Řecká politička odmítla zastupovat svou zemi u MMF. Vadí jí odpor vládní Syrizy

Elena Panaritisová, kterou řecká vláda minulý týden jmenovala svou zástupkyní u Mezinárodního měnového fondu (MMF), tuto funkci nepřevezme. Bývalá poslankyně za stranu levého středu PASOK, která podporovala politiku úspor, své rozhodnutí v pondělí zdůvodnila odporem, který vůči její osobě vyjádřila řada poslanců vládní levicové strany Syriza.

Premiér Alexis Tsipras narazil o víkendu v otázce jmenování Panaritisové na kritiku téměř třetiny zákonodárců své strany. Ti ji označili za "vedoucí představitelku politiky úspor", která jako taková nemůže zastupovat vládu. Podle pozorovatelů jde o další známku rozkolu v této straně mezi "umírněnými" kolem Tsiprase a ministra financí Janise Varufakise a "tvrdým jádrem" marxistické levice.

Neshody ohledně zástupce u MMF přišly v době, kdy se řecký vyjednávací tým snaží s věřiteli, tedy s MMF a evropskými institucemi, dovést do konce jednání o podmínkách dohody. Ta by umožnila zadlužené zemi dočerpat zbylé peníze ze záchranného programu a vyhnout se státnímu bankrotu. 

Panaritisová byla poslankyní za PASOK v letech 2009 až 2012 a podporovala záchranné programy, díky nimž Řecko získalo miliardy eur výměnou za dramatické výdajové škrty, zvyšování daní a reformy. Syriza, která je u moci od ledna, slíbila, že období úspor a reforem ukončí. V jednáních s věřiteli ale bude muset vláda z této pozice dostatečně ustoupit, jinak bude zemi hrozit, že už tento měsíc nebude schopna uhradit splatné úvěry u MMF.

"Jelikož jsem o tuto funkci nežádala, přijala jsem ji jen proto, abych vládě pomohla se svými zkušenostmi s MMF. Kvůli reakci zákonodárců Syrizy je pro mě nemožné toto jmenování přijmout," uvedla Panaritisová, která v minulosti pracovala ve Světové bance. Podle agentury Reuters je kritika jejího jmenování dalším nepřímým útokem na ministra financí Varufakise, který ji prosadil. To vyvolává nové spekulace o jeho osudu poté, co premiér Tsipras již Varufakise sesadil z místa vůdce týmu pro vyjednávání s věřiteli.

Atény již několik měsíců jednají s věřiteli o podobě reforem, kterými je podmíněno vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého záchranného programu pro Řecko. Silně zadlužená země peníze potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti. 

Prodloužený program o úvěrové pomoci vyprší 30. června a během června musejí Atény uhradit MMF celkem 1,6 miliardy eur. Zástupci vlády minulý týden uváděli, že dohoda bude hotova do konce května, žádné jasnější signály shody však ani nadále nepřicházejí.

Mezinárodní věřitelé poukazují zejména na neochotu Řeků zavést důchodovou reformu a změny na trhu práce, což je podmínkou další pomoci. Věřitelé připomínají, že čas k uzavření dohody se rychle krátí také proto, že některé země eurozóny budou muset dohodu nechat schválit svými parlamenty.