Zatímco politické řešení řecké krize nabralo na obrátkách a řecký parlament schvaluje jednu reformu za druhou, řecká společnost je stále ještě na dně Egejského moře. Mezi hovory o makroekonomických ukazatelích lze snadno zapomenout na lidi a na to, co pro ně řecké ekonomické potácení znamená, píše britský deník The Telegraph.
Jihoevropskou zemi trápí padesátiprocentní nezaměstnanost mladých, odliv mozků do zahraničí, zvýšený počet depresí, infarktů i sebevražd. Problém je ale z dlouhodobého hlediska i v počtu rodících se dětí. Ačkoli je rodina pro Řeky neobyčejně důležitá, přístup k ní se proměnil.
Dva ze tří mužů pod 34 let se vrátili žít k rodičům. Založení rodiny odkládají na neurčito, do dlouhodobých vztahů se nehrnou a vyčkávají ve svých dětských pokojích na zlepšení situace. Nejde však o pohodlnost, ztráta práce je společenským stigmatem a lidé s ní ztrácí i společenský status.
"Znám lidi, kteří se přestěhovali zpět ke svým rodičům, ale i přesto pokračují ve svém vztahu. Díky finanční úlevě mají sílu s partnerem pokračovat a časem se snad i vrátit do původních kolejí. Ale často lidé v tak krizové situaci reagují přehnaně a zbavují se všech závazků," popisuje pro HN Kostas Eikosidekas ze Soluně. Devatenáctiletý mladík svůj obor volil na jistotu – studuje turistický management a přes léto pracuje jako číšník v hotelu, aby nabral zkušenosti.
Dopad krize pociťují i už zavedené rodiny. "Lidé si často pořizují jen jedno dítě a také například spojují svatbu rovnou s křtem dítěte, aby je to vyšlo levněji," popisuje Eikosidekas, co vidí ve svém okolí. Někteří z jeho známých, kteří už mají děti, se i s nimi stěhují k rodičům a vzájemně se podporují. Řešením bývá také migrace z měst do vesnic, kde se krize tolik neprojevuje.
Menší počet dětí a čekání mladých na lepší situaci mají za následek klesající porodnost, a tak se v následujících dekádách dá očekávat i pokles řecké populace.
Protože jsou lidé kvůli financím často ve stresu, stoupá podle britských analytiků také počet rozvodů. Krize je tedy tak vážná, že i rodina, která je pro Řeky základem dobrého života, často ustupuje stranou.
Velký vliv na řeckou společnost má migrace lidí za prací do ciziny. Podle Telegraphu už našlo práci v cizině asi 200 tisíc Řeků. Na rozdíl od migrace v 50. a 60. letech nyní nejde o manuální pracovníky, ale odcházejí zástupci inteligence. Jde o doktory, analytiky, programátory a další odborníky, kteří budou Řecku citelně chybět.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist