Bruselské déja vu. Řecko opět dostalo pár dní k vypracování seznamu reforem

Brusel zažil malé déjà vu. Řecký premiér Alexis Tsipras a hlavní představitelé evropských věřitelů znovu potvrdili závazky dohody z 20. února. Stejně jako před měsícem má Řecko i tentokrát do několika dnů předložit mezinárodním věřitelům seznam reforem, které chce v rámci prodlouženého záchranného programu podniknout.

"Dříve to měl být pouze nějaký seznam reforem, tentokrát jsme se dohodli na odevzdání konkrétního, velmi detailního seznamu," snažila se "posun", kterého na schůzce dosáhli, popsat německá kancléřka Angela Merkelová.

Schůzku s Merkelovou, francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a zástupci věřitelských institucí si vyžádal řecký premiér Alexis Tsipras. Na setkání velmi naléhal, protože Aténám docházejí peníze. Těch má Řecko údajně tak akorát do začátku dubna.

Merkelová ale po schůzce uvedla, že se na podmínkách pro uvolnění peněz ze záchranného programu nic nemění. Řecko musí předložit seznam reforem, které nebudou mít dopad na státní rozpočet, a ten musí schválit ministři financí zemí eurozóny a trojka věřitelů, tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka.

"Domluvili jsme se, že se budeme snažit celý proces urychlit," dodala Merkelová.

Jediný, kdo proces zpomaloval, bylo ale celou dobu samotné Řecko. A podle zdroje dobře informovaného o průběhu nočního jednání to Tsiprasovi předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vytkl. Jednání podle Junckera neusnadnilo, když Řekové nechtěli v Aténách pustit ekonomy institucí k potřebným datům a kladli jim zbytečné logistické překážky. Ekonomové například mohli pracovat pouze v hotelech a nemohli přijít přímo na řecká ministerstva.

Podle společného komuniké, které skupina po jednání vydala, zůstanou ekonomové i nadále v Aténách, kde jim budou poskytnuty potřebné dokumenty a údaje o aktuálním stavu ekonomiky. V Bruselu pak budou nadále pokračovat politická jednání.

Zbytečná schůzka

Tsipras tak schůzkou nedosáhl vůbec ničeho a pouze se potvrdilo to, co bylo dohodnuto před měsícem. I tak po schůzce uvedl, že "je teď optimističtější".

"Všechny strany se pokusí vynaložit veškeré své úsilí, aby pomohly překonat ekonomické problémy Řecka co nejdříve," okomentoval jen velmi stručně výsledek setkání Tsipras.

Podle zdrojů blízkých vyjednávání bylo ale pozitivní, že se vůbec jednalo a politici si měli možnost vyříkat možná nedorozumění. Schůzka se i proto protáhla přes tři hodiny.

Atény mají podle informací agentury Reuters údajně ještě dost peněz, aby zaplatily splátku dluhu ve výši 340 milionů eur Mezinárodnímu měnovému fondu. Místopředseda řecké vlády Janis Dragasakis ale v televizní talk show přiznal, že má Řecko problém s likviditou.

Naposledy totiž Řecko dostalo vyplacenou splátku ze záchranného programu v srpnu 2014. Další splátku měly Atény dostat v prosinci. Ta ale nakonec vyplacena nebyla, protože Řekové podle mezinárodních věřitelů nesplnili dohodnuté podmínky. Pak už následovaly neúspěšné prezidentské volby, poté volby parlamentní a nová dohoda o prodloužení záchranného programu o čtyři měsíce.

Řecku hrozí zavedení kapitálových kontrol

Kvůli politické a ekonomické nejistotě už od prosince z řeckých bank neustále mizí peníze. Ve středu z nich spořitelé opět vybrali dalších 300 milionů eur. Evropská centrální banka se proto podle agentury Reuters rozhodla znovu zvýšit strop pro nouzové půjčky pro řecké komerční banky na 69,8 miliardy eur.

Šéf Euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem tento týden uvedl, že pokud se finanční tlak na Řecko ještě zvýší, budou Atény muset zavést kapitálové kontroly. Ty musel například v roce 2013 zavést Kypr, když lidé v obavě před zhroucením bankovního sektoru začali z bank hromadně vybírat své úspory.