Spojené státy poslaly více než sto kusů těžké vojenské techniky, včetně tanků a dalších bojových vozidel, do tří bývalých sovětských pobaltských republik. Agentuře AFP to v pondělí v Rize řekl americký generál John O'Connor. Cílem podle něj je posílit obranyschopnost těchto zemí a odradit Rusko od případných hrozeb. Pentagon dnes kromě toho oznámil vyslání 3000 vojáků do Pobaltí ke společným cvičením.
Tento krok má "ukázat prezidentovi Putinovi a Rusku naši rozhodnost, že dokážeme sjednotit naše síly", řekl agentuře O'Connor, který má na starosti přepravu vojenské techniky do Pobaltí přes rižský přístav.
Podle AFP generál dodal, že tanky Abrams, bojová vozidla pěchoty Bradley a vozidla Humvee zůstanou v Estonsku, Litvě a Lotyšsku tak dlouho, "dokud to bude nezbytné k odrazení Ruska od agrese".
Představitel amerického ministerstva obrany plukovník Steve Warren podle agentury AP nezávisle na O'Connorovi ve Washingtonu sdělil, že ke společným cvičením s ozbrojenými silami Estonska, Litvy a Lotyšska přicestuje 3000 amerických vojáků 3. pěší divize. Podle Warrena do Rigy už dorazilo kolem 750 tanků, vrtulníků, dalších vozidel a vybavení. Dodal přitom, že jde o rotační výměnu amerických vojáků v Pobaltí.
Tři pobaltské státy, které byly půl století součástí někdejšího Sovětského svazu, jsou od roku 2004 členy NATO a Evropské unie. Jejich vojenská síla je malá, a proto v nich vyvolal velké znepokojení postup Moskvy v ukrajinské krizi, včetně anexe Krymu. Ruské vojenské manévry v oblasti Baltského moře vedou k obavám, že by se Kreml mohl pokusit Pobaltí destabilizovat.
Nastalá situace vedla Severoatlantickou alianci k rozhodnutí ustavit novou jednotku rychlého nasazení o počtu 5000 mužů a vytvořit šest velitelských center ve východní Evropě v blízkosti Ruska, zejména v Estonsku, Litvě a Lotyšsku.
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová minulý týden uvedla, že její země by v případě napadení dokázala agresorovi vzdorovat nejméně 72 hodin. V tomto časovém rozmezí by její spojenci měli být s to přijít na pomoc.
Spojené státy loni zahájily operaci Atlantic Resolve (Atlantické odhodlání) zaměřenou na podporu amerických spojenců před možnou ruskou hrozbou. Reagovaly tak na obavy některých evropských spojenců v NATO, kteří se cítí být ohroženi ruským chováním vůči Ukrajině.
Součástí amerického projektu jsou společné manévry a výcvik vojsk, posílené aktivity amerického námořnictva v Baltském a Černém moři, modernizace evropských základen a také podpora Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, tedy zemí, které mají s Moskvou napjaté vztahy. Washington prý nyní zvažuje rozšíření této podpory i na Česko a Maďarsko.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist