Humanitární pracovníci volají po ubytování pro stovky migrantů, kteří se utábořili na ulicích řeckého hlavního města Atény, jež se samo snaží dostat z pokraje neustávající finanční krize. Stovky uprchlíků z Afghánistánu a Sýrie si postavily dočasné tábory v centru Atén, zatímco čekají, až se přesunou v rámci Evropy někam, kde budou moci doufat v trvalejší domov, napsala agentura Reuters.
V parku jsou pro migranty dva chemické záchody. Myjí se s pomocí zahradní hadice připojené k jednomu z vodovodních kohoutků v parku. Louže stojaté vody a lidské výkaly přitahují komáry – a děti, které po parku pobíhají bosé, mají plno štípanců.
Tato provizorní tábořiště, pokrytá starým oblečením, odpadky a exkrementy, a to v době, kdy letní teploty dosahují až 38 stupňů Celsia, nejsou rozhodně vyhovujícím lidským příbytkem. Uprchlíci tu ale zůstávají, protože nemají na vybranou.
"Potřebujeme nějaké prostory. Přichází sem čím dál tím víc lidí a nemohou takhle žít v centru města," říká Nikitas Kanakis, předseda řecké sekce zdravotní charity Lékaři světa. "Není to pro ně ani dobré, ani bezpečné a není to dobré ani pro město," dodal.
Tito migranti všichni urazili nebezpečnou cestu z válkou sužovaného Afghánistánu přes Turecko na řecké ostrovy. Tady poprvé vstupují do Evropy – a obvykle tu na ně nečeká nic jiného než přeplněné a hygienicky nevyhovující tábory.
"V Afghánistánu je každý den nějaký sebevražedný pumový útok. Na severu a na jihu země je spousta problémů," říká pětadvacetiletý Naím z údolí Pandžšír v severním Afghánistánu. "Tálibán každý den útočí na národní armádu, policii i vládu."
Naím by se chtěl dostat do Německa, ale zatím žije v improvizovaném táboře v parku v centrální části Atén, protože oficiální střediska, kde se dříve mohli běženci ubytovat, jsou nyní zavřená. I tato oficiální střediska bývala terčem kritiky kvůli přeplnění a nepříliš hygienickým podmínkám, ale jejich uzavření vytvořilo ještě větší problém.
S ohledem na nejvážnější ekonomickou krizi od druhé světové války, s jakou se Řecko nyní potýká, a nejistou budoucnost v době, kdy začíná další kolo rozhovorů s věřiteli, ale nejsou vyhlídky na bezprostřední zlepšení této situace nijak růžové.
"Je to velký problém, protože jsou tu rodiny v opravdu špatných podmínkách, mají malé děti, nemají vodu, nemají jídlo," říká Kanakis. Jeho organizace se snaží běžencům zajistit základní lékařskou péči, ale potřeba je toho mnohem víc. "Potřebujeme nějaké místo, středisko, kde by mohli zůstat," říká.
Společně s Itálií, která čelí mohutnému přílivu migrantů z Afriky, kteří připlouvají v chatrných lodích z Libye, stojí Řecko v přední linii krize, jež hrozí zahltit veřejné služby – už tak dost narušené lety krize.
Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se počet migrantů přijíždějících do Řecka téměř zdesetinásobil během prvních šesti měsíců letošního roku.
Zatímco od ledna do konce června 2014 to bylo 3452 běženců, za stejné období letoška jich už do Řecka dorazilo 31 037.
