Méně byrokracie v administrativě, silnější vazby mezi průmyslem, univerzitami a výzkumem či lepší využívání energií by České republice pomohly zvýšit konkurenceschopnost.

Uvádí to letošní zpráva Evropské komise o konkurenceschopnosti členských zemí.

Ta byla ve čtvrtek představena v Bruselu a připomíná, že ekonomiku po propadu pomáhá zlepšovat především export.

Česká republika je ale podle zprávy mezi zeměmi, u kterých statistická data ukazují sice mírnou, ale rostoucí úroveň konkurenceschopnosti. A to spolu s Řeckem, Španělskem, Maďarskem, třemi pobaltskými zeměmi, Portugalskem, Rumunskem nebo Polskem a Slovenskem.

Vysoké a stále rostoucí konkurenceschopnosti dosahují podle statistiků komise Dánsko, Německo, Irsko a Nizozemsko.

Vysoce konkurenceschopné, ale se zhoršujícím se postavením jsou země, jako je Belgie, Británie, Rakousko, Francie, Itálie, Lucembursko, Švédsko a Finsko.

Nízkou a navíc zhoršující se konkurenceschopnost v uplynulém roce vykázaly Slovinsko, Bulharsko, Chorvatsko, Malta a Kypr.

Beze změny jsou podle komise základní výhody unie – tedy její kvalifikovaná pracovní síla, výrazná produkce zboží na export a výhody spojené s výrobou komplexních a kvalitních výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Od začátku krize v roce 2008 prý také členské země unie zavedly mnohá opatření, která mají konkurenceschopnosti Evropy pomoci.

Evropská ekonomika je však stále daleko od cíle, podle kterého by v roce 2020 měla průmyslová výroba zajišťovat 20 procent hrubého domácího produktu.

Tato hodnota naopak klesá, v roce 2000 to bylo 18,5 procenta, loni už jenom něco přes 15 procent. Zpráva ukazuje, že pokles je kromě jiného zapříčiněn dlouhodobě klesající cenou zboží, a tedy růstem produktivity výroby, ve srovnání s cenami služeb.

Nynější materiál rovněž znovu opakuje, co komise připomínala už v minulých měsících – že malé a střední podniky mají v nynější ekonomické situaci velmi ztížený přístup k financím.

Je to i případ České republiky, ačkoli průmyslová výroba je v ČR jedním z nejdůležitějších sektorů domácí ekonomiky. Přes potíže s úvěrováním pro malé a střední podniky je ale Česko po Estonsku na druhém místě v Evropské unii, co se týče investic firem do vybavení v poměru k HDP.

Zpráva ale také připomíná, že přes zvýšení investic do vědy a výzkumu zůstává Česko pod průměrem EU v zavádění inovací. Česká republika je přitom stále orientovaná především na vývoz a komise připomněla, že právě schopnost inovovat podporuje další růst exportu.

Zpráva také připomíná stále vysoké energetické nároky českého průmyslu a nerozvinutou domácí dopravní infrastrukturu.

Za problematickou má ale zpráva především vysokou míru byrokracie a podotýká, že toto téma je opakovaně zmiňováno v doporučeních, která Evropská komise každoročně dává členským zemím ke zlepšení jejich hospodářského výkonu.

Česká republika je prý také stále velmi slabá, co se týče boje s korupcí.

Vedle byrokracie je velkým problémem pro firmy, a tedy i pro jejich konkurenceschopnost, často se měnící legislativa či složitá daňová pravidla.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist