Rusko by pro turisty mohlo být zemí zaslíbenou. Je ale drahé a chybí mu infrastruktura a personál

Turistika by pro Rusko, sužované krizí, mohla představovat zdroj velkých příjmů, umožnila by samotným Rusům lépe poznat svou zemi a také by mohla zlepšit pověst Ruska ve světě. Ale to se nestane, dokud "geopolitika" bude vítězit nad zdravým rozumem, píše ruský internetový list Gazeta.ru.

Jak se říkávalo za sovětských časů, zasedání státní rady pro turistiku bylo vzhledem k okolnostem historickou událostí. Konalo se začátkem týdne na Krymu a řídil je osobně prezident Vladimir Putin. Hlavně je ale rozvoj turistiky v Rusku jedno z mála mírových témat v této bezmála válečné době plné sankcí, ohňů z potravin a vyhrocených sporů se Západem.

Zdá se, že peníze na zahraniční dovolené už nemá ani oněch 15 až 20 procent Rusů, kteří si dříve mohli dopřát Turecko a Egypt. Mnozí z nich se rekreují doma, nikoliv v Evropě či severní Africe. A rubl tak prudce oslabil, že láká do Ruska cizí turisty. Obě ruská hlavní města (Moskva a Petrohrad) tradičně zůstávají velkými turistickými centry. Teď se i zbytek Ruska s nádhernou a rozmanitou přírodou, s jedinečnou směsicí náboženství a kultur stává pro cizince mnohem dostupnějším.

Tyto nenadálé radosti po hrůzách hromadných bankrotů cestovních kanceláří v předchozích letech je záhodno nějak využít. Turistika může a musí být velkou kapitolou příjmů. Zatím podíl turistiky na hrubém domácím produktu představuje nicotných 1,5 procenta.

Jednodušší víza neprošla

Jednou z hlavním zápletek rady se ukázal být nečekaně liberální nápad ministerstva kultury zrušit víza pro tranzit turistů z dvacítky zemí světa. Tedy návštěvníkům povolit, aby mohli 72 hodin setrvat na ruském území. Ministerstvo zahraničí bylo ale kategoricky proti.

Zjevně o sobě dává znát trauma z mnoha let neplodných jednání s Evropskou unií o zrušení víz. O tom se teď nedá ani snít. Škoda, k liberalizaci turistiky pro cizince nejspíše nedojde. Prezident vybral kompromis: navrhl zjednodušit vízový režim pro jednotlivé kategorie turistů ze zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika).

Zdá se, že "geopolika" zase vyhrála nad zdravým rozumem. Bezpečnost Ruska by ale nijak strašlivě neutrpěla kvůli tomu, že by do země mohli jezdit bez víz turisté z 20 zemí světa, včetně Austrálie a Spojených států, pro něž Rusko představuje lákavou exotiku. Špiony přece víza nevyděsí.

Mluvíte rusky?

Cizince, který touží podívat se do tajemného Ruska, nejednou odpudí přísný vízový režim. A Rusové, včetně personálu v hotelech, nehovoří anglicky, bez čehož se moderní turistický průmysl neobejde. Ani Rusy, ani cizince nemohou nevyděsit ceny letenek.

Zvláště do divukrásných, ale vzdálených končin, jako je Kamčatka či Bajkal. Odpuzuje i nepoměr mezi cenou a kvalitou - ne každý turista je ochoten přežívat v extrémních podmínkách. Velký problém představuje stav silnic, hotelů, kterých je příliš málo, a vůbec celá turistická infrastruktura.

K přitažlivosti Ruska nepomáhá ani "zvláštní chování" některých skupin Rusů během odpočinku. V Soči mohou být celé sjezdovky uzavřeny, aby si zalyžovali vysoce postavení návštěvníci, kterých je čím dál tím víc, protože mnozí nesmějí na dovolenou do ciziny a další náčelníci zase dávají odjezdem na Krym či do Soči najevo své vlastenectví.

A v případě odpočinku privilegovaných vrstev tamní služby rády prohlubují segregaci mezi turisty. Ale cizinci sotva budou mít pochopení pro tyto ruské tradice, které ani Rusům nejsou příjemné.

Není žádným tajemstvím, že mobilita obyvatelstva v Rusku je velice nízká. Málokdo se stěhuje za prací. Svou zemi znají velmi špatně. Domácí turistika je chabá a soustřeďuje se pouze na pláže Soči a Krymu. Zato na Altaj, Kavkaz nebo Kamčatku se alespoň jednou podívalo mizivé procento obyvatel jiných regionů.

V takové situaci by rozvoj domácí turistiky představoval nejen finanční podporu regionů, ale i příležitost k semknutí národa či alespoň k lepšímu vzájemnému poznání samotných Rusů a vlasti. Vždyť Rusové doslova moc nevědí o tom, kde žijí.

Příjezd zahraničních turistů by za nynější situace představoval asi nejlepší příležitost, jak překonat negativní stereotypy, které o Rusku ve světě panují.

Právě proto by otevřenost, pohostinnost, dobré silnice, usměvavé letušky a informační turistická centra znamenaly vynikající způsob, jak přesvědčit Rusy i zahraniční hosty, že Rusko je země s velkou kulturou, nádhernou přírodou a s dobrými lidmi. A ne země zamračených chlápků v ušankách, toulajících se po temných zasněžených ulicích ošuntělých měst s medvědy a balalajkami.