Kometa s modulem Philae se přiblížila Slunci. Z jejího ohřátého povrchu stoupají prachové víry

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, na které loni v listopadu přistál modul Philae sondy Rosetta Evropské vesmírné agentury (ESA), se ve čtvrtek v rámci své oběžné dráhy nejvíce přiblížila ke Slunci a nyní se od něho opět vzdaluje. Další nejbližší přiblížení komety ke Slunci nastane za 6,5 roku.

Perihelia, tedy nejbližšího bodu ke Slunci, dosáhla kometa ve čtvrtek ve 04:03 SELČ, kdy byla od Slunce vzdálena zhruba 185 milionů kilometrů. Pro srovnání, Zemi a Slunce dělí přibližně 150 milionů kilometrů, v periheliu je to asi o tři miliony kilometrů méně.

"Vše šlo hladce, nešlo o žádný průlet, který by vyvolával rozruch," řekl šéf letového provozu ESA Paolo Ferri. Dodal, že vzdálenost mezi kometou a Sluncem se bude v nadcházejících týdnech zvyšovat jen zvolna. 

Odborníci z ESA chystají na odpoledne k cestě komety oslavy. Začnou v 15:00 SELČ a zájemci se k nim mohou připojit přes web.

On-line přenos k průletu komety (od 15 hodin)

ESAHangout: Rosetta mission's day in the Sun

V uplynulých zhruba osmi týdnech kometa přijímala stále více sluneční energie, takže kolem sebe víří značné množství prachu. Na povrchu je kvůli chybějící atmosféře teplota zhruba 80 stupňů Celsia.

"Až do září čekáme další exploze a prachové víry," řekl Ferri. Odborníci nevylučují, že se během této činnosti od komety některé části oddělí, není to prý ale pravděpodobné. Na podzim se situace na povrchu komety uklidní.

Kometu nadále doprovází družice Rosetta, která z bezpečnostních důvodů zvýšila svou oběžnou dráhu na 300 ze 150 kilometrů. Na povrchu je také sonda Philae, která po vypuštění z Rosetty přistála loni v listopadu. Robot ale nyní mlčí a s družicí nekomunikuje, osud aparátu tak zůstává nejasný.

Cílem mise Philae je kometu zevrubně prozkoumat, včetně její vnitřní struktury. Vědci doufají, že jim shromážděné informace pomohou poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let. Než se aparát po přistání na kometě odmlčel, zaznamenal stopy organických molekul obsahujících uhlík, který je základem života na Zemi. Jedním z úkolů sondy bylo zjistit oprávněnost hypotézy, že život na zemský povrch dorazil právě z komet.