Skoro žádná gravitace, led a odporně zapáchající látky. Modul zkoumá složení komety

Vesmírný modul Philae ve středu krátce po 17. hodině úspěšně přistál na povrchu 510 milionů kilometrů vzdálené komety Čurjumov-Gerasimenko. Oznámilo to řídící středisko Evropské vesmírné agentury (ESA) v německém Darmstadtu.

Přistání modulu na kometě završilo desetileté vesmírné putování mateřské sondy Rosetta.

Philae je metrová krychle vážící přibližně metrák, která nese 20 kilogramů vědeckého nákladu. Desítka přístrojů se skládá především ze spektrometrů, kamer, chromatografů a dalších senzorů, jejichž úkolem bude zkoumat složení a strukturu kometárního jádra.

Vědce komety zajímají proto, že obsahují původní materiál z něhož vznikla sluneční soustava a podle některých hypotéz mohou být nositeli života nebo jeho základních stavebních kamenů. Znalosti o složení komet by byly velmi užitečné i v případě, že by hrozila srážka některé z nich se Zemí.

Teď začne přibližně šedesátihodinový průzkum včetně získání a analýzy vzorků, a to jak z povrchu komety, tak i z vrstvy přibližně dvacet centimetrů pod ním.

"Jsme první, kteří to udělali, a tak to už zůstane navždy," uvedl Jean-Jacques Dordain se zřetelnou úlevou po hodinách napjatého čekání. "Jsme na kometě, jsme velmi šťastní," jásal také ředitel letu Andrea Accomazzo za velkého potlesku a vzájemného objímání v sále řídícího centra.

"Můžeme doufat, že průzkumem něčeho v obrovském detailu vyřešíme záhadu všeho ostatního," dodal vědecký poradce mise Mark McCaughrean, podle kterého věda začíná ve chvíli, kdy sonda přistála na povrchu komety.

Evropská mise je pokládána za milník v dějinách letů do kosmu, protože na některé z komet přistálo vůbec první těleso vyrobené lidmi.

Během letu přístroje snímkovaly povrch komety z různých vzdáleností a proběhla i některá měření. Jednou z prvních informací, které sonda na Zemi odeslala, je skutečnost, že kometa odporně zapáchá. Výsledky měření  ukázaly, že zápach komety by se dal přirovnat ke koktejlu zkažených vajec, koňské močůvky a formaldehydu.

Zápach komety po zkažených vejcích má podle vědců na svědomí sirovodík, zatímco odér koňské močůvky pochází ze čpavku. K těmto výrazným "nevůním" se přidává závan hořkých mandlí kyanovodíku, octový pach oxidu siřičitého a nasládlý pach sirouhlíku.

Touchdown! My new address: 67P! #CometLanding

— Philae Lander (@Philae2014) November 12, 2014

Fáze sestupu stokilogramového zařízení na kometu byla zřejmě nejnapínavější částí zatím deset let trvající mise, jejímž cílem je získat informace o vzniku sluneční soustavy před zhruba 4,6 milionu let. Komety totiž údajně obsahují převážně nezměněný materiál z té doby.

Přistání v lokalitě nazvané Agilkia proběhlo bez problémů i přesto, že před odpoutáním modulu od mateřské sondy vědci zjistili závadu na tryskách, které měly pomoci udržet zařízení na povrchu komety. Předpoklady expertů, kteří se domnívali, že by k dosednutí Philae měly stačit kotvící harpuny, se tak nakonec vyplnily. Podle řídícího týmu je sonda v pořádku a komunikuje.

Rosetta před oddělením Philae snížila vzdálenost od komety na 22, 5 kilometrů, byla tedy od ní přibližně stejně daleko, jako je délka trasy C pražského metra. Modul při přistávání se Zemí nedokázal komunikovat přímo, ale Roseta mu sloužila jako retranslační stanice. Na řídící středisko se ale Philae stejně spolehnout nemohl, protože signál od komety k naší planetě letí 27 minut. Na povrch dopadl rychlostí asi tři kilometry za hodinu a energii nárazu zachytily tři pružné nohy.

Na povrchu komety o rozměrech pouhých 4,1 x 1,3 kilometrů působí jen slabá gravitace, proto musel přistávací manévr probíhat jinak než na planetách a velkých měsících. Ve třech přistávacích nohách modulu jsou jakési kotvy ­ vystřelovací hřeby opatřené zpětnými háky, které v okamžiku dotyku zajedou do ledového povrchu. V téže chvíli měla začít pracovat tryska na horní straně Philae, aby modul přidržela u komety.

V úterý v noci během přípravy přistávacího manévru se však ukázalo, že tryska, která měla zabránit, aby se Philae po dosednutí na povrch komety neodrazil zpět do vesmíru, nefunguje. I tak se přistání podařilo.

Živý přenos z řídicího střediska ESA:

Rosetta je projektem Evropské kosmické agentury. Původním cílem této sondy byla kometa 46P/Wirtanenale, měsíc před plánovaným startem došlo k havárii rakety Ariane 5 – stejné nosné rakety, která měla vynést do vesmíru i Rosettu. Start sondy byl proto pozastaven do vyšetření příčin havárie.

Po skončení vyšetřování však už kometa a Země nebyly ve vzájemně vhodné poloze, proto se v květnu 2003 přistoupilo k náhradnímu řešení, že cíl sondy bude změněn, a to právě na kometu 67/P Čurjumov-Gerasimenko. Raketa nesoucí sondu Rosetta odstartovala ze Země 2. března 2004.