Baťovi potomci nezískají zpět majetek na Slovensku. Zasáhl bratislavský soud

Bratislavský krajský soud zrušil verdikt, kterým soud první instance loni anuloval trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku uložený československým soudem v roce 1947 podnikateli Janu Antonínovi Baťovi. S odvoláním na vyjádření soudu o tom informovala slovenská média.

Loňské rozhodnutí okresního soudu otevřelo příbuzným Bati cestu k podání žádosti o vyplacení náhrady za majetek, který byl obuvníkovi v zemi znárodněn. Tento návrh sice slovenské ministerstvo financí letos odmítlo s odůvodněním, že čtveřice žadatelů nepředložila požadované listiny, příbuzní Bati ale chystali podat novou žádost.

Vlivem nejnovějšího rozhodnutím krajského soudu v Bratislavě rodina znovu o navrácení majetku požádat nemůže. Navíc se proti verdiktu nelze ani odvolat.

Bratislavský soud zároveň s anulací předchozího verdiktu podle slovenských médií nepovolil obnovení trestního řízení vůči Baťovi.

Podrobnosti o důvodech rozhodnutí senát soudu zatím nezveřejnil, chystá se k tomu až na pondělí 3. listopadu. Podle serveru Aktuálne.sk se právní zástupce rodiny v Česku Tomáš Pecina nechtěl k věci vyjadřovat, dokud mu nebude rozhodnutí oficiálně doručeno.

Baťovi na Slovensku patřila řada podniků

Pod Baťův koncern patřila na Slovensku řada podniků. Podnikatel v zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany a součástí Baťova impéria byl i Bojnický zámek. Baťův vnuk John Nash dříve odhadl, že hodnota Baťova majetku na Slovensku dosáhla několik miliard eur.

Česká justice očistila Baťovo jméno už v roce 2007 a také v ČR se Baťovi potomci soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal po druhé světové válce kvůli údajné spolupráci s nacisty. V jiném sporu o náhradu za znárodněný majetek v minulosti neuspěla jedna z dědiček, Brazilka Dolores Liljana Bata Arambasic.

Česká republika nikdy nevyplatila za Baťův výrobní a obchodní komplex žádnou náhradu, ačkoli ji předpokládaly takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě byl znárodněn Baťův majetek v bývalém Československu.

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil.