NASA vyvíjí hibernační komoru pro let k Marsu. Ušetří peníze i zdraví

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) chce v budoucnu vyslat pilotovanou misi na Mars. Podle propočtů by cesta k rudé planetě trvala sto osmdesát dnů. Aby NASA ušetřila peníze i duševní zdraví astronautů, začala pracovat na hibernační komoře nazvané Torpor. Informovala o tom americká stanice CNN.

"Cesta bez hibernační komory by byla vyčerpávající, náročná a drahá," tvrdí vesmírný inženýr z NASA John Bradford. Vývoj by podle něj měl trvat několik desítek let. Podle Bradforda bude ostrému provozu předcházet výzkum na zvířatech nebo astronautech, kteří budou pracovat na Mezinárodní vesmírné stanici ISS.

A jak by taková kapsle mohla vypadat? Realita se nebude tolik lišit od představy Stanleyho Kubricka z filmu 2001: Vesmírná odysea. V hibernační komoře by byli astronauti napojeni na monitorovací přístroje i hadičky, které by zároveň přiváděly do těla živiny a odváděly odpadní látky. Ve stavu, který inženýři nazvali terapeutická hypotermie, by se teplota astronautů snížila o čtyři stupně z 37 na 33,8 stupně Celsia. Tento proces by výrazně zpomalil jejich metabolismus. Zimničný třes by potlačily nízké dávky sedativ.

Celá jednotka by také rotovala, aby simulovala gravitaci. Vědci totiž zjistili, že při stavu beztíže lidem řídnou kosti. Pohyb by nahradily elektrody, které by stimulovaly svalovou aktivitu.

(Hibernační komora. Zdroj: NASA.gov)

Jeden člen posádky by hlídal ostatní, kteří by byli v hibernační komoře. Sledoval by, jestli jsou hadičky přivádějící živiny průchodné a jestli vše pracuje tak, jak má. A dokonce by mohl "číst e-maily" a jinak komunikovat se Zemí. Podle Bradforda by ve stázi mohli astronauti strávit maximálně dva týdny. Pak by astronaut "na hlídce" aktivoval ohřívací zařízení, které by tělo střídajícího astronauta přivedlo zpět k normální teplotě.

Zatím je ale realizace hudbou budoucnosti. "Může nějakou dobu trvat, než bude systém tak efektivní, jak bychom si představovali," tvrdí inženýr Bradford. Ale výzkum se prý vyplatí. "Vesmírná loď tak bude o polovinu lehčí, než kdyby byli všichni astronauti po celou dobu vzhůru," tvrdí Bradford. Zároveň prý stáze ušetří i duševní zdraví posádky. Astronauti by podle Bradforda trpěli depresemi a spali by dvanáct až čtrnáct hodin denně, protože by při cestě "nebylo co dělat".

(Hibernační komora. Zdroj: NASA.gov)

Po 6týdenní cestě k Marsu by posádku čekala 500denní mise na povrchu rudé planety, poté by se vydali na cestu zpět.

Mars zatím prozkoumávají stroje. Před dvěma roky přistálo na Marsu americké vozítko Curiosity, nejsložitější aparát, jaký kdy do té doby člověk vyslal do meziplanetárního prostoru. Curiosity našlo po sedmi týdnech na povrchu Marsu oblázky, jež vědci považují za důkaz, že na této planetě kdysi mohla být tekoucí voda, a tedy podmínky vhodné pro vznik života.