Pekingem prošla největší vojenská přehlídka v dějinách Číny. Zmenším armádu, řekl prezident

Největší vojenskou přehlídkou v dějinách země Čína oslavila 70. výročí konce druhé světové války v Asii. Prezident Si Ťin-pching u té příležitosti oznámil zeštíhlení více než dvoumilionové armády o 300 tisíc vojáků. Přehlídce na náměstí Nebeského klidu v Pekingu přihlíželo kromě současného a bývalých prezidentů Číny i více než dvacet zahraničních hlav států a vlád, včetně českého prezidenta Miloše Zemana.

"Vítězství ve válce proti Japonsku učinilo z Číny jednu z velkých zemí světa," uvedl v zahajovací řeči čínský prezident Si Ťin-pching. "Válečná zkušenost ale lidi naučila vážit si o to více míru," dodal.

Oznámil rovněž, že Čína sníží velikost své armády o 300 tisíc vojáků. Kdy tak učiní, ale neupřesnil. Peking podle Si Ťin-pchinga nebude nikdy usilovat o hegemonii a chce žít se svými sousedy v míru.

Ceremonii organizátoři zahájili sedmdesáti salvami z děl na znamení 70 let od konce války, vztyčením vlajky a čínskou hymnou. Po úvodní řeči provedl čínský prezident stojící v jedoucí limuzíně obhlídku nastoupených jednotek a vydal povel k zahájení přehlídky.

Jako první před diváky projeli na vozech veteráni druhé světové války. Podle čínské státní televize CCTV, která akci živě přenášela, jim bylo v průměru kolem 90 let. Následovala přehlídka jednotek ze 17 spřátelených zemí, včetně Ruska, Běloruska, Kuby, Srbska či Egypta.

Údajně až 80 procent vojenské techniky představené během přehlídky měla veřejnost možnost spatřit vůbec poprvé. Největší pozornost médií upoutala desítka nových balistických raket DF-21D, které jsou údajně schopny zničit jedním úderem letadlovou loď. Jejich dosah se odhaduje na 900 až 1000 kilometrů.

Kromě nich před zraky 40 tisíc diváků z řad veteránů i běžných obyvatel Číny přes náměstí Nebeského klidu přešlo 12 tisíc vojáků, projelo 500 tanků a nad jejich hlavami prolétlo 200 bojových letadel. Na závěr akce vypustili organizátoři 70 tisíc holubic a tisíce barevných balonků.

Čína přijala v souvislosti s přehlídkou přísná bezpečnostní opatření. Například zahraniční reportéři museli plných pět hodin před zahájením přehlídky (v 10.00 místního času) odjet do zemědělského areálu, kde podstoupili proceduru podobnou letištním kontrolám.

Na každém rohu v Pekingu hlídkovali již několik dní policisté, jimž pomáhají tisíce dobrovolníků. Okolí náměstí Nebeského klidu bylo ve čtvrtek hermeticky uzavřeno a dovnitř byli vpouštěni jen lidé, kteří se prokázali rudou pozvánkou na slavnost.

Vojenská přehlídka se u příležitosti oslav konce druhé světové války konala v Číně vůbec poprvé. Dosud vojáci Pekingem pochodovali většinou v den výročí založení Čínské lidové republiky 1. října 1949.

Čínská armáda je s 2,3 miliony aktivních vojáků v současnosti největší ozbrojenou silou světa. Mezi léty 2004 a 2013 stouply podle odhadů vojenské výdaje Číny o 170 procent. V letošním rozpočtu výdaje vzrostly o dalších deset procent. Po USA má tak Peking druhý nejvyšší armádní rozpočet na světě.

Kromě současného prezidenta Si Ťin-pchinga se na tribuně objevila celá řada současných i bývalých funkcionářů čínské komunistické strany, včetně exprezidentů Ťiang Ce-mina a Chu Ťin-tchaa.

Mezi více než dvacítkou přítomných hlav států a vlád byl kromě českého prezidenta Zemana také například ruský prezident Vladimir Putin, běloruský prezident Alexandr Lukašenko, jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje, srbský prezident Tomislav Nikolić či generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun. Přehlídce přihlížel rovněž súdánský prezident Umar Bašír, na kterého vydal dva zatykače Mezinárodní trestní soud.

Ministry zahraničí na přehlídku vyslala Francie, Itálie či Maďarsko. Británii zastupoval zvláštní vyslanec a bývalý ministr spravedlnosti Kenneth Clarke. Za Polsko se přehlídky zúčastnila předsedkyně dolní parlamentní komory Malgorzata Kidawá-Blońská.

USA a řadu evropských zemí, včetně Německa, zastupovali na přehlídce ale pouze velvyslanci. Důvodem je mimo jiné obava z rostoucích teritoriálních nároků Číny, a to především v Jihočínském moři. Kritiky se dočkala také silná protijaponská rétorika oslav. Kvůli ní pozvání odmítl i japonský premiér Šinzó Abe.

Japonsko bezpodmínečně kapitulovalo už 15. srpna 1945, oficiálně ale kapitulaci podepsalo až 2. září na palubě americké bitevní lodi USS Missouri v Tokijském zálivu. Den poté Japonci složili kapitulaci i do rukou čínské vlády, která pak v roce 1951 3. září prohlásila dnem čínského vítězství nad Japonskem.

Během čínsko-japonské války v letech 1937 až 1945 zahynulo podle oficiálních čínských údajů asi 35 milionů lidí. Většina západních historiků počet obětí odhaduje na 20 milionů.