Do Německa dorazí 800 tisíc běženců, více než během války v Jugoslávii. Mnoho z nich nebude moct zůstat, říká ministr

Do Německa letos dorazí až 800 000 běženců. Dnes to na tiskové konferenci oznámil ministr vnitra Thomas de Maizière. Upravil tak oficiální prognózu, která dosud počítala s 450 000 uprchlíky. Očekávaný počet běženců je nyní téměř dvojnásobný ve srovnání s dosud největší uprchlickou vlnou, kterou Německo zažilo v roce 1992.

"Mnozí tito lidé zde zůstanou. Měli bychom je přijmout a integrovat. Mnoho žadatelů o azyl však nemá žádnou perspektivu, že by zde mohli zůstat, a budou muset naši zemi opustit," řekl de Maizière. Počet osob, kterým Německo udělí azyl, neupřesnil. Zdůraznil však, že každý žadatel má právo na spravedlivé posouzení svého případu a nikdo ho nesmí napadat jen proto, že o azyl požádal.

Největší podíl běženců letos do Německa přichází ze Sýrie. Podle ministerstva vnitra tvoří Syřané 22,3 procenta všech žadatelů o azyl. Na druhém místě jsou Albánci, kteří tvoří 17,8 procenta žadatelů. Německá vláda přitom už delší dobu upozorňuje, že obyvatelé balkánských zemí mají téměř nulovou šanci, že budou moct v zemi zůstat.

Současný příliv běženců výrazně překonává zatím největší uprchlickou vlnu, s níž se muselo Německo vypořádat. Ta přišla v roce 1992 v době válek v bývalé Jugoslávii a o azyl tehdy v Německu žádalo zhruba 440 000 lidí. Německá vláda v reakci na tehdejší vysoký počet uprchlíků upravila ústavu a omezila právo na azyl, který nově už nemohli získat obyvatelé států, jež Německo označilo za bezpečné země původu. Následně se počet žadatelů o azyl prudce snížil.

Současný příliv uprchlíků zatěžuje německé úřady, které řeší žádosti o azyl, i spolkové země, které zajišťují a financují ubytování pro běžence. V souvislosti s imigrační vlnou také vzniká napětí v německé společnosti. Několik ubytoven pro uprchlíky se stalo terčem žhářských útoků, objevují se i snahy běžence zastrašovat.

Německá kontrarozvědka rovněž upozorňuje, že tématu běženců stále častěji zneužívají i krajně pravicová uskupení, aby šířila nenávist proti cizincům. Kontrarozvědka varovala, že hrozí eskalace extremistického násilí, fyzické útoky by kromě ubytoven pro běžence mohly mířit i proti jednotlivým lidem.