Íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru dostaví ruská firma

Rusko a Írán v úterý podepsaly dohodu o výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v elektrárně v íránském Búšehru. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na ruská média.

Búšehr je první jadernou elektrárnou v Íránu. Západ se obává, že tamní reaktor by zemi mohl posloužit jako zástěrka k případnému vývoji jaderné zbraně. Írán ale veškeré úsilí v tomto smyslu popírá.

Kontrakt podepsala společnost Atomenergoprojekt, což je dceřiná společnost ruského Atomstrojexportu, který postavil elektrárnu v Búšehru. Za íránskou stranu smlouvu podepsala íránská společnost Nuclear Power Production and Development Company of Iran (NPPD), uvedla ruská média.

Kromě dvou reaktorů určených pro Búšehr by na dalších místech v Íránu mohly vzniknout ještě další čtyři reaktory využívající ruské technologie. Podle dohody by Rusové měli vyrábět jaderné palivo pro nové reaktory. Použité jaderné palivo by se naopak mělo vracet do úložišť v Rusku, napsala AFP.

Na jaderném programu by se Írán mohl dohodnout i s USA

Ve stejný den se objevila zpráva, podle které jsou Spojené státy a Írán připraveny dosáhnout konečné dohody o íránském programu a prokázat přitom maximální vstřícnost. Saúdskoarabskému listu Aš-šark al-Avsat to řekl jeden z poradců íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa.

Izraelský Haarec napsal, že íránský tisk naznačuje, že dohoda, na jejíž vyjednání zbývají jenom dva týdny, bude uzavřena.

Íránské listy přinášejí obsáhlé zpravodajství o připravované prosincové automobilové přehlídce, na níž budou zastoupeny západní značky Mercedes-Benz, Volkswagen, Volvo, Fiat a také americké General Motors a Ford. Haarec píše, že na cestu po Íránu se přihlásilo 12 000 evropských turistů a že německý export do této země, pro niž ještě stále platí mezinárodní sankce, letos vzrostl o 37 procent.

Zarífův poradce prohlásil, že Teherán zaznamenal změnu americké politiky v Sýrii a Iráku a také vůči Izraeli, což je předpokladem ke zlepšení spolupráce.

Íránci ignorují čerstvou zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), v níž se konstatuje, že s ní Írán nespolupracuje, jak by měl.

Zaríf jednal v neděli a v pondělí v Ománu se svým americkým protějškem Johnem Kerrym, aby připravili kolo rozhovorů šestice velmocí s Íránem, které má začít za týden. Konečná dohoda o jaderném programu, o níž se vyjednává roky, má být na stole od 24. listopadu. Podle zpráv se v Ománu žádný průlom nekonal.

Přesto ale Haarec získal informace, že Íránci jsou ochotni vyjít maximálně vstříc. Přistoupí prý na to, že předají polovinu svého obohaceného uranu Rusku, že nebudou uran obohacovat na víc než pět procent a že reaktor ve Fordo přebudují na výzkumné středisko. Zaváží se prý, že nebudou vyrábět plutonium a že omezí počet centrifug na obohacování uranu.

V Íránu jich nyní pracuje 9400 a dalších 10.000 je připraveno k uvedení do provozu. USA údajně přistoupí na to, aby měl Írán v provozu 6000 centrifug, přičemž v minulých rozhovorech trvaly na 4000 kusech tohoto zařízení.

Izraelský deník píše, že na výsledek rozhovorů bude mít bez pochyb vliv vítězství republikánů v kongresových volbách. Republikáni, kteří mají nyní většinu v obou komorách Kongresu, tvrdí, že pokud se nepodepíše dohoda nyní, nemá cenu s Íránem dál vyjednávat.

Tlačí také na další sankce, čemuž se prezident Barack Obama dosud vyhnul. Tato situace vytváří ohromný tlak na vyjednávače jak v USA, tak v Íránu.

Kolaps listopadového kola rozhovorů by Obamu připravil o trumf v zahraniční politice a poškodil by také íránského prezidenta Hasana Rúháního, který slíbil, že dokáže vyjednat zrušení sankcí. Důsledky by pocítil i vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který dal Rúháního týmu volnou ruku a v jednáních ho podpořil.