Zeman: Rusko by mělo uvažovat o členství ve Východním partnerství

Rusko by podle českého prezidenta Miloše Zemana mělo uvažovat o tom, že se stane součástí projektu Východního partnerství. Zeman to řekl před začátkem druhého dne jednání summitu partnerství v lotyšské metropoli Rize.

S odkazem na informaci od polského prezidenta Bronislawa Komorowského také Zeman poznamenal, že Rusku bylo členství nabízeno. "Rusko to tehdy odmítlo. Možná že teď toho trochu lituje," podotkl český prezident.

Něco takového popřel Alexandr Vondra, který v letech 2006 až 2009 ve vládě Mirkem Topolánkem zastával funkce ministra zahraničí a poté vicepremiéra pro evropské záležitosti. "Je to od Miloše Zemana další zbytečná provokace. Vážně tehdy Rusku členství ve Východním partnerství rozhodně nikdo nenabízel," sdělil Vondra z Londýna.

Rusko se nyní k Východnímu partnerství staví velmi kriticky. Kritická slova zaznívala z Moskvy už v roce 2009, kdy bylo partnerství spuštěno v Praze jako společná iniciativa EU, jejích členských zemí a šesti států na východě kontinentu: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Například na summitu EU-Rusko v Chabarovsku v květnu 2009 tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv vyjádřil pochyby, aby projekt nebyl zaměřen proti Rusku a neupevňoval spolupráci "protirusky" naladěných zemí s EU. Měl přitom zjevně na mysli především Gruzii a Ukrajinu.

V roce 2009, tedy při spuštění Východního partnerství, tehdejší polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski rozptyloval výhrady Moskvy. Program by podle něj měl přispět k žádoucí modernizaci postsovětských republik, což leží i v ruském zájmu. Sikorski to tehdy řekl během setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

"Jestli Rusko chce, může se také připojit," řekl tehdy Sikorski s tím, že zejména Kaliningradská oblast na západě Ruska by se do programů Evropské unie měla zapojit. Vysvětlení, že iniciativa není zaměřena proti Rusku, Lavrov tehdy přijal s uspokojením.

Cílem Východního partnerství je podpora ekonomického rozvoje a spolupráce, vlády práva, rozvoje občanské společnosti i energetické bezpečnosti. Moskevští politici ale nyní často namítají, že celý projekt je namířen právě vůči Rusku. Vztahy dál ochladly po posledním summitu partnerství v litevském Vilniusu, kde na podzim 2013 odmítl tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podepsat už dojednanou asociační dohodu.

Spustila se tak krize, která nyní vrcholí konfliktem na východě Ukrajiny, ale také daleko silnější snahou nové administrativy v Kyjevě o spolupráci s EU.