Země EU schválily zátah proti pašerákům lidí. Zapojit by se mohli i čeští důstojníci

Členské země Evropské unie v pondělí podpořily vznik společné mise, která by měla zasahovat proti pašerákům uprchlíků ve Středozemním moři. Po společném jednání ministrů zahraničí a obrany osmadvacítky to řekla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Čeští ministři zahraničí a obrany Lubomír Zaorálek a Martin Stropnický uvedli, že Česko by mohlo přispět například vojenskými důstojníky na velitelství budoucí operace.

Pondělní rozhodnutí členských zemí umožní podle  Mogheriniové zahájit plánování mise označené EUNAVFOR-Med tak, aby o samotném startu operace mohla rozhodnout příští schůzka ministrů zahraničí v červnu či summit Evropské unie následující krátce po ní.

Evropské lodě by tak proti plavidlům využívaných pašeráckými sítěmi mohly zasahovat už v létě. Velitelství operace má být v Římě a velet jí má italský admirál Enrico Credendino.

Pondělní ustavení podobné akce žádali prezidenti a premiéři unijní osmadvacítky v závěrech svého mimořádného summitu k migraci na konci dubna.

Operace má mít několik fází a Mogheriniová zdůraznila, že vše se bude dít v souladu s mezinárodním právem. První částí má být co nejrychlejší začátek hlídkování a zhodnocení rozsahu pašeráckých operací a sítí v jižním Středomoří.

Ve druhé a třetí fázi se operace zaměří na vyhledávání a zajišťování prostředků pašeráků "v souladu s mezinárodním právem a v partnerství s libyjskými úřady". Společné náklady v pondělí evropská diplomatická služba odhadla na 11,8 milionů eur (asi 318,5 milionů korun) na dva měsíce přípravy operace a úvodní roční mandát.

Pro spuštění operace v jejím zamýšleném plném rozsahu je tak třeba souhlas Rady bezpečnosti OSN a také odpovědných úřadů v Libyi, v jejíchž výsostných vodách by se měla část práce evropských lodí odehrávat.

"Práce v Radě bezpečnosti pokračují," poznamenala Mogheriniová, podle které svůj postup její členové, kteří jsou zároveň členy EU, úzce koordinují. Mogheriniová je přitom přesvědčena, že do červnových schůzek, které budou o spuštění operace rozhodovat, se příslušnou rezoluci podaří získat.

První fáze zamýšlených akcí však souhlas OSN nepotřebuje, připomněl český ministr zahraničí Zaorálek, půjde totiž o hlídkování v mezinárodních vodách s případným zadržováním neoznačených lodí. Podle českého ministra je nutná také součinnost s Libyí. "Předpokládáme, že schválení rezolucí Rady bezpečnosti se povede," podotkl český ministr.

Vznikající operace proti pašerákům, kteří si z nezákonného převážení lidí z Afriky do Evropy udělali výnosný obchod, je součástí odpovědi EU na nynější masivní migrační vlnu a lidské tragédie, které ji provází.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) utonulo od ledna ve Středozemním moři už více než 1780 migrantů. Za celý loňský rok při pokusu dostat se do Evropy zahynulo 3279 běženců a podle IOM je tak možné, že by letos mohl počet mrtvých dosáhnout až 30 tisíc.

Podle ministra obrany Stropnického by možná česká účast tak mohla mít podobu několika důstojníků na velitelství, podobně jako se už nyní ČR podílí na evropské protipirátské operaci Atalanta u východoafrických břehů. Operaci Atalanta už velel šéf nově zřizované středomořské mise EU admirál Credendino.

"My, ač země vzdálená geograficky, se nezříkáme svého dílu odpovědnosti," poznamenal ministr Stropnický. Nevyloučil ale ani případné zapojení českého letadla k pozorovacím letům. Už na dubnovém summitu EU premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že Praha nabízí transportní letoun CASA pro potřeby evropské agentury Frontex, která má na starosti ochranu vnějších hranic unie.