Účastnické státy klimatického summitu OSN v Limě dosáhly dohody

Přibližně 190 účastnických zemí klimatického summitu OSN v Limě se po zdlouhavém vyjednávání shodlo na základních bodech pro budoucí smlouvu o ochraně ovzduší. Jednání, které mělo skončit v pátek a nakonec se protáhlo až do nedělního rána (SEČ), dlouho hrozil krach kvůli nepřekonatelným rozdílům mezi stanovisky chudších a bohatších zemích. Konečná dohoda zvaná Lima Call for Climate Action si klade bezprecedentní cíl přimět k ochraně ovzduší nejen rozvinuté státy.

V posledních 20 letech existoval konsensus, že za snižování uhlíkových emisí v ovzduší jsou odpovědné pouze bohaté země, které byly zároveň i největšími znečišťovateli. Nyní však nutnost znečištění aspoň minimálně řešit uznali i zástupci Číny, Indie a Brazílie. I tak však tyto země předchozí ambicióznější návrhy odmítly, neboť se obávají, že by pro jejich ekonomiky znamenaly neúnosnou zátěž v porovnání s příspěvkem bohatých zemí k řešení následků klimatických změn.

"Dostali jsme, co jsme chtěli," řekl Reuters indický ministr životního prostředí Prakash Javedekar po uzavření dohody. Podle něho kompromisní text uchovává konsensus o tom, že hlavními iniciátory kroků na ochranu životního prostředí mají být i nadále především bohaté státy, které mají chudším v boji proti globálnímu oteplování finančně vypomoci.

Podle nynější dohody jednotlivé země začátkem příštího roku předloží své plány ohledně toho, jak se chtějí podílet na boji proti globálnímu oteplování. V textu se ovšem uvádí, že jejich závazky "mohou", a ne že "musejí" být nějakým způsobem vyčíslitelné, píše agentura AP.

Ekologické organizace upozorňují, že dohodnutá kritéria nejsou natolik konkrétní, aby šly navržené závazky jednotlivých zemí porovnat. "Text smlouvy je opravdu hodně slabý," podotkl Sam Smith ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Dohoda z Limy slouží jako předstupeň nové globální klimatické smlouvy, která by měla být podepsána na konci příštího roku v Paříži a vstoupit v platnost v roce 2020. Má nahradit Kjótský protokol, který se například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země nevztahoval a USA jej nepodepsaly.

Účastníci limské konference se shodli, že vyjednávání o pařížském dokumentu bude nesmírně obtížné. Navíc není jasné, jestli dohodnuté omezování uhlíkových emisí v ovzduší bude stačit pro to, aby se průměrná globální teplota zastavila maximálně dva stupně nad tou v preindustriálním období, což si státy stanovily jako cíl.