhlas s tímto opatřením. 

Finsko je v současné době připraveno přijmout navrhované kvóty na přerozdělení žadatelů o azyl v Evropské unii, jak to navrhuje Evropská komise. 

V budoucnu by ale tento systém neměl být povinný, jak je tomu u nynějšího návrhu, řekl dnes finský ministr zahraničí Timo Soini. Dánsko naopak oznámilo, že se na rozdělování podílet nebude. Ani tak činit nemusí, protože má v tomto ohledu již mnoho let zajištěnou výjimku. Proti povinným kvótám nejostřeji vystupují hlavně země visegrádské čtyřky (V4), včetně České republiky.

Finsko očekává, že do země letos dorazí až 30 000 žadatelů o azyl, loni jich bylo jen 3600.

Dánsko oznámilo, že se na přerozdělování uprchlíků nebude podílet. Ani tak činit nemusí, protože má v tomto ohledu již mnoho let zajištěnou výjimku. Podle ministryně pro integraci Inger Stöjbergové se země na řešení současné krize již nyní ve velkém podílí.

Do Dánska v posledních dnech zamířily stovky uprchlíků z Německa, kteří často chtějí dál pokračovat zejména do Švédska.

Policie v maďarsku zahájila vyšetřování v souvislosti s videozáznamem, na němž je vidět skupina migrantů, kteří se v přijímacím středisku dožadují jídla, zatímco policisté s rouškami na obličeji jim do davu sendviče hází. Videozáznam zveřejnil rakouský politik Alexander Spritzendorfer, natočila ho jeho žena Michaela Spritzendorferová-Ehrenhauserová v uprchlickém táboře v Röszke na hranici se Srbskem.

Maďarská policie na dotazy agentury Reuters uvedla, že zahájila šetření této záležitosti. Jde prý ale jen o zjištění faktů, dodala bez dalších podrobností.

Jak poznamenala agentura Reuters, záznam se objevil v době, kdy se množí obavy, že Maďarsko příliv obrovského množství uprchlíků pocházejících zejména z Blízkého východu a severu Afriky nezvládá. Běženci často čekají na registraci na hranicích několik dní a v místních provizorních táborech mají většinou k dispozici jen velmi základní pomoc. Například na budapešťském vlakovém nádraží poskytovali lékařskou pomoc uprchlíkům pouze dobrovolníci.

Srbský premiér Aleksandar Vučić v rozhovoru s televizní stanicí RTS uvedl, že zemi čeká po 15. září "množství problémů". "Musíme se připravit na zimu. Po 15. září budou ti uprchlíci, kteří dosud v Srbku zůstávali dva či tři dny, zůstávat déle, třeba pět až deset dní. Musíme být připraveni na tuto novou situaci," dodal Vučić a vyzval obyvatele, aby "vyjádřili svou solidaritu a byli tolerantní" k uprchlíkům.

Makedonští představitelé se nedávno nechali slyšet, že zvažují rovněž postavit na hranicích s Řeckem plot podobný tomu maďarskému. To Vučić odmítá. "My nebudeme stavět žádné zdi. Budeme se snažit najít řešení této krize," dodal premiér.

Hranice mezi Makedonií a Řeckem překročilo za jediný den zhruba 7600 migrantů, z nichž většina prchá z válkou zmítané Sýrie. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Běženci se až k hranicím dostali zejména z řeckých ostrovů, které leží nejblíže Turecku, tedy zemi sousedící se Sýrií.

"Od našich řeckých kolegů máme informace, že další autobusy jsou na cestě, takže lidé budou neustále přicházet," uvedla Alexandra Krauseová z UNHCR.

Úřady uvádějí, že letos už prošlo Makedonií více než 160 tisíc uprchlíků. Tato bývalá jugoslávská republika je pro migranty tranzitní zemí na cestě do Srbska, odkud utečenci pokračují přes Maďarsko do bohatších států Evropské unie, zejména do Německa. Přicházejí hlavně z Řecka, menší počet ale putuje i přes Bulharsko.

Slovensko v současné migrační krizi odmítá přijmout větší počet migrantů, v minulosti ale země zvládla příliv tisícovek uprchlíků ročně. Vyplývá to z údajů slovenského migračního úřadu a upozornil na to státní institut finanční politiky.

