Devět vysokorychlostních vlaků vyrobených na zakázku na Západě mělo být důkazem znovuzrození Bosny po krvavé válce v 90. letech minulého století.
Jenže uplynulo osm let a žádný z nich dosud nevykonal jedinou cestu. Důvod? Jsou příliš rychlé pro bosenské železnice, které jsou 60 let staré.
Cestující tak i nadále využívají jen staré pomalé vlaky. Jenže zároveň ty rychlejší, které stojí v depu, splácejí ze svých daní, uvedla agentura AP.
"Je to, jako kdybyste si koupil devět Ferrari a neměl silnice, po kterých s nimi můžete jezdit," uvedl Samir Kadrić, zaměstnanec bosenských železnic, které vlaky pořídily. Zakoupily je od španělské společnosti Talgo za 67,5 milionu eur (1,8 miliardy korun).
Vlaky, které mohou jezdit rychlostí až 240 kilometrů za hodinu, neustále stojí v depu nedaleko Sarajeva. Cestující přitom jezdí těmi 40 let starými, které se pohybují rychlostí maximálně 70 kilometrů za hodinu.
Ukázalo se, že nákup byl chybou, přiznává Kadrić. Nejenže v Bosně nejsou koleje, po kterých by mohly jezdit, navíc zde ani nemají peníze na jejich údržbu, což znamená, že se mohou začít postupně rozpadat.
Ještě před válkou v letech 1992 až 1995 v zemi existovaly i rychlejší vlaky, jenže byly poškozeny a na jejich rekonstrukci nezbývají peníze. Dalším problémem je rozdělení země na dva autonomní regiony - Republiku srbskou a bosňácko-muslimskou Federaci Bosny a Hercegoviny.
Každá z oblastí totiž provozuje svou vlastní železniční síť. Když tedy vlaky mezi nimi přejíždějí, musí se změnit lokomotiva i posádka, což jízdu po železnici ještě více zpomalí.
Bosenskochorvatská železniční společnost, pro kterou pracuje Samir Kadrić, se dále dělí na firmu, která má na starosti vlaky a druhou společnost, jenž spravuje koleje. První z nich vysokorychlostní soupravy kdysi zakoupila a doufala, že přijde i potřebná úprava tratí. Jenže místní vláda druhé z firem nikdy neuvolnila slibovaných 300 milionů eur (8,2 miliardy korun), díky kterým by se mohly koleje zmodernizovat.
"Kdokoli objednal tyto vlaky, se měl sám sebe zeptat: Kde na nich budeme jezdit?" komentoval současnou situaci jeden z cestujících Elvedin Gazić. "Ten, kdo na to dal naše peníze, měl mít nějaké základní povědomí nebo se měl zeptat někoho jiného, kdo by to věděl," dodal Gazić.
Kdo vlastně může za nesmyslnou koupi, nikdo nikdy neřekl. Současné vedení železnic se nicméně snaží situaci řešit. Rádo by vlaky pronajalo Turecku, aby se alespoň část z nich zaplatila.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist