Podle představ Evropské komise by Česko mělo přijmout přes čtyři tisíce uprchlíků

Představitelé německých vládních stran, tedy konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD, se dohodli na rozsáhlém balíku opatření pro azylovou politiku, mimo jiné na navýšení pomoci uprchlíkům v příštím roce o šest miliard eur (desítky miliard korun) či zařazením balkánských států na takzvaný seznam bezpečných zemí. V pondělí o tom informovala agentura DPA.

Německo podle DPA v roce 2016 na zvládání azylové situace navýší rozpočet o tři miliard eur (81 miliard eur). Spolkové země a obce dostanou další tři miliardy eur.

Dalším opatřením je rozšíření seznamu bezpečných zemí, jejichž občané nebudou moct získat azyl. Nově na výčtu budou všechny balkánské státy, které nejsou členy Evropské unie. Prozatím jsou od roku 2014 na seznamu Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie, nyní k nim budou přidány také Kosovo, Albánie a Černá Hora. Cílem tohoto opatření je vyloučit žadatele o azyl z jihovýchodní Evropy, což uvolní kapacity pro válečné uprchlíky ze Sýrie či Iráku nebo neklidného Afghánistánu.

Podle azylového zákona mají běženci v Německu právo na příspěvek na potraviny, ubytování, oblečení a zdravotní péči. Německo jim ale pro tyto účely nedává peníze, ale poskytuje jim účelově vázané poukázky nebo jim přímo dané věci zajišťuje. Kromě toho mají žadatelé o azyl nárok na měsíční kapesné, jeho průměrná výše činí 360 eur (9700 korun).

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky informoval, že na hranicích Řecka a Makedonie čeká odhadem dalších 5000 lidí, kteří chtějí pokračovat dál do Evropy.

Během víkendu přešlo srbsko-maďarskou hranici na 5600 lidí, což je dosavadní rekord.

Přes 2000 Britů se nabídlo, že může ve svých domech ubytovat uprchlíky, kteří utíkají před válkou a pronásledováním zejména ze Sýrie. Za novou iniciativou stojí Zoe Fritzová, která zřídila internetovou databázi osob, které chtějí pomoct. Jak uvedla, ozvalo se jí množství zájemců, což ji "dohnalo k slzám".

Devětatřicetiletá žena pracuje pro nemocnici ve městě Cambridge. Zapojit se do dění okolo přílivu uprchlíků do Evropy se rozhodla poté, co uviděla šokující záběry běženců, kteří riskují své životy, aby se dostali do Evropy.

"Budování bariér, upevňování hranic, odmítnutí kvót, přerozdělujících utečence do jednotlivých zemí Evropské unie. Nemůžeme, nechceme, nebudeme! Ne, ne, ne. A kde říká Visegrád ‚ano‘? V jakých otázkách něco pozitivně klade, navrhuje, řeší, předkládá, iniciuje?" píše v komentáři Hospodářských novin Petr Fischer.

Rakouská policie dnes ráno oznámila, že příliv uprchlíků z Maďarska do Rakouska po víkendovém náporu, kdy maďarsko-rakouské hranice překročilo přes 14 000 migrantů, prozatím ustal. Poslední skupina 260 běženců překonala hranice těsně před půlnocí a zamířila vlakem do Vídně. Na hraničním přechodu Nickelsdorf se poté obnovil normální provoz.

Británie se chystá použít své peníze vyčleněné pro zahraniční rozvojovou pomoc například k financování obecních bytů pro syrské uprchlíky žijící v zemi. Britský ministr financí George Osborne řekl, že Británie musí učinit více, aby pomohla běžencům, a že by v této věci měla zásadně promyslet, jak použít svůj rozpočet ve výši 12 miliard liber (442 miliard korun) pro zahraniční pomoc. Více čtěte zde.

Maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval, že jeho vláda nemůže přijmout uprchlické kvóty navrhované Evropskou komisí, a to do té doby, než bude vyřešena ochrana vnějších hranic Evropské unie. Podle Orbána by unie měla vytvořit fond pomoci "třetím zemím", jako je například Turecko, aby se jim pomohlo vypořádat se na jejich územích s problémem masové migrace. Orbán také na adresu běženců řekl, že "nejde o uprchlíky, ale o přistěhovalce".

Prezident Francois Hollande prohlásil, že Francie akceptuje plán, jenž představí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Hollande na své tradiční půlroční tiskové konferenci řekl, že uprchlickou krizi se podaří dostat pod kontrolu.

Na stejné tiskové konferenci Hollande také řekl, že Francie zvažuje zapojit se do náletů proti IS. Více čtěte zde.

Většina Syřanů, kteří v minulém týdnu ve dvou početných skupinách dorazili ve vlacích do Česka, zůstává v českých zařízeních pro uprchlíky. Celkem jich bylo 280, přičemž policie propustila 127 z nich. Zbytek bude patrně vydán policii do Rakouska či na Slovensko. Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové byli propuštěni ti Syřané, kteří již žádají v Maďarsku o azyl. Patrně se vydali do Německa.

O uplynulém víkendu zajistila cizinecká policie podle Rendlové asi 190 běženců. Celkem zadržela za uplynulého čtvrt roku 2500 uprchlíků, z nichž 60 Syřanů požádalo o azyl.

Ministr vnitra Milan Chovanec v uplynulých dnech prohlásil, že uprchlická vlna do České republiky bude teprve kulminovat.

V záchytných zařízeních v Bělé pod Bezdězem, Zastávce u Brna a Vyšních Lhotách bylo k dnešku 1104 uprchlíků. V táborech zbývalo 264 volných míst.

Papež František v neděli během modlitby na Svatopetrském náměstí prohlásil, že každá evropská farnost, náboženské sdružení a klášter, by se měl ujmout alespoň jedné uprchlické rodiny. V Itálii a Německu je takových institucí více než 36 tisíc. František dlouhodobě mluví o důležitosti pomoci migrantům, kteří utíkají do Evropy před válkami na Blízkém východě a v Africe.

Evropská komise bude po Česku chtít, aby ze 120 000 uprchlíků přijalo na základě kvót 2978 lidí (původně jich měla být podle rozhodnutí vlády polovina). Slovensko má podle ní přijmout 1502 migrantů, uvádí na svých stránkách nizozemský list de Volkskrant. Údaje potvrdil agentuře Reuters zdroj z komise.

Její šéf má plán přerozdělení uprchlíků oficiálně zveřejnit ve středu. Čeští i slovenští představitelé možnost povinných kvót pro přerozdělování imigrantů v rámci Evropské unie dlouhodobě odmítají, stejný postoj mají i některé další unijní země.

Policisté za minulý týden zadrželi 519 běženců, což je výrazně více než v týdnu předcházejícím. Nejde však o zvyšující se trend, na celkovém počtu se výrazně projevila zejména více než dvousetčlenná skupina migrantů, která do Česka přicestovala v noci na úterý.

Celkem 214 převážně syrských migrantů přijelo v noci z pondělí na úterý na nádraží v Břeclavi vlakem Metropol z Maďarska. Další skupinu, ve které bylo 66 uprchlíků ze Sýrie, zadržela policie na stejném nádraží v pátek.

Kvůli zrychlenému procesu vůči syrským žadatelům o azyl v Maďarsku začala policie již běžence propouštět ze zajišťovacích zařízení. Zatím odešlo 172 lidí.

O rozdělení běženců píše také španělský deník El País. Zveřejnil upřesněný návrh nových kvót, podle nichž by měly jednotlivé členské státy EU přijmout uprchlíky. Na Česko by mělo připadnout 2978 lidí.

New refugee quotas prepared by EU Commission (via @el_pais). Germany, France & Spain would take nearly 60% of total. pic.twitter.com/MrhT90WcJ4

— Open Europe (@OpenEurope) 7. Září 2015

Ministerstvo vnitra začalo na svém webu www.mvcr.cz/migrace zveřejňovat statistiky o tom, kolik běženců policie zadržela a jaká je aktuální naplněnost detenčních zařízení.

Občanům tzv. bezpečných zemí se tímto zkomplikují možnosti získání azylu v EU. Má jít o Turecko a všechny západobalkánské státy bývalé Jugoslávie, které nejsou členy EU.

Znamená to, že se mají urychlit procedury vyřizování, respektive zamítání žádostí o azyl migrantů z těchto zemí, aby také mohla většina z nich být rychlejí vyhošťována do vlasti, upozornila agentura Reuters.

Podle zpravodajského webu Mashable vzrostl v Londýně za uplynulý rok o 70 procent počet útoků vůči muslimům. Takových připadů bylo celkem 816. Vyplývá to ze statistik metropolitní policie. Oběťmi nenávistných výpadů jsou nejčastěji ženy, protože je útočníci nejsnáze identifikují - nosí totiž šátky nebo hidžáby. 

Potravinářská firma Hamé nabízí ubytování a práci ve svých závodech zhruba pro deset syrských rodin. V budoucnu by se počty mohly zvýšit, uvedla dnes společnost v tiskové zprávě. Syřané si podle firmy azyl v Česku zaslouží.

"Situace v Sýrii je tragická, je to zcela rozvrácená země plná utrpení. Přitom Sýrie patřila v regionu k relativně vyspělým a kulturním zemím se vzdělaným obyvatelstvem. Jestli si někdo zaslouží azyl a život v relativně bohaté a hlavně bezpečné zemi, jako je Česko, tak jsou to Syřané," uvedl generální ředitel Hamé Martin Štrupl.

"Vždy stojíme o lidi, kteří jsou ochotni a schopni dobře pracovat. A navíc si myslíme, že současnou migrační krizi v Evropě nezvládnou řešit jen vlády a politici, je to věcí nás všech a soukromé firmy mohou výrazně pomoct," napsal Štrupl.

S náporem běženců z Blízkého východu a Afriky mohou pomoct všechny země EU. Podle agentury AP to dnes řekla německá kancléřka Angela Merkelová, která hovořila v souvislosti s příchodem 20 000 uprchlíků do Německa v závěru minulého týdne o "dojemném, v některých případech úchvatném víkendu".

Merkelová novinářům v Berlíně řekla, že Německo zajistí, aby ti, kteří potřebují ochranu, byli přijati, ale že ti, kteří nemají šanci získat azyl, se budou muset rychle vrátit do vlasti.

Německo se připravuje na to, že letos přijme zdaleka největší počet běženců od druhé světové války. Merkelová se ale zároveň obrací s prosbou o pomoc na ostatní země Evropské Unie.

"Německo je země, která je ochotna přijmout lidi, ale uprchlíci mohou být přijímáni ve všech zemích Evropské unie tak, aby našli útočiště před občanskou válkou a pronásledováním," řekla kancléřka.

Němci vítají uprchlíky, kteří přijeli vlakem na mnichovské hlavní nádraží. Kancléřka Angela Merkelová poděkovala dobrovolníkům za péči o vyčerpané cestující. Německo očekává, že přes Rakousko dnes dorazí zhruba dva a půl tisíce migrantů. (Foto: Reuters)

Nejméně dvě třetiny z odhadovaných 15 000 až 18 000 uprchlíků, kteří pobývají v bídných podmínkách na řeckém ostrově Lesbos ve východní části Egejského moře, budou v příštích pěti dnech přepraveny do kontinentálního Řecka. Oznámil to dnes v řecké televizi ERT1 řecký ministr pro migraci Janis Muzalas.

Za tímto účelem pronajaly dnes úřady další trajekty. Některé lodě budou sloužit také jako dočasné kontrolní a přijímací středisko.

Lesbos nese hlavní nápor přílivu uprchlíků - více než tisícovka se jich na jeho březích vylodí za jediný den. Všichni cestují většinou na vratkých člunech z nedalekého Turecka. Většina jich tráví na ostrově několik dní a je nucena spát pod širým nebem, dokud neprojdou přijímacím řízením. To, že se na ně nedostává hned místo v trajektech, vyvolává průběžně v čekajících davech napětí. Již několikrát policie pak nespokojené migranty rozháněla slzným plynem.

Bývalý polský prezident Lech Walesa podle deníku Rzeczpospolita prohlásil, že je připraven ubytovat uprchlíky ve vlastním domě. Dodal, že je nutné se s nimi podělit o "poslední kůrku chleba", protože jsou v těžké životní situaci a v jejich domovině jim hrozí smrt. Evropa by se podle Walesy měla podílet na nastolení míru na Blízkém východě, případně tam vojensky intervenovat.

Asi pět desítek běženců se ve Španělsku pokusilo prchnout ze shromažďovacího tábora ve Valencii na jihu země. Policie proti nim použila gumové projektily. Ve středisku jsou soustředěni zejména přistěhovalci ze subsaharské Afriky.

"Debatu, kterou vedeme o migrantech a uprchlících, vnímám jako důležitý zápas o srdce a charakter Slovenska," uvedl v dnešním projevu slovenský prezident Andrej Kiska. "K nám na Slovensko uprchlíci a migranti nepřicházeli, ani přes nás nepřecházeli dále. Jejich utrpení a smrt se zdály vzdálené. Migranti a uprchlíci proudili do Evropy ve velkém již dlouhé měsíce, ale od nás na Slovensku nikdo nic nechtěl," uvedl Kiska.

Podle něj je důležité rozlišit, co lidem na Slovensku vadilo na návrhu přerozdělovat uprchlíky podle kvót. Zda to byla forma, kterou i on tehdy označil za nešťastnou. "Nebo zda nám vadila samotná představa, že na pětimilionovém Slovensku přijmeme několik stovek, nebo i několik tisíc lidí - mužů, žen a dětí, kteří prokazatelně utekli do Evropy před válkou, smrtí a násilím. Že některým z nich na Slovensku poskytneme bezpečí a pomůžeme jim začít nový, snesitelný a důstojný život. Jako projev základní lidskosti a solidarity," dodal prezident.

Premiér Bohuslav Sobotka vítá iniciativu papeže Františka v situaci ohledně uprchlíků. Ocenil také ochotu církví podílet se na integraci uprchlíků, kteří dostanou azyl. Vláda se zapojením náboženských organizací počítá, uvedl také v dnešním tiskovém prohlášení.

"Papežovu iniciativu vnímám jako důležité poselství, které pomáhá v těchto nelehkých chvílích snížit napětí ve společnosti," podotkl premiér.

"Výzva papeže Františka je v souladu s jednáními, která vláda vede s českými církvemi už od poloviny července letošního roku, kdy jsem se k tomuto tématu s představiteli církví osobně setkal. Konkrétní obrysy této spolupráce připravuje pracovní skupina k migraci, vedená ministerstvem vnitra, která má za úkol najít nejlepší cestu, jak uprchlíky, kteří u nás v souladu se zákony získají azyl, integrovat do české společnosti a umožnit jim nový důstojný život," doplnil Sobotka.

Maďarská policie hlídá skupinu uprchlíků ve vesnici Roszke na jihu země. Začalo tam fungovat nové centrum se stovkou velkých stanů se zázemím pro tisíc lidí. Vzniklo poblíž staršího tábora. (Foto: Reuters)

Občanští demokraté ústy svého předsedy Petra Fialy zopakovali, že kvóty Bruselu poškozují Evropu.

"Evropská komise požaduje, aby Česká republika přijala na základě kvót téměř 3000 lidí. Na postoji ODS ke kvótám se nic nemění. Evropská komise nám nemůže přikazovat, kolik máme přijmout uprchlíků. Jsme suverénním státem, musíme rozhodovat sami, kolik lidí, odkud a za jakých podmínek přijmeme. Kvóty jen prohlubují migrační krizi, nic neřeší, nepomáhají uprchlíkům a poškozují Evropu."

