Na Donbasu se dál střílí z tanků. I přes ohlášené stažení těžkých zbraní

Velení ukrajinské armády a proruští separatisté v Donbasu na východě země se vzájemně obvinili, že navzdory dohodnutému příměří nasazují do bojů i těžké zbraně, které podle mírových dohod měly být staženy z fronty. V Oděse na jihu Ukrajiny během noci exploze zničila kancelář prokyjevské aktivistky, podle ministerstva vnitra nikdo nebyl zraněn.

"Během uplynulé noci protivník od osmi večer do páté hodiny ráno ostřeloval pozice našich vojsk," ohlásila armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. Separatisté podle komuniké vedli palbu nejen z ručních zbraní, ale i z minometů, tanků a raketometů. Terčem jejich palby se stala ves Orechovo v Luhanské oblasti.

Z minometů se zase střílelo u doněckého letiště. Vojáci také odrazili další útok na Šyrokyne u Mariupolu u Azovského moře. Celkem povstalci jen během noci podle armády porušili příměří v 17 případech.

"Za uplynulých 24 hodin naštěstí nikdo nepadl, šest vojáků bylo zraněno," řekl později novinářům armádní mluvčí Andrij Lysenko. Podle ministerstva vnitra povstalecká děla zranila také jednoho civilistu v Dzeržynsku v Doněckké oblasti.

Naopak podle povstaleckého serveru Novorosinform ukrajinská armáda v neděli zasáhla dělostřeleckou palbou nádraží v hlavní povstalecké baště, Doněcku, a vážně je poškodila.

Ukrajinská armáda za uplynulých 24 hodin ostřelovala pozice rebelů v 52 případech, a to z houfnic, minometů, tanků a granátometů, řekl v pondělí zástupce velitele doněckých separatistů Eduard Basurin. Dodal, že pět povstalců utrpělo zranění.

"Jsme krajně znepokojeni pokračujícím ostřelováním těžkými zbraněmi a porušováním minských dohod," řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Vinu přičetl Kyjevu, který by podle něj měl být logicky potrestán. Odpovědnost za porušování křehkého příměří na východě Ukrajiny ovšem západní země v posledních dnech opakovaně připisují Rusku respektive povstalcům, které Moskva podporuje.

"Bohužel jediné, co můžeme udělat, je vyjádřit politování, že logikou se tu nikdo nechce řídit, ale naopak se všichni snaží obviňovat ze všech smrtelných hříchů Rusko, jakkoli to odporuje logice vývoje událostí," prohlásil kremelský mluvčí.

Upozornil také, že garantem minských dohod je kromě Ruska i Francie a Německo, jejichž představitelé se podíleli na jednání v běloruské metropoli, a tak by i tyto země "měly nést svůj díl odpovědnosti za zajištění toho, aby se podmínky (minkých dohod) plnily". V Minsku minulý měsíc na závěr rokování prezidentů Ruska, Ukrajiny, Francie a německé premiérky podepsali představitelé Kyjeva a povstalců ujednání o postupném urovnání ukrajinské krize.

Ukrajinská média v pondělí oznámila, že ještě v pátek na východě země zahynuli dva elektromontéři, když jejich auto najelo na minu.

V Oděse na jihu Ukrajiny během noci exploze zničila kancelář prokyjevské aktivistky, podle ministerstva vnitra nikdo nebyl zraněn. Policie výbuch vyšetřuje jako teroristický útok, podobně jako při jiných nedávných případech.

Konflikt v Donbasu si od loňského dubna vyžádal na 6000 mrtvých.

EU podle Ruska omezuje svobody a kolektivně trestá anektovaný Krym

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí kritizovalo překážky, které klade Evropská unie obyvatelům anektovaného Krymu při získávání schengenských víz. Podle Ruska jde o "porušování svobody cestovat". Takový přístup vnímá Moskva jako "ničím neodůvodněný kolektivní trest pro obyvatelstvo poloostrova, o jehož osud a práva se EU tolik stará", prohlásil mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič.

"V EU raději nemyslí na to, že tato diskriminační opatření ve stejné míře doléhají na všechny obyvatele Krymu a Sevastopolu, včetně lidí tatarské, řecké, německé, italské a dalších národností," řekl ruský diplomat.

Evropská unie a všechny její členské státy před rokem odmítly uznat ruský zábor Krymu. Pokud chtějí obyvatelé poloostrova cestovat do EU, musejí proto podat žádost o vízum na ukrajinském území, nikoli v Rusku. Loni v listopadu ruský list Izvestija s odvoláním na cestovní kanceláře napsal, že navzdory zákazu Bruselu lze získat česká víza pro klienty z Krymu i v Rusku, české velvyslanectví v Moskvě to však popřelo.