Egypt přijal kontroverzní zákon proti terorismu. Za "nepravdivé" psaní o atentátech hrozí vysoké pokuty

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v neděli podepsal kontroverzní protiteroristický zákon, který umožňuje ukládat vysoké pokuty novinářům píšícím o teroristických útocích v rozporu s oficiálními informacemi. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Organizace na ochranu lidských práv označují přijetí normy za návrat k pořádkům, které v zemi panovaly v době vlády autoritářského prezidenta Husního Mubaraka.

Zákon předpokládá uložení pokuty ve výši 200 000 až 500 000 egyptských liber (zhruba 622 000 až 1,6 milionu korun) osobě, která vydá nebo zveřejní "nepravdivé" informace o atentátech nebo operacích proti islamistickým bojovníkům.

Kritiky organizací na ochranu lidských práv, ale i řady soudců, si zákon vysloužil mimo jiné kvůli široké definici pojmu terorismus. Napříště jím v Egyptě bude jakýkoli čin, který narušuje veřejný pořádek násilím.

"Vracíme se tím zpět do Mubarakovy éry a k 30 let trvajícímu výjimečnému stavu, který vyhnal Egypťany v roce 2011 do ulic," uvedl zástupce egyptské pobočky mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.

Přijatý zákon podle něj navíc zaručuje beztrestnost policistům a vojákům i v případě nepřiměřeného užití donucovacích prostředků vůči podezřelým z terorismu.

Po zavraždění generálního prokurátora Hišáma Barakáta 29. června při atentátu Sísí slíbil zavedení přísnějších protiteroristických zákonů.

Po atentátu následovala série útoků džihádistů proti egyptským vojákům na Sinajském poloostrově a armáda byla roztrpčena způsobem informování o těchto útocích v médiích.

Nový zákon rovněž mimo jiné stanovuje tresty za různé teroristické činy. Sahají od pětiletého vězení po trest smrti. Ten lze uložit například za vytvoření nebo vedení teroristické organizace. Její financování může mít za následek doživotní trest, který je v Egyptě 25 let.

Za podporu "myšlenek, které vyzývají k násilí", bude obžalovaným nyní hrozit trestní sazba ve výši pět až sedm let. Trestná bude rovněž tvorba či užívání internetových stránek s takovým obsahem.

Do vězení budou moci nově zřízené zvláštní protiteroristické soudy ale posílat ve zrychleném řízení například i za ničení vládních, armádních a soudních budov či archeologických nalezišť.

Egypt nemá parlament už více než dva roky. Zákonodárnou moc drží v rukou prezident Sísí, který se dostal k moci v důsledku vojenského puče, jenž před dvěma lety svrhl islamistického prezidenta Muhammada Mursího.

Právě Mursí byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem po pádu dlouholeté autoritářské hlavy státu Husního Mubaraka během takzvaného arabského jara v roce 2011.