Počet uprchlíků na Slovensku začal výrazně stoupat v roce 1999 a v roce 2004, kdy se země stala členem Evropské unie, požádalo o azyl na Slovensku přes 11 tisíc lidí. Ve výrazné většině případů bylo řízení o udělení azylu ovšem zastaveno, a to zpravidla z důvodu, že žadatel zemi opustil.

Levicová vláda premiéra Roberta Fica se postavila proti přerozdělování běženců na základě kvót v EU. Země slíbila přijmout dvě stovky syrských uprchlíků a dočasně ubytovat 500 žadatelů o azyl, kteří nyní pobývají v Rakousku.

Jestliže válka v Sýrii neskončí, uprchlíky se mohou stát další miliony lidí z této země, kteří pak mohou zamířit do Evropy. Uvedl to dnes regionální ředitel Dětského fondu OSN (UNICEF) pro Blízký východ a severní Afriku Peter Salama. Podle UNHCR ze Sýrie za více než čtyři roky trvání konfliktu uprchlo přes čtyři miliony lidí, dalších až osm milionů je pak v této blízkovýchodní zemi takzvaných vnitřních uprchlíků.

"V případě, že v pondělí od ministrů vnitra a spravedlnosti nezazní konkrétní známky solidarity a jednoty, svolám v září mimořádný summit k uprchlické krizi," napsal předseda Evropské rady na Twitteru.

Jak ale dodal, nedávné diskuse s evropskými vůdci ho naplnily větší nadějí, že je blízko řešení "založené na konsenzu a opravdové solidaritě".

Evropská komise tento týden představila nový návrh na řešení krize, jehož součástí je i přerozdělení 160 000 uprchlíků v zemích EU. Zejména země visegrádské čtyřky (V4) ale s těmito povinnými kvótami nesouhlasí.

Případný summit by hrál do karet odpůrcům kvót. Zatímco na ministerském jednání by zřejmě byli přehlasováni, na summitu by měla mít každá členská země osmadvacítky právo veta.

Ministři zahraničí visegrádské skupiny (V4) se dnes v Praze s kolegy z Německa a Lucemburska shodli, že současnou uprchlickou krizi v Evropské unii je třeba řešit celoevropsky a přivítali poslední návrhy řešení Evropské komise. Dál ale přetrvává rozpor mezi západními členy unie a blokem Česka, Slovenska, Polska a Maďarska ohledně navrhovaného povinného přerozdělování migrantů. Berlín žádá solidaritu evropských partnerů, V4 ale s povinným přijímám běženců nesouhlasí.

Ministři ocenili nový plán představený ve středu předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem s výjimkou navrženého přerozdělení dalších 120 tisíc migrantů z Itálie, Řecka a Maďarska mezi ostatní členské státy. Celkem by mělo jít o 160 tisíc uprchlíků.

Migranti se v minulých dnech bouřili proti maďarským úřadům, obsazovali vlaková nádraží a odmítali se registrovat, řekl dnes novinářům maďarský premiér Viktor Orbán. Od 15. září budou prý policisté zasahovat mnohem přísněji. Všichni, kdo nelegálně překročí hranici, budou zadrženi, dodal Orbán.

"Vzhledem k tomu, že čelíme rebelii nelegálních migrantů, policie dělá svou práci znamenitě, bez použití síly," prohlásil podle médií maďarský premiér po schůzce s Manfredem Weberem, šéfem lidovecké frakce v Evropském parlamentu.

Podle Orbána, který nařídil, aby na hranicích se Srbskem vznikl proti přílivu migrantů čtyřmetrový plot, je potřeba se při řešení krize zaměřit na Řecko. "Jestliže Řecko nezvládá chránit své hranice, je třeba poslat evropské síly na řeckou hranici, aby se tam postaraly o dodržování evropského práva," dodal.

Železniční provoz mezi Maďarskem a Rakouskem je stále pozastaven. Vlaky zastavili Rakušané, Maďaři proto neprodávají jízdenky. Běženci se tak na cestu vydali pěšky. 

Maďarská policie vyslechla kameramanku, která na srbsko-maďarské hranici podrazila nohy uprchlíkovi s dítětem v náručí a kopala do běženců. Informovala o tom dnes maďarská agentura MTI. Policie v maďarské metropoli již ve čtvrtek večer na svých stránkách uvedla, že žena byla vyslýchána jako podezřelá, ve vazbě ale nezůstane.

Videozáznam, který počínání kameramanky zachycoval, se na internetu rychle rozšířil. Trestní oznámení na kameramanku podaly opoziční strany Demokratická koalice a Dialog za Maďarsko. Televizní stanice N1TV, která je blízká nacionalistické straně Jobbik, oznámila, že žena byla propuštěna a tím považuje případ za vyřízený.

Čtyřicetiletá kameramanka Petra László se za své chování omluvila. V dopise, který zveřejnil deník Magyar Nemzet, uvedla, že "upřímně lituje toho, co se stalo". Nicméně dodala: "Bála jsem se, když dav mířil směrem ke mně, a pak se ve mně něco zlomilo."

"Nejsem bezcitná, rasistická kameramanka kopající do dětí," napsala László. "Nezasloužím si tento politický hon na čarodějnice, který proti mně začal, ani pomluvy a často i výhrůžky smrtí. Jsem jen žena a nyní nezaměstnaná matka malých dětí, která učinila špatné rozhodnutí v situaci, kde vládla panika. Je mi to opravdu líto," dodala.

Německo uvede do pohotovosti čtyři tisíce vojáků, aby byli připraveni pomoct zvládnout příval uprchlíků. V rozhovoru pro časopis Der Spiegel to řekla ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Němci očekávají, že o víkendu dorazí do země na 40 tisíc běženců.

V Bulharsku dnes poprvé poslali za mříže člověka, který se zapojil do pašování migrantů. Soud v Carevu na černomořském pobřeží podle médií souzeného muže z Burgasu potrestal jedenácti měsíci vězení a rovněž pokutou ve výši 1000 eur (27 000 korun).

Prokuratura uvedla, že odsouzený pomáhal převáděčům, kteří dostávají uprchlíky ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku přes turecké hranice. Tento týden v pondělí převzal nedaleko tureckých hranic 54 běženců a odvezl je mikrobusem do bulharského vnitrozemí.

Poté, co bylo v Rakousku objeveno 71 mrtvých migrantů, kteří se udusili v chladírenském voze, policie zatkla několik Bulharů zapojených do bulharsko-maďarské pašerácké bandy. Vláda v Sofii se nyní snaží proti lidem zapojeným do této trestné činnosti zasáhnout tvrději.

Rakousko dnes částečně uzavřelo dálnici spojující Vídeň s Maďarskem, protože se po této komunikaci vydaly desítky migrantů pěšky do rakouské metropole. Ve čtvrtek překročilo hranici do Rakouska asi osm tisíc běženců, od dnešní půlnoci jich bylo již 3 600, oznámil ráno policejní mluvčí. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána jeho země v uplynulých dnech čelila rebelii migrantů, kteří se odmítali registrovat. Společné řešení migrační krize se budou snažit v pondělí nalézt ministři vnitra a spravedlnosti Evropské unie; pokud se neshodnou, je předseda Evropské rady Donald Tusk připraven svolat mimořádný summit EU. 

Rakousko z bezpečnostních důvodů uzavřelo dálnici A4 u hranic s Maďarskem dnes ráno. Mluvčí společnosti Asfinag, která spravuje rakouské dálnice, později uvedla, že část silnice ve směru k Maďarsku byla znovu otevřena.

Rakousko už ve čtvrtek pozastavilo železniční spojení s Maďarskem vzhledem k "obrovskému přetížení", kterému vlaky musely čelit kvůli uprchlické vlně. Vlaky nebudou jezdit ani o víkendu, uvedly rakouské dráhy s tím, že cílem opatření je "stabilizovat situaci na velkých vídeňských nádražích". List Wiener Zeitung uvedl, že krize bude stát Vídeň navíc jednu miliardu eur (27 miliard korun).

Ve společném komuniké přijatém na pražské schůzce ministři visegrádské čtyřky vyzvali EU, aby pomoc při řešení migrační krize více zaměřila na balkánskou trasu, usilovala o stabilizaci sousedících regionů v Africe a na Blízkém východě, odkud uprchlíci do Evropy proudí, a tvrdě zakročila proti pašerákům migrantů včetně spuštění další fáze unijní námořní operace ve Středomoří.

Státy V4 v prohlášení rovněž zopakovaly připravenost podílet se na rozvojové pomoci zemím, odkud běženci přicházejí.

Rakousko vydalo k pohřbení 71 těl uprchlíků, která byla minulý měsíc nalezena v odstaveném chladírenském voze na dálnici poblíž rakousko-maďarské hranice. Oznámila to vídeňská Lékařská univerzita, jejíž patologové byli pověřeni pitvami těl.

