V rakouském městečku využívají k vytápění domů odpadní vodu z myček nebo koupelen

Když odtéká voda z myčky nádobí, z pračky nebo z koupele, mrhá se značným tepelným potenciálem. V dolnorakouském Amstettenu využívají tento zdroj tam, kde se nachází: přímo v kanalizaci. Teplo z odpadních vod v zimě vyhřívá a v létě chladí 4000 metrů čtverečních obytné plochy. To přináší značné úspory, ale také to je užitečné pro životní prostředí, píše agentura AFP.

Konkrétně zde byly umístěny výměníky tepla. A to podél úseku kanalizace dlouhého 42 metrů, kde teplota vody může dosahovat 27 stupňů. Odběrové místo může na kanalizační stoce být přímo v trase hlavního průtoku odpadní vody nebo na vedlejším proudu. Teplá voda je pak přiváděna k vysoce výkonnému tepelnému čerpadlu, které napájí systém ústředního topení.

"Voda, kterou čerpáme, je čistá, neobsahuje žádné fekálie a zařízení v kanalizaci má samočisticí schopnost," vysvětluje Robert Simmer z obecního úřadu v Amstettenu.

Město ležící 60 kilometrů jihovýchodně od Lince do tohoto zařízení investovalo 240 000 eur (téměř 6,6 milionu Kč). Předpokládá se, že se investice vrátí během jedenácti let, což odpovídá průměrné návratnosti investic do obnovitelných zdrojů energie, jako je například energie sluneční.

Tepelná čerpadla, zařízení srovnatelná s těmi, která se používají v ledničkách, spotřebují ročně elektřinu za 6500 eur (více než 178 000 Kč). Podle Simmera jsou však úspory při vytápění ve městě podstatné ve srovnání s tím, kolik by stálo vytápění plynem.

Systém je tím účinnější, že díky odpadní vodě ze závodu na výrobu papíroviny je kanalizace v Amstettenu teplejší, než je průměr. "Výhodou této technologie je to, že se při ní využívají lokální zdroje a že odpadní vody je stále hojnost," říká Florian Kretschmer z Univerzity přírodních zdrojů a přírodních věd ve Vídni.

Několik projektů podobných tomu v Amstettenu najdeme i v Německu a ve větším měřítku pak ve Švýcarsku. Alpský soused Rakouska má nejméně 200 zařízení, která jsou vytápěna teplem z odpadních vod.

Podle studie vídeňské univerzity by v Rakousku mohlo být vytápěno podobným způsobem jako v Amstettenu tři až pět procent budov. Nejvíce k tomuto účelu vyhovují velké stavby, jako jsou školy nebo úřady. Někteří možná považují tento počet za poněkud skromný, Kretschmer ale říká, že právě kombinací čistých energií včetně této se Evropa bude moci pozvolna zbavovat své závislosti na fosilních zdrojích energie.

"Samozřejmě že pouze tímto zdrojem nevyřešíme problémy s energií ve světě. Do budoucna ale potřebujeme vhodnou kombinaci způsobů výroby energie a teplo z odpadních vod zde má své místo," poznamenal Kretschmer.

Zařízení používané v Amstettenu by mohlo mít tu nevýhodu, že by ochlazovalo kanalizaci, čímž by se čištění odpadních vod stalo méně účinným. Experti z vídeňské univerzity na to mysleli a uvažují o systému, který by v budoucnu odnímal teplo přímo z čisté vody za čističkou odpadních vod. Ochlazování vody předtím, než se vrátí do řek, by podle Kretschmera mělo i pozitivní vliv na životní prostředí.