Australská letadla poprvé zaútočila na islamisty. V Iráku shodila dvě bomby

Australské stíhačky v noci ze středy na čtvrtek poprvé udeřily na pozice extremistů z Islámského státu (IS) v Iráku. Letouny shodily na islamisty dvě bomby. Australská vláda minulý týden rozhodla o tom, že se země připojí ke koalici vedené Spojenými státy a kromě letounů vyšle do oblasti také zvláštní vojenské jednotky.

Letouny F/A-18F Super Hornet shodily v noci dvě bomby zacílené na vybavení islamistů. Všechna letadla se poté bezpečně vrátila na základnu, uvedly australské obranné síly v prohlášení.

Austrálie se jako další z řady zemí zapojila do přímé vojenské akce. Až dosud se působení australského letectva v Iráku omezovalo na dodávky humanitární pomoci či zbraní vládním silám. O chystaném nasazení stíhaček se ale vědělo, v rámci příprav premiér už minulý měsíc vyslal na americkou základnu ve Spojených arabských emirátech 600 mužů a šest bojových letounů. Schválené nasazení australských vojáků, kteří mají asistovat irácké armádě přímo v zemi, však experty překvapilo.

Podobný zásah proti IS v Sýrii, kde se k USA přidaly zatím pouze muslimské země, Austrálie podle premiéra Tonyho Abbota neplánuje.

Američané opět udeřili na pozice IS u syrského Kobani

Spojenými státy vedená koalice podnikla dalších osm nových náletů na pozice extremistů z IS u syrského hraničního města Kobani, o něž se v posledních hodinách vedou těžké boje. Během amerických náletů, k nimž se vedle amerických letounů přidalo Jordánsko, bylo zničeno pět obrněných vozů islamistů, zásobárna či kontrolní a logistická centra.

Podle velitelství americké armády větší část strategicky důležitého města stále ovládají syrští Kurdové, kteří čelí ofenzivě islamistů. Jak ale ve čtvrtek oznámili syrští aktivisté, islamisté již mají pod kontrolou více než třetinu města. "IS kontroluje více než třetinu Kobani. Všechny východní části, malou část na severovýchodě a část na jihovýchodě," uvedl Ramí Abdar Rahmán z exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR).

Před islámskými teroristy lidé prchají i přes minová pole

Dalších 13
fotografií

"Boje pokračují, probíhají pouliční bitvy," řekl agentuře Reuters jeden z kurdských bojovníků ve městě. Na několika místech se ozývaly exploze a stoupal černý dým viditelný až k turecké hranici vzdálené několik kilometrů.

Ozbrojenci z IS se ve středu večer po intenzivních bojích dostali do dvou čtvrtí Kobani, jehož dobytí by jim umožnilo kontrolu souvislé oblasti u hranic s Tureckem. Předchozí Američany vedené nálety podle syrských aktivistů přinutily útočníky k určitému ústupu, ti se však o ovládnutí města nadále pokoušejí a daří se jim postupovat.

Kurdové již několikrát v průběhu minulých týdnů žádali Spojené státy, aby jim s obranou Kobani pomohly. Dosavadní nálety ale radikály stále nezastavily. Pentagon ve středu připustil, že samotné letecké údery k záchraně Kobani před radikály stačit nebudou.

Turci sami nepodniknou operaci na záchranu Kobani

Turci nemají v plánu sami podniknout pozemní operaci na záchranu města Kobani. Oznámil to ve čtvrtek turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu po jednání s novým šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Není realistické očekávat, že Turecko podnikne samo pozemní operaci. Vedeme rozhovory. Jakmile bude k dispozici společné rozhodnutí, Turecko se nebude držet zpátky a bude hrát svou roli," prohlásil Çavuşoglu.

Stoltenberg zdůraznil, že NATO ochrání svou členskou zemi Turecko v případě jakéhokoli útoku souvisejícího s boji v sousední Sýrii. Aliance je prý připravena rozmístit v zemi rakety Patriot, aby byla posílena turecká vzdušná obrana, a pomoci i s ochranou hranic, i když o to Ankara zatím oficiálně nepožádala.

Pokud jde o případné vytvoření bezletové zóny nebo určité bezpečné zóny (nárazníkového pásma) uvnitř Sýrie, což jsou turecké návrhy, NATO prý o ničem takovém nejedná, dodal Stoltenberg. "Myslím, že neexistuje jednoduchý a jasný způsob, jak vyřešit problémy, jejichž jsme svědky," dodal.

Generální tajemník NATO se má během dvoudenní návštěvy Ankary sejít prakticky s celým tureckým vedením včetně prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a premiéra Ahmeta Davutoglua.