Evropský parlament ve středu ve Štrasburku hlasoval o takzvané výjimce z Listiny základních práv a svobod Evropské unie, kterou někdejší český prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod lisabonskou smlouvou o reformě EU.
Parlament se nakonec vyjádřil negativně a doporučil, aby se jí už členské země nezabývaly.
Dodatek má podporu všech hlavních poslaneckých frakcí - středopravé Evropské lidové strany, sociálních demokratů, zelených i liberálů. Naopak přijetí negativního stanoviska navrhl britský liberál a dlouholetý Klausův kritik Andrew Duff. Proti byli i europoslanci za ODS.
Klaus podpis pod lisabonskou smlouvou podmínil tím, že se Česká republika bude moci připojit k protokolu k listině, jakou si již ve smlouvě vyjednaly Polsko a Británie.
Evropský parlament zároveň souhlasil s návrhem Evropské rady nesvolávat pro tento účel speciální konvert, který by výjimku zahrnul do evropských smluv.
Odmítavý postoj podporovala i česká poslankyně Zuzana Brzobohatá (ČSSD), která v debatě na půdě ústavního výboru zastupovala evropské sociální demokraty. Evropská parlament dal podle ní jasně najevo, že jakýkoli pokus oslabit Listinu základních práv a svobod musí být smeten ze stolu.
Klaus neměl podporu
"Iniciativa bývalého prezidenta Klause byla od začátku velmi politováníhodná a postrádající všeobecnou podporu. Jeho návrh navíc nebyl podpořen většinou v Parlamentu ČR. Výsledek dnešního hlasování mi připadá tedy naprosto logický i v souvislosti s českým právním řádem a dodržováním pravidel demokracie," upozornila Brzobohatá. "Čeští občané se nesmějí stát občany druhé kategorie, jsou evropskými občany a mají tak právo mít stejnou ochranu sociálních práv jako všichni ostatní občané EU," dodala.
Příslib si Klaus vymohl údajnou potřebou ochrany před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR u Soudního dvora Evropské unie.
Členské státy pak v roce 2009 na summitu slíbily, že tento protokol ke smlouvě přijmou, aby zajistily ratifikaci lisabonské smlouvy. Původně tak měly udělat souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie, ale celý proces se zadrhl - i proto, že výjimku odmítá podpořit český Senát.
Evropští zákonodárci mají v tomto případě jen konzultační roli, ale dokud se nějak nevyjádří, není možné, aby členské země protokol schválily.
"Klausovu výjimku" poslal europarlament opět k ledu, neschválil ji ústavní výbor - čtěte ZDE
Klaus: Vlajky EU vlají všude, ale skutečnou moc má Německo a Francie - čtěte ZDE
S názory, že výjimka vnáší do evropského práva nejistoty a oslabuje ochranu občanů, nesouhlasí členka ústavního výboru za ODS Andrea Češková. "Jestli je něco nejasného, je to právě Listina a její vágní a široké formulace. Česká republika má naopak ve svém ústavním pořádku zakotvenu Listinu základních práv a svobod, která poskytuje občanům dostatečnou právní ochranu. I evropská Listina základních práv pro Českou republiku platí, Protokol neznamená žádnou výjimku. Jen má zabránit Soudnímu dvoru EU rozšiřovat své rozhodování v oblastech, které mu nepřísluší," podotkla.
Březina: Není jasné, že ji Česko ještě vůbec chce
"Evropský parlament se vlamuje do dohody, učiněné mezi členskými státy EU a zpochybňuje záruku danou českému prezidentovi před jeho podpisem Lisabonské smlouvy. To je blamáž, která činí z Evropského parlamentu nedůvěryhodné těleso. Doufám, že Evropská rada svůj závazek vůči České republice naopak dodrží a bude stanovisko EP ignorovat," reagoval lídr europoslanců ODS Jan Zahradil.
Podle europoslance za Evropskou lidovou stranu Jana Březiny (KDU-ČSL) se europarlament rozhodoval pod vlivem "nepřehledné situace na české politické scéně, z níž není patrné, zda má česká výjimka vůbec podporu vlády, parlamentu a prezidenta, a tedy zda se k ní samotná ČR vůbec ještě hlásí". Podle jeho názoru summit EU by mohl českou výjimku schválit, ale s její ratifikací členské státy počkají až na výsledek ratifikačního procesu v České republice.
V EP se ale spory kolem "výjimky" táhnou už rok a půl. Ústavní výbor až na několikátý pokus v únoru schválil konečnou - již třetí - verzi zprávy o protokolu. Tato zpráva je ale vzhledem k řadě různorodých zájmů v ústavním výboru ve svém vyznění neutrální a nezaujímá stanovisko.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist