Evropská komise chce do Česka poslat 525 uprchlíků. Rozhodneme sami, oponuje Sobotka

Do konce měsíce evropská exekutiva navrhne program, v jehož rámci bude moci za dva roky do unie legálně přesídlit ze třetích zemí 20 tisíc osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Uvolní na to navíc 50 milionů eur.

Evropská komise chce prosazovat solidaritu mezi evropskými státy a navrhuje závazné kvóty pro distribuci imigrantů. Kvóta pro Českou republiku je 525 osob.

"Pět set uprchlíků zvládneme, ale chceme slyšet, co bude dál, chceme slyšet, za jakých podmínek," reagoval ministr vnitra Milan Chovanec. Vláda se podle něj bude ptát i na to, proč by podle návrhu měla ČR přijmout více uprchlíků než třeba Švédsko.

Premiér Bohuslav Sobotka v reakci uvedl, že Česko je připraveno vyčlenit více peněz na pomoc uprchlíkům u nás a zejména v zemích, odkud utíkají. Pomáhat chce ale na základě dobrovolnosti a podle svých možností a kapacit. Jednotlivé vlády zemí EU podle Sobotky ví nejlépe, jaká je u nich situace.

S takovým postojem půjde Česko i do jednání Evropské rady. Chce v něm hájit zájmy země a "principy zdravého rozumu". Sobotka také poznamenal, že Česká republika není cílovou zemí migrantů, kterým podle něj nikdo v rámci schengenského prostoru stejně nemůže zabránit, aby odešli jinam. Systém kvót se tak podle něj vůbec nedá realizovat, aby byl dlouhodobě udržitelný.

Zavedení kvót přinese řadu problémů

Eurokomisaři do konce května předloží návrh, jak kvůli nynější migrační vlně dočasně přerozdělovat uprchlíky uvnitř celé Evropské unie. Kvůli situaci komise hodlá vůbec poprvé aktivovat nouzový mechanismus podle základních evropských smluv, který má pomoci členským zemím čelícím velkému přílivu migrantů.

Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka považuje Česko přijímání utečenců za oblast, v níž by měly mít členské státy právo na samostatnou politiku. Zavádění kvót by podle něj navíc přineslo mnoho problémů.

"Pokud by někdo takto přijímal stanovený počet utečenců, tak by to znamenalo, že by musel potom udržet to množství utečenců na svém území," uvedl Zaorálek, který se nachází v Turecku, kde jednají šéfové diplomacií zemí NATO.

V unii s volným pohybem osob je podle něj nepředstavitelné nutit utečence, aby v zemi, do níž třeba ani nechtěli, zůstali jen proto, aby splňovali nějakou kvótu. "Princip kvót je porušením základních svobod a principů, kterými se Evropská unie řídí," dodal ministr.

Česká republika je podle Zaorálka připravena i nadále pomáhat v rámci svých možností prostřednictvím rozvojových programů přímo v zemích, z nichž z nejrůznějších důvodů lidé prchají.

Kriticky se ke kvótám postavil i bývalý prezident Václav Klaus. "Přijímání nepolitických uprchlíků považuji za naprostý omyl dnešní doby,” uvedl. Za jedinou smysluplnou reakci na imigrační vlnu pokládá dohodu evropských států na posílání uprchlíků zpět do zemí, odkud přišli.

Jednotlivé země EU by se k návrhu měly vyjádřit na summitu evropských lídrů na konci června. Plán musí schválit nejméně 15 z 28 členských zemí Evropské unie, přitom těchto 15 zemí musí tvořit 65 procent obyvatel EU.

Východoevropané našli azyl na Západě, sami uprchlíky přijmout nechtějí

"Ano, je to velmi náročný plán a víme, že vyvolá debaty a kritiku. Ale Evropané nemohou pouze mluvit o tom, že je to tragédie, když lidé umírají ve Středozemním moři, a přitom nedělat nic," uvedl místopředseda komise Frans Timmermans.

Také předseda Evropského parlamentu Martin Schulz ve středu obhajoval plán na zavedení kvót pro přijímání uprchlíků a obvinil země, které toto řešení odmítají, z "egoismu". Konkrétně jmenoval Británii, Maďarsko a "mnoho dalších" zemí, které prý "mluví za zavřenými dveřmi jinak, než na mikrofon". Dodal také, že lidé, kteří se chtějí legálně přistěhovat do Evropy, dělají jen totéž, co Evropané, kteří odchází například do Austrálie, do USA nebo do Latinské Ameriky.

Německý týdeník Die Zeit zase ve svém komentáři píše, že v době komunismu našly na Západě azyl tisíce lidí z východoevropských zemí, ale právě tyto země se nyní zdráhají přijmout uprchlíky ve větších počtech.

Zatím není jasné, zda se kvóty budou týkat 28, nebo jen 25 států. Jak uvedla mluvčí komise Natasha Bertaudová, Irsko a Velká Británie mají právo takzvaného "opt-in", mohou se tedy do tří měsíců rozhodnout, jestli budou na této politice s EU spolupracovat. Dánsko má v oblasti domácích záležitostí dokonce "opt-out", a vůbec se tedy na něj nevztahují.