Čína otevřela nejvýše položené letiště světa. Láká turisty a chce kontrolovat situaci v Tibetu

Na jihozápadě provincie S'-čchuan, dva dny cesty autem od hlavního města provincie, leží přírodní rezervace Ja-ting. Je to poslední nedotčený kousek země na modré planetě, popisuje krajinu čínská státní agentura Sinchua. A právě tady bylo v pondělí oficiálně otevřeno nejvýše položené letiště světa.

Leží v nadmořské výšce 4411 metrů, přistávací dráha přesahuje čtyři kilometry a brzy by se odtud mohlo létat až do Šanghaje.

Peking chce, aby se letiště brzy stalo vstupní branou pro cesty do Tibetu i za krásami Ja-tingu, kudy projdou tisíce turistů, kteří do turismu přinesou miliardy jüanů ročně.

Letiště Tao-čcheng Ja-ting z pomyslného trůnu sesadilo do té chvíle nejvýše položené letiště Bangda v Tibetu, které se nachází výšce 4334 metrů.

Celý projekt čínskou vládu vyšel na 1,58 miliardy jüanů (téměř pět miliard korun). Samotné letiště je navrženo tak, aby mohlo každý rok odbavit až 280 tisíc cestujících.

Zdejší přistávací dráha je dlouhá 4200 metrů, což je jen o 242 metrů méně než nejdelší ranvej na newyorském letišti Johna F. Kennedyho, podotýká agentura AP.

Tao-čcheng Ja-ting je už šestým letištěm na čínském území Himálaje. Peking v posledních letech do modernizace tohoto regionu investoval v přepočtu okolo 3,68 miliardy dolarů.

Kromě opětovného zprovoznění téměř nevyužívaných letišť a výstavby nových v opuštěných oblastech nechal vybudovat například i nejvýše položenou železnici, která spojuje Golmud a Lhasu.

Cesta z Tao-čcheng do sečuánské metropole Čcheng-tu se díky nově otevřenému letišti zkrátí z původních dvou dnů strávených na mnohdy neupravených cestách na pouhých 65 minut na palubě letounů. Agentura Nová Čína uvedla, že se odtud bude brzy létat i do Šanghaje a dalších velkých čínských měst - Kuang-čou a Čchung-čchingu.

Cena jednosměrných letenek z Tao-čcheng Ja-ting do Čcheng-tu začíná na 1600 jüanech (v přepočtu asi 5 tisíc korun). Kritici letiště proto podotýkají, že ho budou využívat stejně jen bohatí Číňané, nikoli obyčejní lidé.

Rychlejší zásah vojáků

"Není to žádná turistická destinace. To, co Čína dělá v Tibetu, nedělá pro Tibet, ale jen pro sebe," řekl pro list The Telegraph Alistair Currie, mluvčí organizace Free Tibet.

Podle něj více než 95 procent návštěvníků Tibetu jsou Číňané, které lákají podnikatelské možnosti. "Pro Čínu je tibetská kultura i půda jen zdrojem, který chce vykořisťovat," dodal Currie.

Rekonstrukce letišť v oblasti Tibetu mají kromě přínosu turismu posloužit také v případě protivládních nepokojů. Vojenské jednotky se díky tomu rychle dostanou do neklidného regionu a budou moci proti demonstrantům snadno zasáhnout, informuje Reuters.

Tibetská autonomní prefektura v S'-čchuanu, kde se letiště nachází, byla v minulých třech letech dějištěm mnoha případů sebeupalování na protest proti čínské nadvládě, Mezi oběťmi byla také řada buddhistických mnichů, Peking tak celou oblast nechává ostře sledovat.