Nový polský prezident Andrzej Duda při čtvrteční návštěvě mnohonárodnostní jednotky Severoatlantické aliance (NATO) ve Štětíně na severu země opět slíbil, že bude usilovat o zvýšení alianční přítomnosti nad Vislou a ve střední a východní Evropě.

"Asi všichni - a určitě Poláci - cítí, že přítomnost NATO v této části Evropy a v naší zemi musí mít reálný rozměr a reálně podporovat bezpečnost Polska," citovala ho televize TVN 24.

Polsko patří k zemím, které po ruské anexi Krymu a vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny dávají najevo, že se cítí zvlášť ohroženi rozpínavostí Moskvy. Rusko je historicky polským rivalem.

"Budu se snažit získat větší záruky bezpečnosti. Věřím, že naši političtí partneři s námi v této otázce dospějí ke shodě a přítomnost NATO na území naší země se bude zvyšovat," zdůraznil.

Do Štětína nový prezident Duda přijel na slavnostní předání velení v Mnohonárodním sboru Severovýchod, v jehož čele ve čtvrtek německý generál Manfred Hofmann vystřídal polského generála Boguslawa Samola.

"V této jednotce slouží vojáci z 16 zemí. To ukazuje, že NATO existuje, vojáci spolupracují a dokážou společně plnit úkoly. To je nesmírně důležité," řekl Duda, který je jako prezident současně vrchním velitelem polských ozbrojených sil.

Sbor v roce 1999 vytvořilo Dánsko, Německo a Polsko. Podle polské stanice se zakrátko má počet zastoupených zemí v jednotce zvýšit z 16 na 21 a má se rovněž zvýšit akceschopnost sboru: přípravy k nasazení do boje se mají zkrátit z dosavadních 180 dnů na polovinu.

Německý list Süddeutsche Zeitung v pondělí varoval, že Duda svým naléháním na zvýšení sil NATO v Polsku a dalších zemích střední a východní Evropy "jen zdánlivě vypovídá válku Rusku", ale ve skutečnosti míří proti vlastním spojencům.

Porušuje totiž kompromis z loňského summitu NATO ve Walesu, který měl uklidnit obavy východoevropských členů NATO z ruské agrese, jakož i rozptýlit znepokojení jiných členských států, které se obávají nových závodů ve zbrojení. Spor mezi členy aliance podle německého listu může vyhovovat jen ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Sám Duda v rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil list Financial Times, kritizoval NATO za to, že k Polsku přistupuje spíše jako k "nárazníkové zóně", než jako k plnoprávnému členu aliance ohroženému sílícím Ruskem.

Dožadoval se také zřízení stálých základen NATO v zemích, které před čtvrtstoletím byly součástí takzvaného východního bloku.

Duda chce z aliančních základen ve střední a východní Evropě udělat hlavní téma příštího summitu NATO ve Varšavě.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist