Umírněný vyjednávač s doktorátem ze Skotska. Nový prezident Íránu Rúhání nastupuje do úřadu

Po osmi letech vlády konzervativního Mahmúda Ahmadínežáda oficiálně stanul v čele Íránu Hasan Rúhání. 64letý duchovní má blízko k umírněné i proreformní íránské politické scéně, současně má blízko k vládnoucímu kléru.

Bývalý hlavní vyjednávač v rozhovorech o jaderném programu v roce 2004 schválil dočasné pozastavení procesu obohacování uranu a zasazuje se o zlepšení vztahů se západními mocnostmi. Jako bezpečnostní poradce měl blízko ke svým předchůdcům - íránským prezidentům Rafsandžánímu a Chátámímu.

Narodil se 12. listopadu 1948 v nábožensky založené rodině jako Hasan Feridon. Příjmení si později změnil na Rúhání, což v perštině znamená duchovní. Studiu náboženství se věnoval už v dětství. V 70. letech nakonec vystudoval práva na Teheránské univerzitě, doktorát získal na Kaledonské univerzitě ve skotském Glasgow.

V minulosti hlasitě kritizoval Američany podporovaný autokratický režim šáha Rezy Pahlavího. Tehdy na sebe upoutal pozornost Rúholláha Chomejního, který byl vůdcem revoluce, jež v roce 1979 šáha svrhla. Po revoluci Rúhání vystřídal řadu funkcí ve státní správě, dvacet let byl poslancem.

V 80. letech se sblížil s bývalým prezidentem Akbarem Hášemím Rafsandžáním, kterému dělal v letech jeho úřadování bezpečnostního poradce. Od konce 80. let do roku 2005 byl Rúhání předsedou vlivné Nejvyšší rady národní bezpečnosti a dělal bezpečnostního poradce liberálněji založeného Mohammada Chátamího, který vystřídal ve funkci prezidenta Rafsandžáního.

Ahmadínežád propásl zlatou příležitost

Jako hlavním íránský vyjednávač v oblasti jaderných programů se v letech 2003 až 2005 vyslovoval pro kompromis s EU a Íránci tehdy souhlasili s pozastavením aktivit souvisejících s obohacováním uranu. Poté, co se prezidentem stal Mahmúd Ahmadínežád, Rúhání na funkci rezignoval. Vystřídal ho ultrakonzervativec Alí Larídžání a jaderný program byl obnoven.

O dva roky později v rozhovoru, který zveřejnil íránský deník Džamedžam, Rúhání kritizoval vládní zahraniční politiku. Tehdy řekl, že Ahmadínežád vládne pomocí dopisů a sloganů a nedokáže využít pro Írán příznivou mezinárodní situaci. Potíže, které měla tehdy americká armáda v Iráku a Afghánistánu, označil za "zlatou" příležitost pro Írán.

Ahmadínežáda Rúhání kritizoval i letos v dubnu na předvolebním shromáždění, když citoval z hodnocení Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle něj je v Íránu třicetiprocentní inflace, třináctiprocentní nezaměstnanost a stagnující ekonomika. Ahmadínežádovi se podle Rúháního nepodařilo postavit hospodářství na nohy, i když měl za osm let svého vládnutí k dispozici příjmy z ropy v hodnotě přes 700 miliard dolarů.

Toho uranu se nevzdám

Krátce po svém zvolení prezidentem Rúhání slíbil, že hodlá íránský jaderný program otevřít kontrole a docílit zrušení sankcí; prohlásil ale také, že se Írán technologie obohacování uranu nevzdá.

Rúhání po svém zvolení také slíbil, že se zasadí o propuštění dvou íránských politických vězňů Mahdíma Karrúbího a Míra Hosejna Músávího, kteří byli neúspěšnými kandidáty prezidentských voleb v roce 2009 a jsou drženi v domácím vězení.

Po svém zvolení Rúhání avizoval, že se vydá "cestou modernizace", ovšem zřejmě ne v případě vztahů s Izraelem. V pátek na teheránském propalestinském shromáždění prohlásil, že Izrael považuje za cizí těleso, které musí být odstraněno.