Procházím špinavou ulicí v Istanbulu, prší a já vidím okolo posedávat děti v krabicích, žebrat anebo se jen flegmaticky dívat do prázdna. V posledních měsících takový pohled tady, v největším městě Turecka, není nic neobvyklého. S Abdulem, syrským uprchlíkem z Aleppa, právě míříme do čajovny, kde mi má vypovědět svůj příběh. Vedle vchodu tu sedí malý, možná šestiletý kluk, zabalený v dece. Abdul při pohledu na něj jen pokrčí rameny a říká: "Žádné z těch dětí nejsou Turci. Všechny jsou z mojí země, všechny jsou ze Sýrie."

Abdulovi je pětadvacet. Je vystudovaný ekonom z titulem z univerzity v Aleppu a v Istanbulu je už skoro rok a půl. V období prvních protestů proti vládě Bašára Asada v Sýrie zrovna sloužil povinnou vojenskou službu v syrské armádě. S Asadem nesouhlasil, a tak protesty ze začátku podporoval. Po několika měsících se ale stávaly násilnějšími a postupně se změnily v otevřenou válku.

1001558 209060689303905 481661344 n"Já jsem proti nikomu bojovat nechtěl, není správné zabíjet lidi, a když mi v tu chvíli skončila povinná služba, odešel jsem z armády a vrátil se zpátky do Aleppa," říká. Válka ale brzy přišla i tam a po několika týdnech bombardování města se rozhodl utéct do Turecka.

To se mu se skupinou dalších uprchlíků podařilo, a dokonce se vyhnul i nucenému pobytu v uprchlických táborech. "Moji kamarádi, kteří zůstali v Sýrii, teď buď bojují v Asadově armádě, případně proti němu, anebo jsou mrtví. Svoje rodiče a bratry jsem nechal v Aleppu a nevím, jestli jsou ještě naživu." On sám se zanedlouho potom ocitl, stejně jako desítky tisíc jeho krajanů, tady, v Istanbulu.

Z celkem tří milionů lidí, kteří opustili Sýrii, se jich podle neoficiálních odhadů více než milion a půl uchýlilo do Turecka. Přibližně čtyři sta tisíc jich žije v uprchlických táborech těsně u syrské hranice a zbytek se rozptýlil po dalších částech Turecka, přičemž největší komunita se vytvořila jednoznačně v Istanbulu. V současnosti jich v tomto městě žije přibližně tři sta padesát tisíc, pro ilustraci zhruba osmkrát víc než v celém Německu. Jejich životní podmínky jsou navíc extrémně špatné.

Abdul představuje výjimku – naučil se turecky, je registrovaný jako uprchlík a po roční práci v továrně na boty sehnal lepší zaměstnání číšníka v levné restauraci. "Téměř všichni Syřani tu umí jen arabsky, nemají práci a nejsou ani registrovaní, protože se bojí, že je úřady deportují zpátky do uprchlických táborů. A o těch se vypráví jenom to nejhorší, o násilí, prostituci, zkorumpovaných tureckých úřednících a nedostatku všeho. Tak tu radši přespávají v parcích a přes den žebrají."

Polovina syrských uprchlíků jsou děti

Více než polovinu syrských uprchlíků v Turecku navíc tvoří děti pod osmnáct let. A právě ty jsou v Istanbulu novým a nejviditelnějším fenoménem. Bosé děti hrající si v parcích jsou přitom ještě normálnějším pohledem než ty, které osamoceně nebo s rodiči žebrají v promrzlých ulicích a které už většina kolemjdoucích jen míjí pohledem. I když se některé organizace jako například Platforma solidarity snaží rozdávat jídlo a pomáhat, čím dál tím větší část místních začíná mít na celou situaci zcela opačný názor.

Emin, turecký číšník v kavárně, mi říká, že už mu dochází trpělivost. "Já vím, že je u nich válka, ale my nemůžeme přijmout všechny. Já už žádné další uprchlíky nechci, většina tu jen žebrá a dělá nepořádek. Ať jdou někam jinam, my tu máme vlastních problémů dost." Jeho názor ilustruje vzrůstající nechuť místních k dál narůstajícím počtům uprchlíků.

V posledních měsících se v Istanbulu i v jiných tureckých městech odehrálo několik demonstrací proti syrským uprchlíkům a objevují se požadavky na jejich deportaci. I politické vedení Istanbulu začíná mluvit o "arabizaci" a nepřizpůsobivých imigrantech. V poslední době tak policie začala bourat stanové přístřešky v parcích a deportuje první stovky lidí do obávaných táborů na východě země. Ve čtvrti Fatih, kde žije zhruba padesát tisíc syrských uprchlíků, se ale přesto v listopadu odehrálo několik pochodů místních, kteří dávali najevo, že nechtějí žít na stejném místě jako imigranti.

Cesta na Západ je uzavřená

Mnoho Syřanů tak svou budoucnost v Turecku nevidí. "Válka v Sýrii potrvá ještě desítky let," říká Abdul. "Ale tady v Turecku mám málo peněz a nikdo mě tu nechce. Chtěl bych se dostat do Německa, to je nejbohatší země na světě," říká přesvědčeně. Vzápětí však dodává: "Ale nejde to. Legálně Německo skoro nikoho nepřijímá. Chtěl bych přejít ilegálně, na lodi, ale převaděči chtějí spoustu peněz a je to nebezpečné, spousta lidí se utopí."

Německo, ale i celá Evropa je tak pro většinu Syřanů vysněným cílem, kam se ovšem téměř nemají šanci dostat. Nejvíce přistěhovalců přijímá Německo, Itálie a Švédsko, ale i tak musí drtivou většinu žadatelů odmítat. V tomto kontextu se pak jen těžko chápe zarputilé odmítání české vlády k přijmutí jakéhokoli, byť minimálního množství uprchlíků, ke kterému teď v rámci solidarity vybízí Itálie.

Abdul se ale na celou svou situaci přesto dívá realisticky. "Jsem v zemi, kde mě nikdo nechce, nemůžu využít svoje vzdělání, dělám podřadnou práci a nemůžu nikam odejít," říká. Pak potřese hlavou a dodá: "Na druhou stranu, taky jsem teď mohl být mrtvý."

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 0 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.