Univerzita neupřesnila, odkud oběti včetně čtyř dětí byly a jak zemřely. Už dříve však vyšetřovatelé dospěli k závěru, že šlo většinou o Syřany a že se s největší pravděpodobností ve vzduchotěsném nákladním prostoru vozu udusili, a to ještě před převozem z Maďarska do Rakouska.

Vzhledem k chystanému uzavření maďarských hranic se Slovinsko připravuje na vlnu migrantů, která k němu může zamířit. V parlamentu to dnes podle agentury APA řekla ministryně vnitra Vesna Györkösová Žnidarová. "Je poměrně velmi pravděpodobné, že migrační tlak na naše hranice v budoucnu vzroste," upozornila ministryně zákonodárce. Poukázala přitom na "specifickou geografickou polohu" země, protože musí chránit vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu.

Šéfové Interpolu a Europolu dnes vyzvali k uspořádání schůzky představitelů policejních složek evropských zemí. Měla by být zaměřena na problematiku pašování osob, které dosáhlo "bezprecedentní úrovně". Informovala o tom agentura AFP.

"Evropa čelí počtu migrantů na bezprecedentní úrovni," řekl šéf Europolu Rob Wainwright po setkání se svým protějškem z Interpolu v sídle této mezinárodní policejní organizace ve francouzském Lyonu.

"Všech se nás dotýká tragédie těchto lidí a naším bezprostředním a naléhavým úkolem je zabrzdit zločinecké skupiny, které organizují ilegální přistěhovalectví po celé Evropě," řekl také Wainwright.

"Zločinci zneužívající zoufalství těch, kteří prchají před konfliktem nebo chudobou, mají milionové zisky, které mohou být použity ke korupci nebo jiným formám závažné mezinárodní trestné činnosti," poznamenal generální tajemník Interpolu Jürgen Stock.

O víkendu bude připraveno zasáhnout v případě nouze proti přílivu uprchlíků kolem čtyři tisíce německých vojáků. Magazínu Der Spiegel to dnes řekla německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. I z vládního tábora mezitím dále sílí kritika na adresu kabinetu kancléřky Angely Merkelové kvůli tomu, že otevřel hranice tisícům uprchlíků, kteří do země zamířili z Maďarska.

"Jen na tento víkend jsme uvedli do stavu pohotovosti zhruba 4000 vojáků," řekla ministryně. Do akce mají být vysláni "v případě nouze".

Mezitím němečtí politici napříč politickým spektrem kritizují vládu za to, že nad přílivem uprchlíků ztrácí kontrolu. "Ztratili jsme kontrolu," konstatoval v rozhovoru s listem Passauer Neue Presse bývalý bavorský ministr vnitra Hans-Peter Friedrich z Křesťanskosociální unie (CSU), sesterské strany křesťanských demokratů kancléřky.

Bavorský premiér Horst Seehofer magazínu Der Spiegel řekl, že rozhodnutí otevřít hranice byla chyba, "s níž se budeme muset potýkat ještě dlouho".

Sociálnědemokratická premiérka spolkové země Porýní-Falc Malu Dreyerová deníku Der Tagesspiegel řekla, že rozhodnutí otevřít hranice bylo učiněno bez ohledu na jednotlivé spolkové země.

Podle průzkumu společnosti Emnid pro zpravodajskou televizi N24 se dvě třetiny Němců domnívají, že vláda si při řešení situace počíná "spíše špatně" nebo "velmi špatně".

CNN uvádí na svém Twitteru: "Dobré zprávy: Google, Goldman Sachs a Audi se chystají dát na pomoc uprchlíkům miliony."

Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen dnes prohlásil, že Dánsko nemůže v souvislosti s uprchlickou krizí řešit problémy za ostatní a že nynější situace si vyžaduje celoevropský přístup. "Je potřeba efektivní a silná evropská reakce," uvedl v prohlášení s tím, že příští týden ve čtvrtek bude o věci jednat s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

"Situace v Evropě se značně vyhrotila a vystavila evropský azylový systém pod obrovský tlak. Pociťujeme to i v Dánsku, kam za necelý týden přijely tisíce běženců," sdělil.

Milí čtenáři, dnešní on-line zpravodajství končí. Přejeme vám poklidný večer.