Šéf Totalu, který zahynul v letadle v Moskvě, odmítal "novou berlínskou zeď"

Po střetu s odklízečem sněhu na vzletové dráze moskevského letiště Vnukovo zahynul šéf francouzského ropného koncernu Total Christophe de Margerie. De Margerie, přezdívaný díky svému vzhledu Velký knír, patřil mezi největší kritiky západních sankcí proti Rusku. Včera v noci se vracel z pravidelného fóra zahraničních investorů. Měl také setkání s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem.

„Tři členové posádky a jeden pasažér včera zahynuli a mohu potvrdit, že tím pasažérem byl šéf Totalu de Margerie,“ oznámila mluvčí letiště Jelena Krylovová. Soukromé letadlo Falcon 50 se srazilo s uklízecím strojem při pokusu vzlétnout těsně před půlnocí moskevského času.

Podle záznamu rozhovoru dispečera, který publikoval server Lifenews.ru, letadlo levým křídlem narazilo do úklidového stroje a okamžitě začalo hořet. Přes okamžitý zásah letištních hasičů nikdo havárii nepřežil. Podle vyjádření mluvčího vyšetřovatelů Vladimira Markina je vysoce pravděpodobné, že šedesátiletý řidič odklízecího stroje byl v době havárie pod vlivem alkoholu.

Evropě hrozí v zimě nedostatek plynu. Nemá dost zdrojů mimo Rusko, říká šéf Totalu - čtěte ZDE

Christophe de Margerie patřil mezi nepřehlédnutelné postavy světové energetiky. Do Totalu nastoupil hned po škole v roce 1974 a často žertoval, že hlavním důvodem bylo, že to měl nejblíž od domu. Postupoval po žebříčku do ředitelského křesla celého koncernu, v roce 2007 nastupoval z pozice šéfa divize geologické rozvědky a těžby. De Margerie spustil řadu nových projektů především v Africe, které mají francouzskému koncernu zajistit budoucnost. Rozšířil také výrazně aktivity Totalu v Rusku.

Zde má podíl v charjaginském nalezišti v Něnecké oblasti, kde se těží ročně zhruba dva miliony tun ropy. V roce 2008 se stal partnerem Gazpromu pro těžbu na štokmanovském nalezišti v Barentsově moři, projekt kvůli technologickým a finančním problémům se stále odkládá. Total chtěl také budovat závod na výrobu zkapalněného plynu na Jamalu spolu se společností Novatek Gennadije Timčenka, který se ovšem dostal hned na jeden z prvních sankčních seznamů, takže projekt momentálně stojí.

Sázel na byznys v Rusku 

De Margerie patřil mezi největší kritiky sankcí proti Rusku a často do země jezdil. Na petrohradském ekonomickém fóru v létě například veřejně objal Gennadije Timčenka a nazval ho svým přítelem. V červencovém rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že Evropa by měla přestat přemýšlet o tom, jak se zbavit závislosti na dodávkách z Ruska, a namísto toho přemýšlet, jak si tyto dodávky zajistit.

„Chceme postavit novou berlínskou zeď? Rusko je náš partner a neměli bychom ztrácet čas bráněním se před naším sousedem,“ prohlásil šéf Totalu. Plánoval, že ruská aktiva budou v roce 2020 tvořit desetinu produkce francouzského koncernu.

Nový ředitel, který podle deníku Financial Times bude s velkou pravděpodobností někdo zevnitř koncernu, by mohl tuto strategii změnit. „De Margerie viděl v Rusku obrovský potenciál pro byznys. Ale když si člověk uvědomí, jak dlouho se trápili s charjaginským nalezištěm, jaké problémy mají s těžbou nekonvenční ropy na Sibiři, jak museli odepsat obrovské investice na štokmanovské naleziště a jak nemohou dodávat technologie na stavbu terminálu na zkapalněný plyn, tak se nedá vyloučit, že dozorčí rada může ruské projekty zmrazit,“ myslí si analytik Michail Krutichin z konzultační společnosti RusEnergy.