Prezidentem Mosambiku se stal absolvent vojenské akademie v Brně

Prezidentské volby v jihoafrickém Mosambiku vyhrál Filipe Nyusi, kandidát vládnoucí strany Frelimo. S odvoláním na prozatímní výsledky volební komise to dnes uvedla agentura Reuters.

Strana, která v zemi vládne od získání nezávislosti na Portugalsku v roce 1975, obhájila prý i většinu v parlamentu. Nyusi, který podle všeho zemi povede v příštích pěti letech, vystudoval vojenskou akademii v Brně.

Prezidentské, parlamentní a regionální volby se v Mosambiku konaly již 15. října. Po sečtení všech hlasů komise dnes uvedla, že Nyusi získal 57 procent. Pro jeho největšího rivala Afonsa Dhlakamu ze strany Renamo hlasovalo 36 procent voličů a Davizovi Simangoovi ze strany MDM dalo svůj hlas sedm procent lidí. Aby mohly být výsledky považovány za definitivní, musí je však ještě potvrdit ústavní soud.

Poražená strana Renamo už ale volby napadla s tím, že při nich docházelo k rozsáhlým podvodům. Podle mezinárodních pozorovatelů ale proběhly v souladu s mezinárodními standardy. Afonso Dhlakma se od roku 1992 účastnil všech voleb, nikdy v nich však nezvítězil.

Současného prezidenta Armanda Guebuzu tak nahradí s největší pravděpodobností Filipe Nyusi, který vystudoval vojenskou akademii v Brně. Loni v září navštívil ještě jako ministr obrany nástupkyni akademie, brněnskou Univerzitu obrany. Vyjádřil tehdy přání prohloubit spolupráci ČR s Mosambikem v oblasti vzdělávání vojáků.

Země na pobřeží Indického oceánu patří mezi nejchudší na světě. Rozvrátila ji mimo jiné dlouhá občanská válka mezi stranami Frelimo a Renamo v letech 1975 až 1992.

Před dvěma lety pak Dhlakama povstal se svými stoupenci proti vládě znovu kvůli údajnému porušování mírové smlouvy z roku 1992. Příměří oba tábory podepsaly teprve na počátku září.

Většina lidí v Mosambiku se stále živí zemědělstvím, v poslední době se ale vládě podařilo do země nalákat několik velkých zahraničních investorů.

Nedávno Mosambik na svém území objevil i bohaté zásoby nerostných zdrojů. Pokud se těžba rozvine, mohla by se země údajně stát po Rusku, Íránu a Kataru čtvrtým největším producentem zemního plynu na světě.