Řecko nevylučuje možnost referenda o setrvání země v eurozóně

Řecký státní ministr Alekos Flamburakis ve středu nevyloučil uspořádání referenda o dalším směrování zadlužené země, pokud Atény nezískají od věřitelů v eurozóně další finanční pomoc. V řecké televizi Ant1 upozornil, že vláda vzniklá koalicí levicové formace SYRIZA a nacionalistických Nezávislých Řeků dostala v lednových volbách mandát voličů, aby vyjednala dohodu s věřiteli a zajistila setrvání země v eurozóně a Evropské unii. Pokud to ale nebude možné, musí se u tak "historického" rozhodnutí opět ujmout slova národ.

"Ačkoli jsme dostali mandát lidu, abychom neustupovali, nebylo by na škodu se ho zeptat, když jde o rozhodnutí historického charakteru o směrování země," prohlásil Flamburakis pro případ, že by Řecko nedosáhlo dohody s mezinárodními věřiteli na uvolnění dalších půjček Aténám. Flamburakis, který je poradcem a pravou rukou premiéra Alexise Tsiprase, zároveň vyloučil možnost předčasných parlamentních voleb s tvrzením, že by neměly žádný smysl.

Mluvčí opoziční Nové demokracie, která vládla v zemi do lednových voleb, na Flamburakisovy výroky reagovala prohlášením, že referendum bude fakticky o tom, zda země setrvá v eurozóně. Vláda tím podle konzervativců ovšem přizná, že se ocitla v bezvýchodné situaci a že by se zachovala čestně, kdyby přiznala, že ve svých slibech voličům jen bezostyšně lhala.

Flamburakis zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohoda nakonec bude, i když i německá vláda už ve středu potvrdila, že ministři financí zemí eurozóny další miliardovou pomoc neschválí ani na svém zasedání v Rize 24. dubna, jak se původně očekávalo. "Podstatné je dojít k dohodě. Nehraje roli, kdy to bude," sdělil.

"Věřitelé se snaží o co největší nátlak, aby toho dosáhli co nejvíc. Ne proto, že si myslí, že to je řešení pro řeckou společnost a ekonomiku, ale proto, že si chtějí v podstatě vynutit cestu nastolenou před pěti lety, která se ukázala jako katastrofální," tvrdil ve středu Flamburakis.

Řecký činitel zdůraznil, že vláda neustoupí v otázkách, které považuje za zásadní. "Co máme podepsat? Snížení platů a důchodů? Hromadné propouštění?" reagoval Flamburakis na podmínky, na nichž ovšem trvají právě věřitelé.

"Nepřipadá v úvahu, aby partneři neustoupili. Pokud Řecko vystoupí z eurozóny, draze za to zaplatí," varoval.

Řecku docházejí peníze a bez získání dalších miliard eur od věřitelů mu hrozí státní bankrot. Řecké vládě dojdou rezervy patrně po 20. dubnu. Vláda si údajně může ještě pár týdnů vypomáhat jednorázovými opatřeními, zejména stahováním hotovostních rezerv státních podniků. Bez brzké dohody s eurozónou ale budou Atény nuceny vybrat si mezi tím, zda na konci měsíce vyplatí mzdy a důchody v sumě asi 1,6 miliardy eur, nebo uhradí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) příští měsíc další splátku dluhu.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble a i někteří další představitelé zemí eurozóny ve středu upozornili, že v Rize nebude dosaženo dohody o uvolnění 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) pro Řecko v rámci prodlouženého záchranného programu.

Podle místopředsedy Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdise Dombrovskise Řecko nevypracovává a nezavádí požadované strukturální reformy dostatečně rychle.