Konfederační vlajka zmizí z parlamentu v Jižní Karolíně. Kvůli symbolu rasismu

Sněmovna reprezentantů parlamentu amerického státu Jižní Karolína po dlouhé debatě odhlasovala zákon, který zakazuje vyvěšovat konfederační vlajku v budově parlamentu. Normu už v úterý schválil také jihokarolínský Senát.

Spor o vlajku se intenzivně vede od červnového teroristického útoku v Charlestonu, kde střelec zabil devět černochů. Fotografoval se právě s historickou bojovou zástavou Konfederace, považovanou některými za rasistický symbol spojený s někdejší otrokářskou érou. 

Ve Sněmovně reprezentantů ve čtvrtek brzy ráno po třináctihodinové bouřlivé debatě zákon prošel většinou 94 proti 20 hlasům. Nyní už jen zbývá, aby zákon podepsala guvernérka Nikki Haleyová, která patří ke stoupencům zákazu vyvěšování vlajky. Sporný symbol spojovaný s otrokářskou érou by mohl zmizet za několik dní.

Republikánští poslanci se v dlouhé debatě snažili zdržet přijetí zákona požadováním změn, které ale ostatní zamítli. Podle republikánů je vlajka součástí amerických dějin a "rasisté" ji zneužili. Poslanec Mike Pitts například řekl, že vlajka je připomínkou boje, který vedli farmáři proti Unii za ochranu svých pozemkových práv, a nikoli na podporu otrokářského systému.

Další republikán Chris Corley navrhl nahradit konfederační vlajku bílým praporem označujícím kapitulaci. "Možná to uspokojí všechny," řekl. Jeho republikánská kolegyně Jenny Horneová však připomněla, že mezi oběťmi masakru v Charlestonu byl také senátor Clementa Pinckney a že by se odstranění vlajky nemělo oddalovat. "Pro vdovu po Pinckneym a pro jeho děti by to byla urážka a na tom se nechci podílet," řekla Horneyová k tlaku republikánů na zachování vlajky. 

Jižní Karolína vystoupila z Unie v roce 1860 a za ní následovaly další státy, které pak figurovaly ve válce Jihu proti Severu, v níž byla vlajka bojovou zástavou Jihu.