Evropská unie ve středu zveřejnila jména tří ruských firem a osmi osob, které v reakci na politiku Moskvy na Ukrajině nově zařadila na sankční seznam. Sankce se mimo jiné vztahují na Alexeje Gromova, vicekancléře prezidenta Vladimira Putina, a oligarchy blízké Kremlu Arkadije Rotěnberga, Jurije Kovalčuka a Nikolaje Šamalova.
Na seznamu firem postižených sankcemi se nově ocitla Ruská národní komerční banka, která po anexi Krymu plně ovládla místní bankovní sektor. Sankcím je vystaven i zbrojařský koncern Almaz-Antej a letecká společnost Dobroljot, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym. V sankčním seznamu EU je tak nyní 95 lidí a 23 firem.
Mezi osobami, na které se sankce vztahují, jsou dále Oksana Čigrinová, vládní mluvčí samozvané Luhanské lidové republiky, Boris Litvinov, předseda "Nejvyššího sovětu Doněcké lidové republiky", Sergej Abisov, ministr vnitra krymské regionální vlády dosazené Moskvou, a Konstantin Malofejev, podnikatel poskytující finanční a hmotnou podporu východoukrajinským separatistům.
Rusko už reagovalo na sankce, které zavedly Spojené státy. "Reálné ztráty z natolik destruktivní a krátkozraké linie budou pro Washington velmi citelné," zdůrazňuje se podle agentury ITAR-TASS v prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Ztráty ze zavádění sankcí vůči Rusku budou prý pro USA velmi citelné.
Současně ministerstvo tvrdí, že v sankčním tlaku na Moskvu jsou "patrné prvky bezohledné obchodně-ekonomické konkurence v akcích USA". Ministerstvo také vyčetlo Evropské unii, že provádí politiku "diktovanou Washingtonem", jež povede k růstu cen na energetickém trhu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
