Čína předloni z politických důvodů zatkla či stíhala 2300 lidí

Čínské úřady v roce 2013 z politických důvodů zatkly či soudně stíhaly více než 2300 lidí. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na organizaci pro lidská práva Dui Hua Foundation, která sídlí ve Spojených státech. Podle organizace je počet stíhaných třikrát vyšší než před deseti lety. Většina těchto podezřelých byla navíc stíhána tajně.

Všech 2318 lidí bylo zatčeno či obviněno pro "ohrožení státní bezpečnosti". Toto obvinění nahradilo obvinění z "kontrarevolučních činů", jež se používalo v 90. letech, a jeho cílem je především potlačování politického disentu, napsala agentura AFP.

V posledních letech Peking užívá zmíněné obvinění stále více proti příslušníkům tibetské a ujgurské etnické menšiny, kteří žádají větší občanská práva a vystupují proti potlačování kultury a náboženství těchto menšin ze strany Pekingu.

Podle organizace Dui Hua úřady v politických případech zveřejnily jména pouze 31 podezřelých. "Nedostatek transparentnosti v případech ohrožení státní bezpečnosti zůstává nadále vážnou překážkou," konstatovala organizace.

Prezident Si Ťin-pching se svým nástupem do čela komunistické strany v roce 2013 zahájil jednu z nejtvrdších kampaní proti politickým odpůrcům za uplynulá desetiletí. Počet zatčení a soudních stíhání z důvodu ohrožení státní bezpečnosti byl asi třikrát vyšší než před deseti lety za vlády Siova předchůdce Chu Ťin-tchaa, uvedla organizace Dui Hua.

Nárůst uvedených případů byl zaznamenán i přesto, že čínská vláda stále častěji používá k pronásledování disidentů nepolitická obvinění jako "nelegální podnikání" či "vyvolávání hádek".

Podle organizace Dui Hua Čína také silněji potlačuje menší náboženská hnutí. V roce 2013 se uskutečnilo 1554 soudů s lidmi obviněnými z členství v "ilegálních duchovních hnutích" nebo z vedení těchto náboženských skupin. To je o 60 procent víc než v předešlém roce.

Údaje týkající se loňska organizace nezveřejnila, vláda v Pekingu ale v minulém roce zasáhla proti několika významným odpůrcům režimu, včetně ujgurského akademika Ilhama Tohtiho, jenž byl shledán vinným ze separatismu a odsouzen na doživotí. Jeho odsouzení vyvolalo ostrou mezinárodní kritiku i vzhledem k tomu, že dotyčný byl považován za umírněný hlas mezi Ujgury.