Nový íránský prezident chce jednat se Západem o jaderném programu. Začněme seriózně, říká

Írán je seriózně připraven opět jednat se světovými mocnostmi o svém jaderném programu s cílem vyřešit spor se Západem v této věci. Je-li stejně připravena i druhá strana, budou obavy Západu rychle rozptýleny. Na první tiskové konferenci po inauguraci to prohlásil nový íránský prezident Hasan Rúhání.

Dosavadní letitá jednání ale k výsledku nedospěla.

"Co je pro nás důležité, je praktická politika a strategie Spojených států. Jestliže Spojené státy ukážou dobrou vůli a záměry...bez jakékoliv tajné agendy, jestliže přistoupí k rozhovorům takto, pak bude cesta otevřená," citovaly Rúháního agentury.

"Jsme připraveni na to, abychom bezodkladně zahájili seriózní a významné rozhovory s ostatními stranami. Jsem si jistý, že vzájemné obavy lze zanedlouho rozptýlit," prohlásil Rúhání. Dodal, že požadavky se musí pohybovat v právním rámci a v realistické rovině.

Uranu se Teherán nevzdá

Západní státy v čele s USA a Izraelem podezřívají v posledních letech Írán ze snah vyrobit atomovou zbraň. Teherán obvinění odmítá s tím, že mu jde jen o jadernou energetiku.

USA podle Rúháního nemá přesnou představu o tom, co se v Íránu děje, a americké reakce na jeho zvolení nebyly odpovídající. "Chování a prohlášení Washingtonu si protiřečí," dodal Rúhání na tiskové konferenci.

Odborníkům z MAAE však dosud neumožňuje volný přístup ke všem svým jaderným provozům. Podle informace íránské exilové opozice z poloviny července dokonce íránský režim údajně tajně buduje na severu země nový objekt svého jaderného programu.

Rúhání, který se ujal svého úřadu v sobotu, hned po červnovém zvolení odmítl požadavek světových mocností, aby Teherán ustoupil od obohacování uranu na vyšší stupeň. Problém jaderného programu lze řešit výhradně diplomaticky, sankce a hrozby nejsou účinné, prohlásil. Jaderné aktivity Íránu jsou legální, zdůraznil.

Írán nabídne jednání a ropa hned zlevňuje

Jeho slova se okamžitě odrazila na světových trzích, kde ceny ropy ve druhé polovině dne výrazně oslabily. Zmírnily se i obavy z výpadků dodávek, přestože napětí na Blízkém východě přetrvává.

Cena severomořské ropy Brent ke konci obchodování klesla o asi 60 centů na 108,10 dolaru za barel a předtím se propadla až na 107,46 USD, více než dva a půl dolaru pod páteční čtyřměsíční maximum nad 110 dolary. Americká lehká ropa WTI oslabila o 1,20 dolaru na 105,30 USD za barel.

K poklesu cen od počátku týdne přispívá zvyšování těžby ropy v Libyi, kde produkce minulý týden kvůli stávce zaměstnanců ropných zařízení prudce klesla.

Rúhání je zkušený vyjednávač

Takzvaná skupina 5+1, v níž jsou zastoupeni stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo, už léta vyjednává s Teheránem o jeho jaderném programu. Jejím cílem je přimět Írán, aby dokázal, že jeho jaderný vývoj není určen k vojenským účelům.

Rúhání byl v minulosti vyjednávačem v jaderných otázkách a právě on vyjednal dočasné zastavení obohacování uranu. Při nynějších rozhovorech to ale íránští vyjednávači odmítají. Od loňska se uskutečnilo šest kol jaderných jednání, žádné z nich ale nepřineslo sebemenší průlom.

Nový íránský prezident hovořil i o svém kabinetu, jehož složení prezentoval parlamentu na nedělní inauguraci. Rúhání slíbil odpovědnost a transparentní jednání vlády, která se skládá převážně ze zkušených technokratů působících za minulých umírněnějších prezidentů Alího Akbara Hášemího Rafsandžáního (1989-1997) a Mohammada Chátamího (1997-2005).