Rozšíření evropských sankcí pobouřilo Moskvu. "Pokud si někdo v Bruselu právě takto představuje příspěvek ke stabilizaci situace na Ukrajině, pak je to důkaz naprostého nepochopení vnitropolitických poměrů v této zemi," praví se v prohlášení ruské diplomacie.
Moskva v něm sankce označuje za "přímou výzvu ukrajinským neonacistům", aby pokračovali v nezákonnostech a útlaku pokojných obyvatel jihovýchodu Ukrajiny.
Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova neponechá Moskva západní sankce bez odpovědi. Protiopatření je už připraveno, řekl ruský diplomat bez dalšího vysvětlení. Podle Putina nemá Rusko potřebu na sankce reagovat odvetnými kroky. Ruský prezident ale zároveň nevyloučil, že Moskva v případě pokračujících sankcí přehodnotí účast západních firem na svých energetických projektech.
"Velmi bychom si přáli neuchylovat se k žádným odvetným opatřením," řekl Putin. "Pokud ale tohle bude pokračovat, budeme muset samozřejmě zvážit, kdo a jak pracuje v klíčových odvětvích ruského hospodářství včetně energetického sektoru."
Rusko v úterý také ujistilo Západ, že invazi na východ Ukrajiny nechystá. Ruská armáda prý navíc stáhla do kasáren své jednotky, které v minulých dnech povolala ke cvičení k hranicím s Ukrajinou.
Evropská unie v úterý zveřejnila jména 15 dalších osob, kterým kvůli ukrajinské krizi zmrazí majetek a zakáže vstup. Na rozšíření seznamu, který tak nyní čítá 48 lidí, se unijní země definitivně dohodly v pondělí.
Sankce se nově týkají například ruského vicepremiéra Dmitrije Kozaka, odpovědného za začlenění anektovaného Krymu, náčelníka generálního štábu ruské armády Valerije Gerasimova či šéfa vojenské rozvědky GRU Igora Serguna.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
