Evropu a Asii spojil nejhlubší podmořský tunel. Turecko za něj zaplatilo přes 50 miliard

V tureckém Istanbulu začala v úterý jezdit nová vlaková linka. Měří zhruba 16 kilometrů a částečně vede v podmořském tunelu pod Bosporskou úžinou.

Stalo se tak po 150 letech, kdy vláda sultána Abdülhamida II. přišla se záměrem propojit evropský a asijský břeh turecké metropole tunelem. Tehdy tomu však zabránily technologické a posléze i finanční problémy.

Kopat podle projektu, který byl nově vypracován v 90. letech, se tak začalo až v roce 2005 za vlády premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Konečná částka za výstavbu se vyšplhala na zhruba 5,5 miliardy lir (51,8 miliardy Kč).

Tunel, který je se svými 56 metry pod zemí nejhlouběji položeným tunelem svého druhu na světě, je součástí většího projektu Marmaray, který zahrnuje i modernizaci současné příměstské železniční trati a její prodloužení.

Stavbou tunelu bylo pověřeno japonsko-turecké konsorcium a finance na jeho výstavbu pocházejí převážně od japonské banky pro mezinárodní spoluprácí JBIC.

Celý projekt má však zpoždění. Původně měl být tunel dokončen v roce 2009, ale jako první ho začaly zpožďovat archeologické vykopávky v místě hloubení, které mimo jiné ukázaly, že historie města je stará 8500 let, místo původně odhadovaných 6000 let.

Hlavní cíl: redukce počtu automobilů

Projekt Marmaray má snížit automobilový provoz v Istanbulu o 20 procent. Odhaduje se, že denně by mohly vlaky přepravit asi 1,5 milionu lidí.

Premiér Erdogan navrhl v Istanbulu několik dalších megaprojektů. Mezi nimi je i vodní kanál paralelní s Bosporem, největší letiště světa, třetí most přes Bospor a obří mešita. Zvažuje se i jaderná elektrárna.

Některé záměry však vyvolaly protesty veřejnosti. Jako nejhorší se ukázal plán přestavby istanbulského parku, který v květnu spustil největší protivládní protesty za posledních deset let.