Prezidentské volby v Nigérii vyhrál muslim Buhari. Poprvé uspěl opoziční kandidát

Sobotní prezidentské volby v Nigérii, nejlidnatější a nejbohatší africké zemi, vyhrál někdejší vůdce vojenské junty Muhammadu Buhari. Podle agentury AP to oficiálně oznámila centrální volební komise. Nynější křesťanská hlava státu Goodluck Jonathan porážku uznal a muslimovi Buharimu pogratuloval.

"Muhammadu Buhari splnil zákonné podmínky a získal největší počet hlasů, takže je tímto prohlášen za vítěze a je zvolen," oznámil předseda volební komise Attahiru Jega. Dodal, že Buhari získal přes 15,4 milionu hlasů, zatímco Jonathan dostal důvěru od 12,8 milionu lidí. Buhari zvítězil v 21 státech Nigérie z 36. Zbývajících 15 připadlo Jonathanovi. 

O prezidentský úřad se v nábožensky smíšené zemi se 170 miliony obyvatel, z nichž 60 milionů mohlo hlasovat, ucházelo 14 kandidátů. Šanci podle průzkumů měli ale jen Jonathan a Buhari. Remy Sonaiyaová, jediná žena mezi zájemci o prezidentské křeslo, získala něco málo přes 13 tisíc hlasů.

Ještě během kampaně panovaly obavy z toho, aby se nezopakoval povolební scénář z roku 2011, kdy kvůli vlně násilí po Buhariově prohře s Jonathanem zemřelo asi tisíc lidí. Prozatím je ale situace v zemi poklidná.

Jonathan v noci na středu vydal oficiální prohlášení, ve kterém podle Reuters uznal porážku a vyzval své příznivce, aby prohru přijali s klidem. "Ambice kohokoli nemají cenu krve žádného Nigerijce," uvedl Jonathan.

Buhari na adresu svého konkurenta uvedl, že "prezident Jonathan byl ctihodný oponent a já mu podávám ruku na důkaz přátelství". Novinářům potom sdělil, že jednopartajní stát je v Nigérii minulostí.

V Nigérii je to poprvé, co opoziční kandidát porazil úřadujícího prezidenta. BBC v komentáři poznamenala, že mnoho Nigerijců nyní poprvé zažívá pocit toho, že mají moc odstavit ve volbách vládu, s jejímž výkonem nejsou spokojení. Mezi prvními gratulanty byl bývalý britský premiér Tony Blair, který se v posledních letech v Africe hodně angažuje. Radí například prezidentům zemí, jako je Rwanda a Guinea. 

Buhariho návrat

Muhammad Buhari stál 20 měsíců v čele vojenského režimu, který v roce 1983 násilně odstranil prezidenta Shehua Shagariho. Buhariho vláda se mimo jiné vyznačovala takzvaným "bojem s nedisciplinovanými", v jehož rámci policisté běžně bičovali Nigerijce, kteří přišli pozdě do práce nebo přebíhali ve frontách na potraviny.

O post prezidenta země se Buhari neúspěšně pokoušel celkem třikrát. Po prohraných volbách v roce 2011 Buhari vyvolal nábožensky laděné nepokoje, při kterých zemřelo 800 lidí. 

Buhari v kampani voličům slíbil přísná protikorupční opatření, ve formě nigerijských zákonů z osmdesátých let. Ekonomové varují, že striktní nařízení by mohla narušit stabilitu tamního politického fungování. 

Před Buharim stojí nelehký úkol vyrovnat se s klesajícími cenami ropy, která je hlavním vývozním artiklem a zdrojem příjmů Nigérie.

Jedním z důvodů, proč Nigerijci Buhariho volili, je jeho vojenská minulost. Od generála v civilu si lidé slibují tvrdé zakročení proti islamistické organizaci Boko Haram, jejíž zločiny si za poslední čtyři roky vyžádaly nejméně 20 tisíc životů Nigerijců.