Při požáru ubytovny pro azylanty v Rottenburgu na jihozápadě Německa se v noci na dnešek zranilo pět lidí, čtyři z nich byli hospitalizováni.

V ubytovně v Rottenburgu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, kde je hlášeno 84 lidí, začalo hořet asi dvě hodiny po půlnoci. Dva lidé se nadýchali kouře, další tři se zranili, když před plameny prchali okny.

Příčina požáru není zatím známá, agentura DPA nicméně připomněla, že v uplynulých měsících se v Německu odehrálo vícero žhářských útoků na azylová střediska. Další plánovaná ubytovna pro žadatele o azyl v noci na dnešek hořela v Durynsku.

Británie v příštích pěti letech přijme až 20 tisíc dalších syrských běženců. Oznámil to dnes v parlamentu ministerský předseda David Cameron, podle něhož by mělo jít převážně o lidi z uprchlických táborů u syrských hranic.

Británie má podle Camerona morální povinnost postarat se o trpící lidi žijící v táborech pro uprchlíky. Přednost při tom dostanou ohrožené děti či sirotci, uvedl britský premiér v dnešním projevu v parlamentu. Británie podle něho dosud poskytla azyl přibližně pěti tisícovkám Syřanů, kteří se do země dostali vlastními silami.

Bulharská policie zadržela na hranici s Tureckem muže, hledaného Interpolem kvůli členství v Islámském státu. Jedenadvacetilý Eymur Daselajin zřejmě cestoval ze Sýrie. Pod přísným dohledem jej policie dopravila do vazební věznice ve městě Chaskovo. Je to již několikátý případ zadrženého člena Islámského státu v Bulharsku, islamisté používají k cestám do a ze Sýrie tuto pozemní trasu.

Česká republika by podle představ Evropské komise měla ulehčit třem zemím unie, na které nejtíživěji dopadá současná migrační vlna, převzetím celkem 4 300 uprchlíků. Podrobnosti návrhu, který má ve středu zveřejnit v Evropském parlamentu šéf komise Jean-Claude Juncker, dnes přinesly světové agentury.

Původní český podíl měl podle v květnu navrženého kvótového systému činit 1 328 běženců. Z nynějších 120 tisíc by podle agentur na ČR podle zřejmě aktualizovaného klíče připadalo dalších 2 978 osob.

Na přerozdělování běženců trvá kromě Francie a Německa také Rakousko. Po schůzce s premiéry ČR a Slovenska to uvedl kancléř Werner Faymann. Česko naopak kvóty nadále odmítá.

Květnový plán na přerozdělení 40 tisíc lidí země osmadvacítky odmítly, podle komise je ale stále na stole. O věci země rozhodují kvalifikovanou většinou. Snaha dosáhnout dohody na rozdělení stejného počtu osob dobrovolně ale vyšla naprázdno poté, co se diplomaté v součtu dostali jen ke 32 000 místům. Praha se tehdy uvolila v dalších dvou letech přijmout 1 500 uprchlíků.

Na potřebě posílit ochranu vnější hranice schengenského prostoru a zřízení zón pro uprchlíky se na dnešní schůzce v Bratislavě shodli předsedové vlád Česka, Rakouska a Slovenska, řekl po jednání český premiér Bohuslav Sobotka. Rozdílný názor přetrvává na přerozdělování uprchlíků na základě kvót, což Česko podle Sobotky nadále odmítá. Pro zavedení kvót se po schůzce vyslovil rakouský kancléř Werner Faymann.

"Já jsem kvóty odmítl, nepokládám kvóty za skutečné řešení migrační krize. Shodli jsme se ale na tom, že je potřeba posílit ochranu vnější schengenské hranice a že musí být co nejdříve zřízena přijímací centra pro uprchlíky na vnější schengenské hranici, na jejichž provozu by se měla podílet také Organizace spojených národů," řekl Sobotka.

