Švýcarský prokurátor o kauze Mostecké uhelné: Češi nám komplikovali práci, teď vane čerstvý vítr

Lepší spolupráci českých úřadů od začátku loňského roku ocenil švýcarský generální prokurátor Michael Lauber v souvislosti s procesem kolem Mostecké uhelné společnosti (MUS), který začne v pondělí ve švýcarském městě Bellinzona.

V rozhovoru, který ve střeu přinesl švýcarský list Le Temps, Lauber naznačil, že případ patří k nejsložitějším, jaké švýcarská prokuratura kdy řešila.

Na dotaz, zda je před zahájením procesu optimistou, Lauber řekl, že mezi "podáním obžaloby (v říjnu 2011) a dneškem se svět změnil". "Po politických změnách v České republice začátkem roku 2012 cítíme skutečnou vůli v celé věci pokročit, na rozdíl od přístupu Prahy během vyšetřování. Tento nový vítr by mohl během procesu pomoci," řekl Lauber.

List Le Temps uvedl, že naopak "do konce roku 2011 Česká republika dělala vše pro to, aby švýcarským vyšetřovatelům ztížila práci".

Vyšetřování se týká šesti českých a jednoho belgického exmanažera. Jeden z podezřelých, Luboš Měkota, je už ale dnes po smrti.

Průtahy při vyšetřování kauzy MUS vedly k později staženým kárným žalobám na bývalého pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu a další tři žalobce. ČR se chtěla dodatečně připojit k trestnímu řízení ve Švýcarsku, ale s odvoláním neuspěla.

Švýcaři váhali, zda věc vůbec vyšetřovat

Lauber připustil, že vzhledem k tomu, že jde o české občany, české doly a peníze, které přes Švýcarsko jen prošly, tak se v rámci interních debat na švýcarské prokuratuře ozývaly hlasy zpochybňující, zda by Švýcarsko mělo celou věc vyšetřovat. "Někteří se domnívali, že bude nutné toho nechat. Vzhledem k situaci v Praze v roce 2011 byla taková otázka na místě, ale nakonec padlo rozhodnutí žalobu podat," uvedl generální prokurátor.

"Pokud proces vyhrajeme, ukážeme, že Švýcarsko přebírá odpovědnost na mezinárodní úrovni a že bojujeme proti nepravostem, k nimž došlo na našem území," řekl Lauber. Připomněl také, že švýcarské úřady zablokovaly na švýcarských účtech v souvislosti s vyšetřováním kolem 660 milionů švýcarských franků (13,9 miliardy korun).

Pokud by obžaloba ve všech bodech prohrála, tak by to nebylo ideální, připustil Lauber, protože "ve hře jsou miliony a museli by je zaplatit Švýcaři". Prokurátor zmiňoval náklady spojené s vyšetřováním a soudem.

MUS bude školní případ

V souvislosti s tím, zda je proces kolem MUS nejsložitějším případem v historii švýcarské generální prokuratury, Lauber po dlouhém váhání řekl, že nemá rád superlativy. "Ale složitost celého případu nelze podceňovat. Na každý pád to bude pro prokuraturu opravdu školní případ," dodal.

Na otázku, zda nemohla být švýcarská justice v této záležitosti zneužita, Lauber řekl, že "tady bylo velké riziko, které se při tomto druhu případů objevuje". Připustil v této souvislosti, že "vyšetřování určitě začalo rychle".

Podle Le Temps začalo hned druhý den po výslechu švýcarského finančního poradce Alaina Aboudarama v červnu 2005, který na celou kauzu upozornil. Le Temps napsal, že si Aboudaram najal de Grootea jako konzultanta, ale dostali se v roce 2000 do sporu ohledně půl milionu dolarů.

Aboudaram tvrdil, že je de Grooteovi půjčil, ale ten to popíral s tím, že mu jeho společník tuto částku dlužil. Na každý pád se Aboudaram snažil tyto peníze získat i od společností, které de Groote v ČR řídil a jedna se podílela na privatizaci MUS, píše Le Temps.

Když se Aboudaramovi nepodařilo peníze dostat zpět, poslal v prosinci 2004 švýcarským úřadům čtrnáctistránkový dopis, ve kterém vylíčil údajné praní špinavých peněz. Ty podle něj umožnily pozdějším obžalovaným získání společnosti MUS, píše Le Temps.

V červnu 2005 byl Aboudaram pozván k výslechu na prokuraturu. Den poté bylo zahájeno vyšetřování, které postupně zahrnulo i šest Čechů a nabylo nynějších rozměrů, uvedl Le Temps.