Ruský voják zajatý na Ukrajině přiznal, že tam bojuje od března

Poddůstojník ruské armády, zajatý o víkendu poblíž města Ščasťa u Luhanska na východě Ukrajiny, při výslechu přiznal, že jeho jednotka, spadající pod rozvědku generálního štábu GRU, působí v sousední zemi už od začátku března. 

Uvedla to ukrajinská média s odvoláním na video zveřejněné na internetu. Sami separatisté tvrdí, že oba zajatci byli příslušníky jejich "lidové milice". K zajatým mužům se v pondělí přihlásila i Moskva, popřela ale, že by šlo o vojáky.

Separatisté tvrdí, že oba zajatci byli příslušníky jejich "lidové milice", tedy policie. Kreml odkázal novináře na ruské ministerstvo obrany. To v pondělí vydalo prohlášení, v němž potvrdilo, že zajatci jsou ruští občané Alexandr Alexandrov a Jevgenij Jerofejev. Mluvčí ministerstva prohlásil, že "v okamžiku zadržení 17. května nebyli ve stavu ruské armády". Připustil ale, že dříve sloužili v jedné z jednotek ruských ozbrojených sil.

"Je důležité ukázat celému světu ruské vojáky, o nichž se tvrdí, že nejsou na Ukrajině," řekl mluvčí ukrajinské armády Vladyslav Selezňov. Schůzka novinářů se zajatci se prý připravuje, lékaři už souhlasili s přepravou zraněných zajatců do Kyjeva, den z nich má průstřel ramene, druhý zranění na noze.

Captured Russian special forces servicemen Captain Aleksandrov and Sergeant Yerofeyev t http://t.co/s8ejLsbce1 pic.twitter.com/hHMfyMf4Ao

— Ukrainian News (@24todayneteng) May 18, 2015

Mluvčí Kremlu se k ukrajinským zprávám o zajetí ruských vojáků odmítl vyjádřit, prý Kreml není správný adresát těchto dotazů. "Nejednou jsme říkali, my i ministerstvo obrany, že žádní ruští vojáci v Donbasu nejsou. Komentovat (ukrajinské) materiály nemohu, myslím, že lépe to v tomto případě udělají odborníci našeho ministerstva obrany, pokud tyto materiály vypadají pravděpodobně," řekl Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Vladimira Putina. Ten svého času tvrdil, že na východě Ukrajiny válčí ruští dobrovolníci. 

Šéf ukrajinské tajné služby Valentyn Nalyvajčenko mezitím obvinil zajatého kapitána a četaře, že byli v rámci "ruské teroristické skupiny" vysláni na Ukrajinu, aby zde páchali "teroristické činy" proti ukrajinským občanům se zbraní v ruce. "Potvrzujeme, že byli zatčeni. Spáchali teroristický čin," řekl novinářům a dodal, že oba muži byli zajati po boji, ve kterém byl zabit ukrajinský voják.

Vyslýchaný voják hovoří tak tiše, že mu při běžném poslechu není rozumět, nicméně podle listu Ukrajinska pravda uvedl nejen své jméno a hodnost. "Jsem Alexandr Anatoljevič Alexandrov, četař, z třetí brigády speciálních sil z města Togliatti. Velitelem brigády je plukovník Ščepin, rotě velí rotný Kudimov," uvedl vyslýchaný podle deníku. Na východě Ukrajiny prý brigáda působí od 5. března. Při akci, do které bylo nasazeno 14 vojáků, mu velel důstojník Jevgenij Jerofejev, který byl rovněž zajat. Z Luhanska prý operuje dalších šest až osm podobných skupin ruských speciálních sil.

Po zveřejnění videa zástupce velitele povstaleckých sil z Luhanska Sergej Kozlov prohlásil, že ukrajinští vojáci na povstaleckém území zranili a zajali dva příslušníky samostatného průzkumného praporu, kteří byli na hlídce. O propuštění zajatců se povstalci chystají vyjednávat. 

Ukrajinský poslanec Anton Heraščenko již navrhl, aby výměnou za ruské zajatce byla osvobozena důstojnice Nadija Savčenková, kterou ruské úřady obviňují, že se loni jako příslušnice dobrovolnického praporu podílela na zabití dvou ruských novinářů na východě Ukrajiny; dopustila se prý i nezákonného překročení ruských hranic. Savčenková obvinění odmítá a tvrdí, že byla do Ruska zavlečena, když ji zajali proruští separatisté. Mezitím byla ve vlasti zvolena poslankyní. V Rusku jí hrozí 20 let vězení.

"Poté, co uspořádáme spravedlivý a veřejný soud s dvěma válečnými zločinci z Ruska, které k nám poslali vraždit naše občany, navrhuji výměnu: dva ruské válečné zločince, kteří se válečnými zločinci stali z tvé vůle, vyměníme za Naďu Savčenkovou a skoro 400 dalších našich v zajetí," vzkázal Heraščenko ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Konflikt na východě Ukrajiny si od loňského dubna vyžádal více než 6200 životů.