Egyptský soud potvrdil trest smrti pro bývalého prezidenta Muhammada Mursího za organizaci útěku z vězení v roce 2011. Jeho právník ihned poté oznámil, že se proti verdiktu odvolá. Krátce předtím soud exprezidentovi uložil 25 let vězení za spiknutí s palestinským hnutím Hamas a libanonským Hizballáhem. Původně soud již v květnu v obou kauzách vynesl jeden úhrnný trest smrti. Verdikt odsoudila řada státníků i mezinárodních organizací, včetně USA, Turecka či OSN.
V případu hromadného útěku z vězení bylo k hrdelnímu trestu celkem odsouzeno více než 80 lidí. Kromě Mursího i vlivný sunnitský duchovní šajch Júsuf Karadáví či vůdce zakázaného islamistického Muslimského bratrstva Muhammad Badí.
V druhém z verdiktů, kde šlo o spiknutí s cizími radikálními skupinami s cílem destabilizovat Egypt, dostal Badí 25 let stejně jako Mursí. Podle deníku Al-Ahrám je trest 25 let vězení považován v Egyptě za doživotí. Doživotní tresty dostalo celkem 17 osob, dalších 16 lidí bylo odsouzeno k trestu smrti.
Podle vysokého představitele Muslimského bratrstva proces neodpovídal žádným mezinárodním standardům. "Tento verdikt je hřebíkem do rakve demokracie v Egyptě," řekl agentuře Reuters Jahjá Hamíd, bývalý ministr v Mursího vládě,
Za "masakr základních práv a svobod" rozsudek označil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vyzval zároveň mezinárodní společenství, aby se zasadilo o zrušení trestů smrti pro Mursího a členy Muslimského bratrstva. Soud je podle něj uložil "na základě nařízení pučistického režimu".
Erdogan byl ještě v pozici tureckého premiéra blízkým spojencem vlády prezidenta Mursího a nyní z postu hlavy státu často kritizuje nový režim prezidenta Abdal Fattáha Sísího. Podle agentury AFP Erdogan doufal, že by s Mursího pomocí mohl posílit vliv Turecka v severní Africe.
Mluvčí Bílého domu Josh Earnest označil trest smrti pro Mursího za "politicky motivovaný". Hluboké znepokojení vyjádřil také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Podobné verdikty v hromadných procesech podle něj mohou mít vliv na dlouhodobou stabilitu Egypta.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International označila proces za "krajně nespravedlivý". Poukázal podle ní na naprostou neúctu k lidským právům v této severoafrické zemi.
Nejvyšší trest nad Mursím soud vynesl již v polovině května, podle egyptského práva se k němu ale musel vyslovit i velký muftí, nejvyšší náboženská autorita v zemi. Proces, v němž si kromě Mursího vyslechlo hrdelní trest dalších 105 členů Muslimského bratrstva, tehdy kritizovala řada států, včetně USA, i organizací na ochranu lidských práv.
Mursí zvítězil s podporou islamistického Muslimského bratrstva v roce 2012 v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Po vlně protivládních demonstrací v létě 2013 ho ale svrhl vojenský puč, který vedl současný prezident Abdal Fattáh Sísí.
Muhammad Mursí
- Egyptským prezidentem byl od 30. června 2012 do svého svržení armádou 3. července 2013. Hlavou státu byl zvolen v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát islamistického Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP). V kampani vystupoval jako umírněný islamista a obyvatelům sliboval, že dodrží hodnoty revoluce, která svrhla Mubarakův režim.
- Krátce po nástupu do prezidentského úřadu zrušil ústavní deklaraci poskytující široké pravomoci armádě. Odvolal též ministra obrany a náčelníka generálního štábu. V listopadu 2012 vydal Mursí dekret upevňující jeho postavení a odvolal generálního prokurátora. Následovaly mohutné demonstrace proti Mursímu, který dekret posléze zrušil.
- Při prvním výročí zvolení Mursího do čela státu se v Egyptě střetli jeho odpůrci a příznivci. Mohutných protiprezidentských demonstrací se zúčastnilo údajně na 14 milionů lidí. Opozice hlavě státu vyčítala islamizaci země a špatnou ekonomickou situaci.
- Egyptská armáda 3. července 2013 Mursího zbavila funkce. Tehdejší ministr obrany a současný prezident Abdal Fattáh Sísí to zdůvodnil tím, že Mursí jako hlava státu nenaplnil očekávání národa.
- Po svém svržení byl obžalován z několika zločinů. Koncem letošního dubna mu soud uložil dvacetiletý trest za podněcování k násilí a k zabíjení demonstrantů při protivládních protestech v prosinci 2012.
- V prosinci 2013 byl obviněn ze spiknutí s palestinským radikálním hnutím Hamas a libanonským šíitským radikálním Hizballáhem za účelem plánování teroristických akcí a také z vyzrazení vojenského tajemství cizí zemi (Íránu). V této kauze dostal dnes 25 let vězení.
- V další kauze v souvislosti s hromadným útěkem z věznice v roce 2011, který si vyžádal lidské životy, nad ním soud 16. května 2015 vynesl trest smrti. Ten byl dnes potvrzen.
- Rodák z malé vesnice Adua v nilské deltě (narozen 20. srpna 1951) vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Ve Spojených státech pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta.
- Od 80. let byl členem islamistického Muslimského bratrstva. V letech 2000 až 2005 zasedal v parlamentu jako nezávislý, neboť bratrstvo bylo v té době zakázáno. V letech 2006 a 2011 byl krátce vězněn. Na jaře 2011 stál u zrodu Strany svobody a spravedlnosti (FJP), která pod jeho vedením vyhrála parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012.
- Je ženatý; dvě z jeho pěti dětí mají americké občanství.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
