Australští vědci vypěstovali "miniledvinu". Kmenové buňky by mohly nahradit transplantace

Australští vědci vypěstovali první ledvinu z kmenových buněk. Tento průlom by měl zrychlit vývoj léků na ledviny a během let by uměle vzniklé orgány mohly lékařům umožnit napravovat poškozené ledviny bez transplantace. Napsal to britský list DailyTelegraph s odkazem na studii vydanou v časopise Nature Cell Biology.

Tým výzkumníků z ústavu pro molekulární biologii při Queenslandské univerzitě pracoval léta na přeměně kmenových buněk z lidské kůže v takzvaný organoid, tedy malou umělou napodobeninu skutečného orgánu. Zatím jde o "miniledvinu" o šířce několika milimetrů, vědci ale budou nyní pracovat na jejím zvětšení.

"Je to poprvé, kdy se někomu podařilo dovést kmenové buňky do formy funkčních jednotek ledvin," řekl listu Brandon Wainwright z Queenslandské univerzity. "Je to úžasný proces - jako stavba z Lega, která se staví sama," dodal.

Vědci metodicky zkoumali, které geny se během vývoje ledviny aktivují a deaktivují. Pak vložili kožní buňky do embryonálních buněk, které se dovedou "sebeorganizovat" a tvořit složité strukturu lidského těla.

Úspěch může v budoucnu nahradit transplantaci

Nynější průlom by podle vědců mohl během tří až pěti let umožnit, aby lékaři napravovali ledviny ztrácející funkčnost již v raných fázích tím, že do nich zavedou vypěstované organoidy, namísto toho, aby čekali, až se zhorší jejich funkce natolik, že je nutné je transplantovat. To by snížilo vysokou a často nenaplněnou poptávku po náhradních orgánech, na které se čeká celá léta.

Vypěstované ledviny mezitím zrychlí a zlepší testování nových léků. Lidské ledviny jsou zvláště zranitelné testováním, takže nalézt účinné léky je nákladné a časově náročné.

Rakouští vědci letos z kmenových buněk úspěšně vypěstovali "minimozky", které kopírují složité lidské mozkové tkáně. Trojrozměrné shluky buněk odpovídající mozku embrya by měly pomoci lépe pochopit mechanismy vývoje lidského mozku i příčiny některých vývojových poruch.