Brusel věří Řecku, že splní sliby bez ohledu na volby. Rebelové ze Syrizy zakládají stranu Lidová jednota

Brusel i Berlín vyzývají Řecko k bezodkladnému uskutečňování přislíbených reforem navzdory možným předčasným volbám. Řecko se zavázalo nejdůležitější zákony ke slíbeným reformám schválit do konce října a Evropská komise bude podle její mluvčí celý proces pozorně sledovat.

Řecký premiér Alexis Tsipras ve čtvrtek oznámil svou rezignaci, jíž otevřel cestu k dalším předčasným volbám. Ty by se mohly uskutečnit už v září.

Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem v pátek Řecko vyzval, aby volby uspořádalo co nejrychleji, a vyhnulo se tak odkladům při zavádění třetího balíčku pomoci.

"Doufám, že budou co nejrychlejší, aby bylo promarněno co nejméně času," řekl Dijsselbloem v Haagu. "Myslím, že záměrem premiéra Tsiprase je mít stabilnější vládu," dodal nizozemský ministr financí.

Vzniká nová vláda

Řecký prezident Prokopis Pavlopulos se v pátek ráno setkal s vůdcem opoziční strany Nová demokracie Evangelosem Meimarakisem, aby ho pověřil sestavením nové vlády. Na sestavení vlády má šéf opozice tři dny.

Zároveň skupina 25 levicových poslanců strany Syriza zaslala do parlamentu oznámení o tom, že ze strany odchází a zakládají novou parlamentní skupinu a politickou stranu nazvanou Lidová jednota. Šéfem nového bloku je bývalý ministr energetiky Panagiotis Lafazanis, který patřil k vnitrostranické extrémní levicové opozici. Tsipras ho při červencových změnách ze své vlády odvolal.

S 25 mandáty se Lidová jednota stává třetím nejsilnějším parlamentním blokem po formaci Syriza a opoziční Nové demokracii.

Řecké sdělovací prostředky zveřejnily jmenný seznam odpadlíků a komentátoři poukázali na to, že na seznamu není bývalý ministr financí Janis Varufakis ani předsedkyně parlamentu Zoi Konstantopulosová. Oba přitom patřili mezi kritiky třetího záchranného programu pro Řecko, kvůli němuž musel Tsipras v minulých týdnech přistoupit na rozsáhlé škrty. Pro vládní návrh ale nezvedla ruku skoro třetina poslanců Syrizy.

K rebelům patří poslanec Kostas Isichos, který v pátek řekl televizi Mega, že coby třetí nejsilnější formace v parlamentu může Lidová jednota dostat šanci na sestavení vlády, jestliže se to nepodaří Nové demokracii.

Vůdce opoziční strany Nová demokracie Evangelos Meimarakis se o sestavení nové vlády pokusí po čtvrteční rezignaci dosavadního levicového premiéra Alexise Tsiprase. Podle agentury Reuters má však vzhledem k rozložení sil v parlamentu jen málo šancí na to, aby kabinet sestavil.

Po jednání s prezidentem podle agentury AFP řekl, že jeho cílem je probrat s "dalšími stranami možnost, že koaliční vláda, která zajistí Řecku evropskou budoucnost, má šanci získat v současném parlamentu důvěru". Jeho cílem je dát dohromady koalici, aby Řecko ušetřil důsledků předčasných voleb. Podle něj jsou volby "zbytečné" a mohou zemi poškodit na dlouhou dobu. Ke konzultacím chce přizvat také Tsiprase.

Pokud jeho Nová demokracie neuspěje, je pravděpodobné, že prezident Pavlopulos jmenuje úřednickou vládu, která zemi povede do předčasných voleb. V čele kabinetu má podle ústavy stanout předsedkyně Nejvyššího soudu.

Velká část evropského tisku se shoduje na tom, že nové volby v Řecku by mohly přinést stabilitu a posílit reformní kurz. Španělský liberální deník El Mundo dokonce poznamenal, že populismus v Řecku ztroskotal.

Politické manévry v Řecku ve čtvrtek odstartovala demise dosavadního premiéra Alexise Tsiprase a jeho vlády. Odstupující premiér požádal prezidenta o uspořádání předčasných parlamentních voleb v co nejkratší možné lhůtě. Podle řeckých médií by se mohly konat 20. září, termín ale stanoví hlava státu. Podle ústavy však musí nejprve dostat šanci k sestavení kabinetu další strany.

Tsipras v televizním projevu k občanům ve čtvrtek prohlásil, že voliči mají dostat příležitost se znovu vyjádřit k dalšímu směřování země. Vláda vyjednáním podmínek nového záchranného programu vyčerpala svůj mandát z rovněž předčasných voleb, které se konaly naposledy v lednu tohoto roku.

Tsiprasovo rozhodnutí se očekávalo každým dnem, když ministři financí eurozóny a němečtí poslanci schválili spuštění nového programu pomoci, na jehož základě země během tří let dostane až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).