Stejný názor ohledně povinných kvót jako Česko má také Slovensko. "Všem, kteří skutečně potřebují pomoc, je třeba pomoci. Musíme od těchto lidí odlišit ty, kteří přicházejí do Evropy z čistě ekonomických důvodů," řekl novinářům slovenský premiér Robert Fico. Povinné kvóty na rozmístění uprchlíků v členských státech EU označil za iracionální. Podle Fica Slovensko, Česká republika a Maďarsko jsou země, kde uprchlíci nechtějí zůstat.

Maďarský ministr obrany Csaba Hende v pondělí podal demisi. Podle agentury Reuters dstoupil po zasedání bezpečnostní rady státu věnovaného situaci s migranty. Agentura APA mezitím napsala, že ze záchytného tábora Röszke na jihu Maďarska u hranic se Srbskem uteklo na 300 migrantů.

Předseda vlády Viktor Orbán rezignaci Hendeho přijal. Jeho ministerské křeslo prý už nabídl jinému politikovi. Je jím István Simicskó, který je rovněž členem Orbánovy strany Fidesz.

Několik tisíc dalších uprchlíků z Blízkého východu a Afriky přišlo během dneška z Řecka do Makedonie na cestě za lepším životem do západní Evropy.

Podle agentury AFP na makedonských hranicích panuje kvůli velkému návalu lidí značné napětí. Do bývalé jugoslávské republiky během dopoledne přešlo více než 2 000 běženců. Úřady prý však předpokládají, že z řeckého území jich dnes přijde celkem přinejmenším 8 000.

Velké množství migrantů prý na hranicích způsobilo tlačenice a incidenty, kvůli kterým musely opakovaně zasahovat pořádkové síly. Policisté při tom použili obušky, napsala agentura s odvoláním na makedonské ministerstvo vnitra.

Zhruba stovka migrantů se dnes vydala pěšky na cestu z jihodánského ostrova Lolland do Švédska. Skupinu, v níž byly prý i ženy a děti, doprovázela po celý den dánská policie. Několika desítkám migrantů, kteří už dříve k mostu spojujícímu Kodaň se švédským Malmö dorazily, ale policisté v přechodu hranice zabránili. Informuje o tom agentura AFP.

Migranti se podle místních médií na cestu do Švédska vydali z města Rödby, kam dorazili trajektem z Německa, prý z obavy z dalšího zpřísňování dánské azylové politiky. Někteří migranti se ale pro cestu do Švédska údajně rozhodli i kvůli tomu, že v zemi už žijí jejich příbuzní.

Překročit most Öresund spojující Dánsko se Švédskem migrantům ale policie dnes neumožnila. Učinila tak mimo jiné z bezpečnostních důvodů, neboť most není určen pro pěší. Dánská vláda dnes ale rovněž uvedla, že odmítá uprchlíky přepravit do Švédska autobusy. Kodaň - na rozdíl od jiných evropských zemí - chce i nadále dodržovat platná evropská pravidla, uvedl premiér Lars Lökke Rasmussen.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v pondělí zahájil plenární zasedání ve Štrasburku výzvou k přijetí jednotné evropské azylové politiky a odmítnutím budování bariér na hranicích. Schulz tak předznamenal pravděpodobně hlavní téma zářijové schůze europarlamentu, která se bude konat do čtvrtka.

"Mnozí přitom přicházejí o život, muži, ženy a děti se dusí v nákladních vozech a topí se ve Středozemním moři," připomněl sociální demokrat Schulz.

Nepřímo ale kritizoval postoj některých zemí EU, když rozhodně odsoudil například stavění zdí. Uprchlíci se však podle šéfa europarlamentu nenechají odradit mořem, ani zdmi, protože utíkají před zločinci nebo teroristy z takzvaného Islámského státu (IS).

Šéf EP zároveň připustil, že musí být zohledňovány také obavy evropských občanů. "Ne každý, kdo klade kritické otázky, je proti uprchlíkům," zdůraznil Schulz.

On-line přenos o uprchlické krizi pro dnešek končí, děkujeme za pozornost.