Schváleno: Tsipras se spojil s opozicí a prosadil třetí záchranný balík

Řecký parlament po celonoční debatě schválil dohodu o třetím záchranném programu, který země dojednala se zahraničními věřiteli. Vyplývá to z průběžných výsledků jmenovitého hlasování poslanců.

Podle konečných výsledků ho podpořilo 222 z 300 poslanců, proti jich bylo 64 a 11 se hlasování zdrželo, zbylí tři poslanci přítomni nebyli.

Premiér Alexis Tsipras chce podle nejmenovaného vládního představitele možná už na konci příštího týdne požádat parlament o důvěru. Pokud ji nezíská, může to znamenat předčasné volby.

Dohodu o nové pomoci, se kterou jsou spojena další úsporná opatření, Tsipras prosadil s pomocí opozice. Tsiprasova vládní strana Syriza má ve 300členném zákonodárném sboru 149 mandátů. Část krajně levicového křídla Syrizy dohodu odmítá, proti hlasoval mimo jiné někdejší ministr financí Janis Varufakis.

Podle analytika stanice BBC Paula Adamse byla sice dohoda v Řecku přijata, ale Tsipras za to tvrdě politicky zaplatil. "Takřka třetina členů jeho vlastní strany SYRIZA hlasovala proti pomoci, to je více, než se čekalo. Mají za to, že premiér naprosto zradil své předvolební sliby, podle nichž skoncuje s úspornými opatřeními," napsal Adams.

Ze 149 poslanců SYRIZY jich 32 hlasovalo proti dohodě, 11 se zdrželo a jeden nebyl přítomen. Znamená to, že v pro návrh nezvedlo ruku 43 poslanců levicové strany, což je o sedm více, než na konci července při hlasování o druhém balíku úsporných opatření a reforem.

Tsipras se v parlamentu opírá celkem o 162 hlasů, vedle poslanců Syrizy jsou to ještě zákonodárci z hnutí Nezávislí Řekové (ANEL). Možné hlasování o důvěře by se podle agentury Reuters mělo konat po 20. srpnu, což je termín, do kterého Řecko musí uhradit splátku Evropské centrální bance (ECB).

Přijetí dohody znamená, že Řecko se zřejmě vyhne další překlenovací půjčce od Evropské unie, než bude možné na základě přijaté dohody čerpat dlouhodobou finanční pomoc.

V případě nutnosti další překlenovací půjčky byl ve hře starší celounijní Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Za peníze z EFSM ručí všechny členské státy, tedy i Česká republika. Naopak dlouhodobá pomoc bude financována z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který je pouze nástrojem eurozóny.

V pátek odpoledne se v Bruselu sejdou ministři financí zemí platících eurem, aby o přesné podobě a objemu pomoci jednali. Pokud by řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos na jednání přijel bez schválené dohody, řešili by ministři zcela jistě zejména krátkodobé financování Řecka.

Pokud v Bruselu dohoda o třetím programu finanční pomoci nebude rychle uzavřena, navrhuje podle zdrojů Reuters Evropská komise překlenovací úvěr 6,04 miliardy eur.

Zhruba 4,4 miliardy by byly určeny ke splátce dluhů, zbytek by byl použit k tomu, aby unijní státy s národními měnami, tedy i Česká republika, nemusely za půjčku ručit. Reuters uvedl, že Evropská komise již k poskytnutí překlenovacího úvěru učinila patřičná opatření.

Výhrady před rychlým uvolněním peněz má například Německo, které chce před souhlasem aktivace ESM vyjasnit všechny body dohody.

Naopak nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který patřil ke kritikům řeckého přístupu, v pátečním prohlášení k nizozemskému parlamentu uvedl, že Atény již učinily dostatečné kroky, aby si zasloužilo první tranši z pomoci ve výši 85,5 miliardy eur.

V takovém případě by Řecko dostalo asi 25 miliard eur. Tsakalotos věří, že tyto peníze budou mít Atény do čtvrtka. Tsipras v parlamentu označil případný překlenovací úvěr za další zabřednutí na cestě k řešení krize a tento týden v rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou takové řešení odmítl.

Pokud euroskupina v Bruselu dá v pátek  poskytnutí dlouhodobé pomoci z ESM zelenou, musí dohodu posvětit ještě několik národních parlamentů. Nejostřejší debata se očekává v Německu, kde by poslanci podle DPA mohli záležitost projednat v úterý.